Trenčianske Teplice

Trenčianske Teplice

znak
základní data
status:	město
NUTS/LŠÚJ 5 (obec):	506613
kraj (NUTS/RŠÚJ 3):	Trenčianský (SK022)
okres (NUTS/LŠÚJ 4):	Trenčín (SK022)
Obec:	Trenčianske Teplice
Region:	Považie
katastrální výměra:	10,449 km²
obyvatel:	4 309 (2005^[1])
zeměpisné souřadnice:	48° 54′ 30″ s. š., 18° 10′ 7″ v. d.
nadmořská výška:	268 m n. m.
PSČ:	914 51
primátor / starosta:	Štefan Škultéty
Oficiální web E-mailová adresa

Trenčianske Teplice (německy Trentschin-Teplitz, maďarsky Trencsénteplic) jsou lázeňské město na severozápadním Slovensku, v Trenčínském kraji.

Poloha[editovat]

Město se nachází na řece Teplička, v pohoří Strážovské vrchy, 12 kilometrů od Trenčína a 15 kilometrů od českých hranic.

Historie[editovat]

Podle staré pověsti léčivé prameny objevil chromý pastýř při hledání zatoulané ovečky. Narazil na malé jezírko s horkou vodou, ze kterého se šířil sirný zápach a již po několika koupelích v něm se uzdravil. Místní teplé prameny musely znát začátkem našeho letopočtu jistě i germánské kmeny Markomanů a Kvádů, které zde žily. Snad o nich věděly i římské legie (nápis na Trenčanské hradní skále z roku 179). První písemná zmínka o pramenech však pochází až z roku 1247. Od 13. do 19. století patřilo území Trenčianských Teplic s termálními prameny majiteli Trenčanského hradu. Největší zásluhu na rozvoji koupelí měl rod Ilezházů, kterému patřily 241 roků. Tehdy byly lázně jedněmi z nejvýznamnějších v Rakousko-Uhersku. Roku 1835 koupil lázně vídeňský finančník Georg Sina, přebudoval je a zmodernizoval. Jeho syn Šimon dal postavit hotel a rozšířil lázeňská park, dcera Ifigenie nechala roku 1888 zřídlu Sina nejvzácnější, dodnes zachovanou historickou památku – tureckou lázeň Hamman v orientálním maurském stylu. Na konci 19. století začíná v městečku komplexní lázeňská péče. Roku 1909 byly lázně prodány maďarské akciové společnosti, ale již vzápětí po první světové válce se majitelem stala Československá akciová společnost. Ta posléze angažovala přední české architekty, zakladatele modernismu Jaromíra Krejcara a Bohuslava Fuchse. Dle Krejcarova návrhu bylo postaveno jeho nejlepší dílo – sanatorium Machnáč. Fuchs zanechal ještě výraznější stopy: koupaliště Zelená žába a vypracoval několik urbanistických návrhů celého údolí a podílel se na přestavbě centrálních budov.

V letech 1911 až 1923 v Trenčianských Teplicích pracoval jako lékař Antonín Čapek, otec Karla a Josefa Čapkových. Karel Čapek jej zde často navštěvoval a také zde tvořil. Při těchto příležitostech napsal řadu svých významných děl: Továrna na absolutno, R.U.R., Loupežník a několik prvních kapitol románu Krakatit.