Hřebeny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O místní části Josefova v okrese Sokolov pojednává článek Hřebeny (Josefov).
Hřebeny

Studený vrch (vpravo) a Hradec (vlevo) od severozápadu

Nejvyšší bod Studený vrch (660 m)

Nadřazená jednotka Brdská vrchovina
Sousední
jednotky
Příbramská pahorkatina, Brdy, Hořovická brázda, Radyňská pahorkatina, Dobříšská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Studenská vrchovina, Kopaninská vrchovina,

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny břidlice, buližníky, pískovce, slepence, křemence
Povodí Litavka, Kocába, Berounka, Vltava
Hřebeny v zimě
Běžecká stopa
Maskováné průčelí vojenské stavby se sníženými základy.
Rampa z vojenského prostoru jihovýchodně od obce Podbrdy.

Hřebeny (nazývané též Hřebeny Brd nebo Brdské Hřebeny) jsou severovýchodní částí Brdské vrchoviny. Obecně geograficky jsou Hřebeny považovány za část pohoří Brdy, v užším smyslu, v systematickém geomorfologickém členění, však do něj řazeny nejsou. Táhnou se od pražské Zbraslavi na jihozápad směrem k vlastním Brdům. Převážná část Hřebenů je od roku 2009 chráněná jako přírodní park Hřebeny.

Vymezení a členění[editovat | editovat zdroj]

Obecně je za Hřebeny považováno území o délce zhruba 40 km až k průlomovému údolí Litavky, k obci Jince v okrese Příbram. V systematickém geomorfologickém členění však je jako Hřebeny označováno menší území, o délce jen asi 30–35 km, jehož jihozápadní hranice s vlastními Brdy je tvořena zhruba horním tokem říčky Chumavy a dále vede směrem do sedla mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem a do mokřin pod Velkým Ždírcem a odtud na východ až téměř k Dobříši.

Hřebeny se člení na dva okrsky - Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Podrobné dělení Hřebenů a jejich zařazení do geomorfologického členění celé Brdské vrchoviny zobrazuje následující tabulka:

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrchem Hřebenů (v širším vymezení) je Písek (691 m), na němž je umístěn radar ŘLP (dříve zde byla první rozhledna v Brdech), dalšími významnými vrchy jsou Studený vrch (660 m), na kterém byla původně zeměměřická věž adaptována na rozhlednu, známý Plešivec (654 m) s prehistorickým hradištěm, Liška (642 m), Provazec (640 m), Kuchyňka (635 m), Holý vrch (632 m), Velká Baba (615 m), na níž má údajně sídlo všemocný pán Brd, duch Fabián, Hradec (628 m), Stožec (605 m), Brdo (603 m), Kazatelna (530 m), Spálený (551 m), Vrážky (577 m), Skalka (553 m) s barokním poutním kostelíkem, Babka (505 m) a známý Cukrák (411 m) s vysílačem (jeho úbočí již zasahuje do Prahy).

V užším, geomorfologickém vymezení Hřebenů vrchy Plešivec (654 m), Kuchyňka (635 m), Provazec (640 m), Holý vrch (632 m), Velká Baba (615 m) ani samotný Písek (691 m) již nenáleží k Hřebenům, ale do vlastních Brd, do jejich geomorfologického okrsku Třemošenská vrchovina. V tomto členění je nejvyšší horou Hřebenů Studený vrch (660 m).

Příroda, flora, fauna[editovat | editovat zdroj]

Tak jako naprostá většina Brd, jsou i Hřebeny vytvořeny především usazeninami starších prvohor, kambria a ordoviku.

Převážná část Hřebenů je od roku 2009 chráněná jako přírodní park Hřebeny. Na území Hřebenů byly zřízeny dvě přírodní rezervaceKuchyňka s původní vegetační skladbou suťových lesů a Hradec, která zahrnuje zhruba 2,5 km dlouhý pás mrazových srubů a suťových lesů mezi vrchy Hradec a Stožec. Dále je zde chráněné naleziště, stráň Vinice nedaleko Jinec, proslulé nálezy trilobitů.

U Dobříše je obora Aglaia, zřízená za účelem chovu jelence viržinského.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Celé území Hřebenů je veřejnosti volně přístupné a je vyhledáváno turisty a cyklisty, v zimě běžkaři (ale pouze část hřebene od Stožce na JZ má zpravidla solidní sněhové podmínky); známé Černolické skály nedaleko Prahy jsou využívány jako cvičný horolezecký terén.

Vojenská základna[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Protiletadlová raketová základna Dobříš.

Na hlavním hřebeni Hřebenů, zhruba mezi vrchy Jistevník (606 m) a Vrážky (577 m), byla v okolí kóty 604,3 m vybudována v letech 1981-1985 největší základna raket PVOS na československém území, o rozloze 153 ha. Zrušena byla v roce 2001. Byla vybavena protileteckými raketami sovětské provenience S-200 Vega, které byly schopny zasáhnout cíl až do vzdálenosti zhruba Norimberku. Výstavbou základny byla zničena jedna z nejpůvabnějších částí Hřebenů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]