Přírodní park Hřebeny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Hřebeny
Vrchol kopce Stožec
Vrchol kopce Stožec
Základní informace
Vyhlášení11. listopadu 2009
VyhlásilStředočeský kraj
Rozloha184 km²
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPraha-západ, Beroun, Příbram
UmístěníHřebeny
Souřadnice
Hřebeny
Hřebeny
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Hřebeny (v některých dokumentech včetně tiskové zprávy kraje označovaný též jako přírodní park Brdy-Hřebeny) zahrnuje převážnou část brdských Hřebenů na území Středočeského kraje, okresů Praha-západ, Beroun a Příbram. Radou kraje bylo jeho vyhlášení schváleno 14. září 2009, účinnosti vyhlášení nabylo 15. dnem po vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje, tj. 11. listopadu 2009.[1] Důvodem vyhlášení byla ochrana krajinného rázu zalesněného hřbetu (pahorkatiny) s výraznou převahou přírodních hodnot, s částmi přírodě blízkých bučin a smíšeného lesa s rozptýlenými věkovitými stromy na charakteristickém geologickém podloží, s významnými přírodními a estetickými hodnotami a s řadou kulturně historických památek. Rozlohou 184 km² je největším přírodním parkem na území Středočeského kraje.[2]

Rozsah parku[editovat | editovat zdroj]

Přírodní park je celistvý, tj. jeho území je souvislé. Zahrnuje převážně lesnatá neobydlená území, na mnoha místech však zahrnuje i bezlesé partie. Do přírodního parku zasahují geomorfologické podcelky Hřebeny, Dobříšská pahorkatina, Příbramská pahorkatina a Brdy. Větším osadám a vesnicím se vyhýbá (například Černolice téměř obklopuje, ale nezahrnuje) – ze zastavěných území do něj spadá několik chatových osad a také například celá vesnice Chouzavá, horní část Všenor (v okolí zastávky Všenory, U Křížků) nebo statek, drůbežárny a rybářské nádrže v Trnové u Dobříše a bývalá protiletadlová raketová základna Dobříš na hřebeni mezi vrcholy Jistevník a Vrážky.

Vyhlídka Hvíždinec

Do přírodního parku zasahují katastrální území okresu Praha-západ Jíloviště (pouze část severně od silnice I/4 – vltavská stráň do chráněného území nespadá), Všenory, Černolice, malým cípem Líšnice u Prahy, Řitka, Dobřichovice, Řevnice, Mníšek pod Brdy a Stříbrná Lhota, Kytín, z okresu Příbram katastrální území Voznice, Dobříš, Lhotka u Dobříše (malým cípkem), Rosovice, Buková u Příbramě, Pičín, Hluboš, Čenkov u Příbramě, Běřín, Rejkovice, malými cípky i Jince, z berounského okresu pak Svinaře, Hodyně u Skuhrova, Skuhrov pod Brdy, Podbrdy, Vižina, bezlesá část Osova, dále část k. ú. Velký Chlumec, Hostomice pod Brdy, Běštín, Radouš, Lhotka u Hořovic, Lochovice, Rpety, Felbabka.

Zvláště chráněná území[editovat | editovat zdroj]

V přírodním parku leží následující maloplošná zvláště chráněná území nebo jejich části:

Přírodní památky Černolické skály v Černolicích a Vinice u Jinců s parkem sousedí.

Silnice a železnice[editovat | editovat zdroj]

Přírodním parkem prochází napříč železniční Trať 200 mezi Jinci a Lochovicemi v údolí Litavky a několik transhřebenských silnic (II/118 souběžně s železnicí v údolí Litavky, III/11555 mezi Jinci a Běštínem, silnice III/11553 z Bukové u Příbramě do Hostomic, cípem přírodního parku prochází silnice III/11417 mezi Dobříší a Rosovicemi, napříč Hřebeny silnice II/114 z Dobříše směrem do Hostomic, v okolí Kytína silnice III/11625 od silnice I/4 směrem k hřebeni a silnice III/11624 po jižní straně Hřebenů z Mníšku přes Kytín na Chouzavou, napříč hřebenem přechází silnice II/116 mezi Mníškem a Řevnicemi a silnice III/11510 od Černolic do Všenor, k níž se napojují silnice III/11512 od Klínce a silnice III/11513 od Jíloviště. Krom toho vede po Hřebenech řada lesních cest, z nichž silniční kvalitu mají cesty do oblasti bývalé raketové základny v oblasti Rochoty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Středočeský kraj vyhlásil přírodní park Brdy - Hřebeny, Enviweb, 19. 9. 2009, Mediafax
  2. Přírodní park Brdy-Hřebeny Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine., BRDY-Res publica, občanské sdružení, 23. 3. 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]