Diktátor (film, 1940)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diktátor
Dvojitý kříž, symbol diktátora
Dvojitý kříž, symbol diktátora
Základní informace
Původní název The Great Dictator
Jazyk angličtina
Délka 124 min
Žánr komedie
Scénář a režie Charlie Chaplin
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Charlie Chaplin
Paulette Goddard
Jack Oakie
Produkce Charlie Chaplin
Hudba Charlie Chaplin
Meredith Willson
Kamera Karl Struss
Roland Totheroh
Střih Willard Nico
Výroba a distribuce
Premiéra 1940
Distribuce United Artists
Rozpočet 2 000 000 $
Diktátor na IMDb

Diktátor je černobílá celovečerní satirická komedie Charlese Chaplina z roku 1940. Chaplin napsal scénář, film produkoval, režíroval a ztvárnil hlavní dvojroli. Jednalo se o břitkou satiru na německý nacistický režim a Hitlera zvlášť. Film byl prvním mluveným stoprocentně zvukovým Chaplinovým filmem. Jde o Chaplinův komerčně nejúspěšnější film, který natočil, a jeden z jeho časově nejrozsáhlejších (trvá přes 2 hodiny).

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj začíná za první světové války scénou souboje nešikovného vojína (Chaplin) s obřím dělem. Vojín ztratí na dalších 20 let paměť. Mezitím se v jeho rodné Tomanii ujme moci diktátor Adenoid Hynkel (opět Chaplin).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V několika scénách z židovského ghetta se objevují plakáty a nápisy v jazyce esperanto, který Chaplin použil zřejmě proto, aby nemusel svůj příběh zasazovat do žádného konkrétního jazykového prostředí.

Film dále skrytě, ale přesto zjevně paroduje aspekty Třetí říše, včetně spojenectví Německa (Tomanie) a Itálie (Bakterie) v jejímž čele stojí ve filmu Benzino Napaloni, nápadně připomínající svůj předobraz, zaujímá charakteristické pózy známé z fotografií a filmových záběrů a hovoří s italským přízvukem. Ve filmu se objeví v souvislosti s plánovanou invazí do sousedního státu Osterlich (anšlus Rakouska)

Ministrem války Tomanie je Herring (Hermann Göring), což v angličtině zároveň znamená "sleď", ministrem propagandy je Garbitsch (Goebbels), což je výslovností totožné s anglickým slovem "garbage" znamenajícím "smetí", používáném i přeneseně ve významu "plky".

V několik scénách začne diktátor Hynkel v rozčilení mluvit jiným jazykem, který připomíná němčinu a paroduje tak Hitlerovy emotivní projevy.

Ve filmu předváděný antisemitismus a represe vůdči židovskému obyvatelstvu nejsou nikde vysvětleny ani zdůvodněny, stavíc tak celou protižidovskou mašinerii do pozice absolutně bezdůvodného rozmaru. Represe jsou dokonce na čas odvolány, když diktátor potřebuje finanční půjčku od Epsteina, bohatého žida, ale represe se v plné síle vracejí v okamžiku, kdy je půjčka zamítnuta. Výjimkou je krátká scénka, v níž se Hynkel společně se svým ministrem propagandy zasnívají nad budoucností své vlasti zbavené židů, po nichž bude následovat i likvidace brunetů, až v Tomanii zbude pouze čistě arijský lid složený z modrookých blonďáků, kteří budou svého vůdce uctívat téměř jako boha. Oba přitom zcela ignorují fakt, že oni sami jsou bruneti (podobně jako ideální obraz árijce nespňoval ani sám Hitler), což však v důsledku jenom dojem nesmyslnosti spíše prohlubuje, než aby to poskytovalo jakékoliv (byť třeba i zrůdné) zdůvodnění.