Kostel svatého Vavřince (Černovičky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Vavřince v Černovičkách
Kostel sv. Vavřince v Černovičkách
Kostel sv. Vavřince v Černovičkách
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresPraha-západ
ObecČernovičky
Souřadnice
Kostel sv. Vavřince
Kostel
sv. Vavřince
Základní informace
Církevřímskokatolická
Farnostřímskokatolická farnost Tuchoměřice
Zasvěcenísvatý Vavřinec
Architektonický popis
Stavební slohrománský, gotický, barokní
Další informace
Kód památky44926/2-2311 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince v Černovičkách, části obce Středokluky v okrese Praha-západ je původně románská stavba z 2. poloviny 12. století. Katastrálně spadá do obce Číčovice. V blízkosti se nachází přírodní památka Čičovický kamýk. Díky přestavbám a stavebním úpravám v průběhu staletí se v kostele mísí prvky románské, gotické a barokní architektury. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] O obnovení kulturního dědictví filiálního kostela sv. Vavřince v Černovičkách usilují členové Komunity Chemin Neuf se sídlem v Tuchoměřicích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně románský kostel zasvěcený svatému Vavřincovi, ochránci před ohněm, byl vybudován ve 2. polovině 12. století na místě, kde byl v pohanských dobách uctíván Perunův oheň. K výraznějším úpravám kostela došlo ve 14. století. V první polovině tohoto století byla nahrazena románská apsida gotickým presbytářem, v druhé polovině došlo k zazdění okna v severovýchodní stěně kostela. K podstatným změnám došlo v roce 1764, kdy v rámci oprav a rozšíření kostela v barokním slohu vznikla nová sakristie a kruchta. V průběhu 19. století byla po několika obnovách provedena velká oprava kostela mezi lety 1905 a 1910.[2]

Kostel se hřbitovem a ohradní zdí byl již ve středověku používán jako hřbitovní, což dokládají tři dochované náhrobky. Ve stěně kněžiště je náhrobek z roku 1353 s latinským názvem. Patří pravděpodobně pražskému měšťanu, obchodníku se suknem Budkovi, který byl také patronem kostela a kterému v té době patřila ves Černovičky, původním návem Černomice. V klenbě kostela je umístěn svorník s jeho erbem. Od počátku 15. století byly Černovičky majetkem rodu Bezdružických z Kolovrat. Druhý, mramorový náhrobek pod hlavním oltářem s nápisem v češtině, patří Vladislavu Bezdružickému z Kolovrat a na Buštěhradě, který zemřel v roce 1575. Třetí náhrobek při jižní zdi kněžiště z roku 1572 náleží panně Kateřině z Martinic a na Okoři, neteři manželky Vladislava Bezdružického.

Na hřbitově poblíž kostela stojí barokní hřbitovní kaple sv. Floriána postavená ve 2. polovině 18. století.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Exteriér

Obdélná jednolodní stavba je ukončena pětiboce uzavřeným presbytářem k jehož severovýchodní straně je připojena pseudogotická sakristie. Cihlový presbytář má gotickou křížovou žebrovou klenbu a hrotitá okna s kružbami. Na svorníku je erb Budka z Černomic.[3] Na střeše kostela je umístěn sanktusník.

Interiér

Stěny a klenba presbytáře jsou pokryty původními gotickými malbami ze 14. století. V lodi se nachází nástěnné malby z 1. poloviny 16. století, zobrazující výjevy z Kristových pašijí, sv. Kateřinu a Markétu a pískovcová kazatelna s vytesaným letopočtem 1662. V kněžišti se dochovaly původní sedilia a ve zdi kněžiště gotický sanktuář. Hlavní oltář zdobí obraz od J. V. Hellicha z roku 1858.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel je otevřený každou neděli od 2. června do 30. září od 10:00 do 17:00 hod. Na Dušičky se slouží slavnostní mše. V neděli před svátkem sv. Vavřince (počátkem srpna) se zde v 10 hodin koná poutní bohoslužba.[4] V kostele se konají též koncerty klasické a duchovní hudby a po domluvě lze prostor využít k pořádání výstav ap.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. 
  • POCHE, Emanuel; a kol. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]