Roztoky (okres Praha-západ)
| Roztoky | |
|---|---|
Celkový pohled od pražských Čimic |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539627 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | Roztoky |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,44 km² |
| počet obyvatel: | 7 839 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 9′ 41″ s. š., 14° 23′ 13″ v. d. |
| nadmořská výška: | 237 m |
| PSČ: | 252 63 |
| zákl. sídelní jednotky: | 8 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Roztoky Náměstí 5. května 2 252 63 Roztoky |
| starosta / starostka: | Jan Jakob |
| Oficiální web: http://www.roztoky.cz E-mail: mu@roztoky.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Roztoky jsou město nacházející se severně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy při ústí Únětického potoka. Někdy jsou pro upřesnění označované též jako Roztoky u Prahy nebo Roztoky nad Vltavou.
Rozkládají se na ploše 8,44 km² a žije zde téměř 8 tisíc lidí. Pravděpodobně je však počet obyvatel vyšší, protože město zažívá v souvislosti s masívní bytovou výstavbou v posledních letech obrovský příliv nových obyvatel a někteří z nich sice v Roztokách bydlí, ale k trvalému bydlišti zůstávají nahlášeni jinde.
Obsah |
Historie[editovat]
První písemná zmínka o Roztokách se nachází v panovnické listině z roku 1233, ve které byl zmiňován i Petr z Roztok,[2] podle archeologických nálezů ovšem bylo území Roztok osídleno nepřetržitě od mladší doby kamenné do raného středověku (archeologické lokality Levý Hradec a rozsáhlé slovanské osídlení na břehu Vltavy, u železničního přejezdu ve směru na Prahu, v místě silniční přeložky).
Územněsprávní začlenění[editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[7]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932[editovat]
V městysi Roztoky u Prahy (2954 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo různých živností, továrna na globy, továrna na mýdla, luštírna semen, stavební družstvo, 2 stavitelé, továrna na svíčky, 2 velkostatky
Služby (výběr):
3 lékaři, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 2 autodrožky, 2 biografy (Sokol, Svoboda), cukrář, drogerie, hodinář, 12 hostinců, hotel Sakura, inženýr, knihař, 2 lázně, 2 restaurace (Maximiliánka, V háji), Městská spořitelna v Kralupech n. Vlt., Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská, sdružení pro zásobování vodou, 4 zedničtí mistři
V obci Žalov (1767 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Roztok) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]výroba cementového zboží, cihelna, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Žalově, galanterie, 2 holiči, 7 hostinců, 2 kapelníci, konsum Včela, 2 krejčí, továrna na kůže, pekař, pokrývač, porodní asistentka, radiopotřeby, 10 rolníků, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, švadlena, 3 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví, 2 zámečníci, 2 zedničtí mistři
Pamětihodnosti[editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Roztokách (okres Praha-západ).
Součástí Roztok je národní kulturní památka Levý Hradec, který leží v katastru bývalé samostatné obce Žalov. Na místě staršího osídlení vzniklo v 9. století slovanské opevněné hradiště, které se stalo sídlem nejstarších přemyslovských knížat. Za vlády prvního historického knížete Bořivoje zde vznikla rotunda sv. Klimenta, objevená pod podlahou nynějšího kostela, ve které byl roku 982 Slavníkovec Vojtěch zvolen druhým pražským biskupem. U kostela se nachází hřbitov. Je na něm pohřbeno i 11 obětí transportu smrti z konce 2. světové války. Nedaleko odsud je i památník transportu smrti.
Další významnou památkou je roztocký zámek, ve kterém dnes sídlí Středočeské muzeum. Původně zde stála vodní tvrz ze 13. století v podobě hranolové věže obkroužené hradbou. Během vlastnictví Reinharda z Remeše koncem 14. století[2] byl na místě hradby postaven nový palác s dvěma věžemi a kaplí (z ní se zachoval arkýř pod věží). Ve druhé polovině 15. století pak přestavěl hrádek pozdně goticky Bedřich z Donína. Podobu dvoupatrového renesančního zámku s arkádovým nádvořím dal tvrzi po roce 1565 tehdejší majitel David Boryně ze Lhoty. Z řady majitelů, kteří tvrz/zámek vlastnili vždy jen krátkou dobu vyčnívá rod Lichtenštejnů, kteří jej získali po bitvě na Bílé Hoře a podrželi si jej ve vlastnictví až do roku 1803, tedy plných 180 let.[2] V první polovině dvacátého století došlo ke zchátrání neosídleného areálu, o jeho záchranu a rekonstrukci se postarala skupina vlastivědných pracovníků, kteří v roce 1957 založili muzeum. V roce 1961 byl zrekonstruovaný zámek zpřístupněn veřejnosti.[2] V jeho prostorách se nyní uskutečňují tematické výstavy a různé kulturní akce. Během povodní v roce 2002 hladina řeky překonala vysoké hráze okolo zámku a sousedního Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací a obojí bylo vytopeno.
Roztoky přelomu 19. a 20. století byly atraktivním výletním a rekreačním místem. Z tohoto období pochází většina vil v Tichém údolí, které si zde postavili jako svá rekreační sídla mnozí ze zámožných Pražanů. Mezi jinými také Joe Hloucha, cestovatel a spisovatel, jehož vila a Hotel Sakura z 20. let 20. století jsou postaveny v japanizujícím stylu.[2] Z budovy hotelu, který hostil nejvýznamnější osoby předválečného československého kulturního života, je nyní nemocnice a při přestavbě v 70. letech 20. stol. došlo k jejímu architektonickému znehodnocení. Sousední vila zůstala zachována. Na náměstí 5.května stojí kostel Narození sv. Jana Křtitele, který byl upraven ze sýpky v letech 1865-1867. Před ním stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1845.
V letech 1945 – 1948 byla necitlivě v sousedství Roztockého zámečku vybudována "penicilinka", továrna na výrobu penicilinu, pozdější Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací.[2] V roce 1960 se Roztoky spojily s obcí Žalov a v roce 1968 byly povýšeny na město.
Významní rodáci a občané města[editovat]
Významní občané zejména z přelomu 19. a 20. století[2]
- František August Brauner – advokát a český poslanec říšského sněmu
- Zdenka Braunerová – malířka
- Čeněk Rýzner – lékař, archeolog, objevitel místní únětické a řivnáčské kultury
- Joe Hloucha – cestovatel, spisovatel
- Albín Bráf – politik, přední český národohospodář začátku 20. století
Současnost[editovat]
Od roku 2005 vzniká v Roztokách nová čtvrť Solníky. Na místě bývalého pole na severozápad od centra vyrostlo několik obytných domů a na více než 200 pozemcích se staví domy rodinné. Výstavba však probíhá i v jiných částech Roztok – např. v Žalově.
Z Roztok do centra Prahy trvá cesta kratší dobu než z některých částí Prahy (vlakem 17 minut). Proto se Roztoky stávají satelitním sídlištěm Prahy.
Hospodářství[editovat]
Velká část obyvatel Roztok pracuje mimo město – většina z nich dojíždí za prací do Prahy. Význam zemědělství se stejně jako ve většině dalších českých obcí snižuje, částečně i tím, že se na polích v Roztokách staví nové domy. Stavebnictví je tedy v současné době v Roztokách nejdůležitější průmysl.
Největší továrnou v Roztokách je bývalá tzv. penicilínka (posléze ICN Czech Republic a nyní VUAB Pharma a.s.) postavená v letech 1945 až 1948, která není obyvateli pro svůj zápach příliš oblíbená.
Doprava[editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Do města vede silnice 242 Praha Sedlec - Roztoky
- Železnice
- Městem podél levého břehu Vltavy vede železniční trať 091 Praha - Kralupy nad Vltavou. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. koridoru, doprava byla zahájena roku 1850. Na území města leží železniční stanice Roztoky u Prahy a železniční zastávka Roztoky-Žalov.
Veřejná doprava
- Autobusová doprava
- Z města jezdí do Prahy denně velké množství spojů. V Roztokách se nachází 5 autobusových zastávek zařazených do systému PID.
- Železniční doprava
- Po trati 091 vede linka S4 (Praha - Kralupy nad Vltavou - Hněvice) v rámci pražského systému Esko a také linka S41, která vede právě z Roztok do Prahy-Hostivaře.
- V zastávce Roztoky-Žalov a ve stanici Roztoky u Prahy staví v pracovní dny 29 párů osobních vlaků, o víkendech 20 párů osobních vlaků, expresy a rychlíky zde projíždějí.
- Přívoz
- Na severním okraji Roztok je v provozu přívoz do Klecánek.
Reference[editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Město Roztoky [online]. Městský úřad Roztoky, [cit. 2009-01-19]. Kapitola Z historie Roztok. Dostupné online.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1490. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1928. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat]
- Roztoky u Prahy - oficiální stránky
- Statistické údaje obce Roztoky
- Oficiální stránky Levého Hradce
- Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
- Roztocký elektronický časopis
- Statistické informace MVČR
Literatura[editovat]
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. -kapitola Fara Roztoky, s. 142-149.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Roztoky, fara, s. 96-102.
| Město Roztoky |
|---|
|
Roztoky | Žalov |
