Čisovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čisovice
Nádražní budova v Čisovicích

Nádražní budova v Čisovicích

znak obce Čisoviceznak

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020A 539155
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností: Černošice
pověřená obec: Mníšek pod Brdy
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,00 km²
počet obyvatel: 928 (1. 1. 2010[1])
nadmořská výška: 341 m
PSČ: 252 04
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Čisovice 4
252 04 Čisovice
starosta / starostka: Zuzana Kuthanová
Oficiální web: http://www.cisovice.cz
E-mail: ou.cisovice@worldonline.cz
Čisovice na mapě
Čisovice
Red pog.png
Čisovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Čisovice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi 29 km jižně od centra Prahy a 4 km východně od Mníšku pod Brdy.

Vesnice Čisovice k 11. 8. 2008 měla 604 obyvatel a 253 domů. Osada Bojov, která patří k obci Čisovice, měla k 11. 8. 2008 226 obyvatel a 106 domů. Obě vesnice sdílejí jedno společné katastrální území. V obci se nachází základní škola (1.-5. třída), školka, knihovna a pošta. Čisovicemi a Bojovem protéká Bojovský potok, jehož údolím je vymezena poloha obou vesnic, přes jižní část Čisovic do něj zprava přitéká Zahořanský potok.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi se váže k roku 1037, kdy zdejší včelaře (Cvsowicyh debitores mellis) věnoval kníže Břetislav I. ostrovskému klášteru. Dle jazykovědce Antonína Profouse původní podoba názvu zněla Tisovice a pocházela od osobního jména Tis, snad motivovaného někdejším hojným výskytem tisů v okolí.

V obci byla bohatá ložiska cihlářské hlíny a ještě k roku 1939 byly v obci 4 cihelny. Největší z nich “panská” produkovala ročně až 120 tisíc cihel.

V době německé okupace (podzim r. 1943) došlo k zatýkání občanů v Čisovicích za přechovávání osoby, která byla nepřátelská Říši. Hned 24. září 1943 bylo popraveno na Pankráci 6 osob (nejmladší 18 let) a o rok později další žena (po narození jejího dítěte). Další osoby byly uvězněny v německých káznicích.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Čisovice (přísl. Bojov, 718 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čisovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 mlýny, obuvník, obchod s lahvovým pivem, 5 řezníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čisovice, truhlář

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obec leží mezi turisticky atraktivními lesnatými hřebeny Mníšecka. Pěší turistické značení do samotných Čisovic nezasahuje, od zastávky Bojanovice však vede modře značená trasa na jih do Bojanovic a ke Kocábě. Na severním okraji obce, u železniční zastávky Bojov, je rozcestí zeleně a žlutě značené trasy, rozbíhajících se z tohoto místa do čtyř směrů.

Z Mníšku pod Brdy do Bojova vede po silnici cyklotrasa č. 8130 (v roce 1992 tu vedla cyklotrasa č. 152 Osov – Všenory). U železniční zastávky Bojov na ni navazuje modře značený okruh systému cyklotras regionu Mníšecko. Ten prochází z Mníšku také po lesní hřebenové asfaltce v jižní části katastrálního území Čisovic.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Navštívení Panny Marie v horní části obce (1854)
  • Kaple v Bojově (1897)
  • Pomník padlým z 1. světové války (1921)

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Po pravém břehu Bojovského potoka přichází do Čisovic silnice III. třídy od Mníšku pod Brdy, která pokračuje do Bratřínova a dále do vesnic na hřebeni mezi údolím Bojovského potoka a údolími Kocáby a Vltavy. Z druhé strany vede do Čisovic silnice III. třídy z Řitky, která dále pokračuje údolím potoka přes Bojov do Klínce. Ve středu Čisovic jsou všechny tyto silnice propojeny.
  • Železnice
Obec leží na železniční trati 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Dobříš. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1897. na území obce má tři stanice a zastávky: Bojov (u východního konce Bojova, Bojanovice (zastávka je na území Bojova, avšak pojmenována je podle vsi vzdálené asi 1,3 km) a Čisovice (v jižním výběžku vsi, asi 3/4 km od jejího centra).

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měla zastávku autobusová linka Jíloviště/Bratřínov - Čisovice - Mníšek pod Brdy,náměstí (v pracovních dnech 10 spojů) (dopravce MARTIN UHER, s. r. o).
  • Železniční doprava
Po trati 210 vede linka S8 (Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany) v rámci pražského systému Esko.
Železniční stanicí Čisovice projíždělo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.
Zastávka Bojov na traťi 210

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  
  2. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  3. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177-178. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov : vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Čísovice, s. 198-200.