Chocerady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chocerady
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Choceradech na Benešovsku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Choceradech na Benešovsku

znak obce Choceradyvlajka obce Choceradyznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0201 529796
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec: Sázava
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,84 km²
počet obyvatel: 1155 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 284 m
PSČ: 090 11 až 267 24
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 5
katastrální území: 4
adresa obecního úřadu: Chocerady 267
257 24 Chocerady
starosta / starostka: Eva Bubnová
Oficiální web: http://www.chocerady.cz
E-mail: podatelna@chocerady.cz

Chocerady
Red pog.png
Chocerady
Chocerady, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Chocerady leží v okrese Benešov. Má 1106 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1785 ha.

Ve vzdálenosti 13 km jihozápadně leží město Benešov, 17 km severozápadně město Říčany, 20 km jižně město Vlašim a 22 km severně město Český Brod.

Historie[1][editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1250. Pojednává o Brunovi z Chocerad, což byl zřejmě vladyka nebo majitel zemanského statku v této obci.

Most přes řeku Sázavu byl na svolení krále Ludvíka postaven roku 1525. Dřevěný most byl pro tehdejší zemskou stezku velmi potřebný a jeho stavitel, Pan ze Šelenberka na něm mohl vybírat mýtné. Most vydržel až do 2. března 1862, kdy byl povodní zničen a místo mostu byl zřízen přívoz. Nový most byl postaven na základě nehody biřmování při které utonulo 18 biřmovaných[zdroj?], dne 13. listopadu 1887 za cenu 30.000 zlatých. Nově postavený most byl železné konstrukce, který vydržel na místě až do roku 1993, kdy byl postaven most nový, zprovozněný 17. prosince a sloužící dodnes.

Vlak do Chocerad poprvé přijel na nově otevřené trati 6. října 1901.

Od roku 1929 začala fungovat pravidelná autobusová linka Praha - Chocerady, která spolu se železnicí dopomohla k rozvoji chataření a vzniku osady Nad Borovím.

Roku 1845 byl Choceradský špitál přestavěn na základní školu, která byla zprovozněna v roce 1872. Její budova stojí dodnes, ale škola se dočkala nového komplexu o 5 pavilonech na místě mezi původní budovou a Choceradským hřbitovem. V tomto areálu se od 1. září 2004 nachází také mateřská škola[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec[3]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[5]
  • 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Chocerady (přísl. Komorní Hrádek, 659 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

lékař, bio Sokol, 2 výrobny cementového zboží, cihelna, cukrář, drogerie, hodinář, 2 holiči, 3 hostince, 2 hptely, kartáčník, klempíř, kolář, 3 kováři, kožišník, 2 krejčí, mlýn, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 2 pekaři, pila, obchod s pleteným zbožím, 3 řezníci, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Benešově, Spořitelní a záložní spolek pro Chocerady, 2 obchody se střižním zbožím, 3 švadleny, tesařeský mistr, 2 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s  uhlím, 3 velkostatky, zámečník, zubní ateliér

V obci Vlkovec (250 obyvatel, poštovna, samostatná obec se později stala součástí Chocerad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

hostinec, pila, řezník, sklárna Růženín, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí procházejí silnice II/109 Poříčí nad Sázavou - Čerčany - dálnice D1 - Chocerady a II/113 Český Brod - Mukařov - Chocerady - Divišov - Vlašim.
  • Železnice
Obec leží na železniční trati 212 Čerčany - Sázava - Zruč nad Sázavou - Světlá nad Sázavou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901. Na území obce leží železniční zastávka Chocerady, železniční zastávka Vlkovec, železniční stanice Samechov a železniční zastávka Stříbrná Skalice.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Do obce vedly příměstská autobusová linka 383 Praha,Háje - Chocerady (v pracovních dnech 12 spojů, o víkendu 6 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.) a autobusové linky Benešov-Chocerady-Sázava (v pracovních dnech 2 spoje), Benešov-Chocerady-Vodslivy (v pracovních dnech 3 spoje) (dopravce ČSAD Benešov, a. s.).
  • Železniční doprava
Po trati 212 jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 10 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou - Chocerady - Týnec nad Sázavou - Davle
  • Pěší turistika
Obcí vedou turistické trasy červená turistická značka Čerčany - Hvězdonice - Chocerady - Sázava - Zruč nad Sázavou, červená turistická značka Chocerady - Kozmice - Petroupim - Benešov, modrá turistická značka Chocerady - Hradové Střimelice - Zvánovice a žlutá turistická značka Ledečko - Bělokozly - Chocerady - Ondřejov - Třemblat - Mnichovice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie obce Chocerady na oficiálních stránkách obce
  2. Prezentace mateřské školy na stránkách ZŠ Chocerady.
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 421. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1353. (česky a německy)

Kategorie Chocerady ve Wikimedia Commons