Mezinárodní hokejová federace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlavní sídlo IIHF v Curychu.

Mezinárodní hokejová federace (anglicky International Ice Hockey Federation, zkratka IIHF) je federace národních hokejových asociací řídící sportovní odvětví lední hokej a inline hokej pro muže i ženy. Byla založena v roce 1908 a sídlí v Curychu.

IIHF organizuje většinu významných mezinárodních turnajů v ledním hokeji, s výjimkou Světového poháru. IIHF má výrazný vliv na hokejové dění hlavně v Evropě. Evropské národní ligové soutěže respektují hokejová pravidla stanovená IIHF a ta organizuje turnaje pro profesionální kluby a i pro národní výběry. IIHF má tak jistou rozsáhlou pravomoc v oblasti udělování trestů pro hráče, vydávání celoevropských zákazů činnosti. Proti rozhodnutí IIHF se může hráč odvolat na Sportovní arbitrážní soud v Lausanne ve Švýcarsku.

IIHF není respektována v Severní Americe[zdroj?], kde se lední hokej hraje podle pravidel NHL.

Založení[editovat | editovat zdroj]

Na dny 15. a 16. května 1908 svolal Louis Magnus do Paříže schůzku, které se zúčastnili kromě něho další dva francouzští zástupci R. Planque a van der Hoeven, dva Belgičané Declercq a Malaret, dva Švýcaři Mellor a L. Dufour a jeden Angličan Mavrogrodato. Pozvánku dostali i Rusko a Německo, ale nedostavili se. Z dvoudenní debaty vzešlo rozhodnutí založit mezinárodní federaci ledního hokeje a ihned byli zvoleni první funkcionáři. Magnus se stal předsedou a jeho krajan Robert Planque, jeden z účastníků schůzky, generálním sekretářem. Účastníci se rozjeli domů, kde referovali o událostech v Paříži a národní svazy se postupně přihlašovali za členy LIHG. Přihlášky přicházely v následujícím pořadí:

Vstup Čech do LIHG[editovat | editovat zdroj]

Dosavadní česká literatura označovala Emila Procházku za funkcionáře poněkud dobrodružné povahy. Nález zásadních dokumentů o založení Českého svazu ledního hokeje v archívu Zemského místodržitelství - Procházkovy žádosti o schválení stanov a odpovědi příslušného orgánu naznačuje, že se spíše jednalo o neobyčejně energického muže, který nehodlal ztrácet čas.

O schůzce, svolané Magnusem na 15. - 16. května 1908 do Paříže, se dozvěděl někdy v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý jednat co nejrychleji, můžeme usuzovat, že to bylo až na podzim, protože pozvánku na ustavující schůzi Českého svazu ledního hokeje rozesílal 28. října. Také po setkání v hostinci u Karla IV. pracoval s neobyčejnou intenzitou. Návrhy stanov, které účastníci přednesli, si přinesl domů 6. listopadu večer a již 11. listopadu předložil hotový text na místodržitelství. Na jeho vypracování měl čtyři dny, což byl - vzhledem k tomu, že musel také chodit do zaměstnání - úctyhodný výkon.[3]

V hostinci U Karla IV. Procházka oznámil, že již odeslal přihlášku Čech do LIHG; ta dorazila do Paříže 15. listopadu, tedy čtyři dny předtím, než úředník Českého místodržitelství opatřil Procházkovu žádost schvalujícím razítkem. To byl tedy jediný okamžik, kdy Procházka zahrál vabank a pokusil se trochu přelstít čas.[3] Čechy tak v pořadí zemí, vstupujících do LIHG, předstihly Anglii, Švýcarsko a Belgii.

Často citovaným faktem je, že Čechy byly spoluzakladateli Mezinárodní federace ledního hokeje. Zase to není jednoznačné; budeme-li považovat za okamžik vzniku LIHG květnovou schůzku v Paříži, je to jasné - český zástupce tam nebyl. Ale ověřenou skutečností je, že Český hokejový svaz do organizace vstoupil jako druhý a byl mezi prvními pěti svazy, které LIHG v roce svého vzniku sdružovala.[3] [4]

Členy LIHG nebyly jen samostatné státy[editovat | editovat zdroj]

Odpůrci, kteří poukazovali na fakt, že Čechy nejsou samostatný stát, a proto nemohou být členem LIHG, neměli pravdu. Ještě v letech 19331936 byla členem Mezinárodní hokejové federace kanadská provincie Newfoundland, přestože samotná Kanada do LIHG vstoupila již roku 1920. Ale i ona nebyla v té době samostatným státem, ale britským dominiem. Nezávislost v rámci Britského společenství národů získala až roku 1931. V období 19111920 patřilo členství ve Federaci dokonce klubu – byli jím Oxford Canadiens, kanadští vysokoškoláci studující v Anglii.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

1909

  • Od 22. do 25. ledna se konal druhý kongres LIHG v Chamonix. LIHG definuje vlastní pravidla hry a soutěže. Je rozhodnuto pořádat každoročně evropský šampionát.
  • 19. září se stalo Německo šestým členem LIHG.

1910

  • Ve dnech 10. - 12. ledna proběhlo první Mistrovství Evropy v ledním hokeji v Les Avants u Montreaux. Šampionátu se zúčastnil jako neoficiální host Oxford Canadiens.

1911

  • LIHG přebrala kanadská pravidla s platností pro všechny členské země.
  • Od 17. 2. do 25. 9. téhož roku bylo členem Rusko.
  • 17. 2. byl do LIHG přijat klub Oxford Canadiens.

1912

  • ME v Praze bylo anulováno, neboť se jej zúčastnilo také Rakousko, které nebylo členem LIHG.[8] [9]

1914

  • Na kongresu v Berlíně odstoupil předseda LIHG Adrien van den Bulcke a do čela organizace se vrátil Louis Magnus. Ani jemu se však nesplnily představy o vedení LIHG, takže rezignoval a vedení organizace se ujal B. M. Patron z Anglie. Mimořádný kongres, který ihned svolal, zvolil za prezidenta znovu van den Bulckeho. To vše se odehrálo během několika hodin.[8]

1914 – 1918

1920

  • Na letních olympijských hrách v Antverpách byl lední hokej zařazen jako ukázkový sport. Účastnily se i celky ze zámoří Kanada a USA.
  • Na kongresu LIHG, který se konal během olympijského turnaje bylo vyloučeno Německo a Rakousko, novými členy se staly 26. 4. Kanada a USA. Zároveň se převedlo členství Čech na nově vzniklý stát Československo. Pod vlivem zámoří došlo k rozsáhlým úpravám pravidel.[10] [11]

1922

1923

1924

  • Novými členy se od 24. ledna, stalo Rumunsko a Itálie a také bylo obnoveno členství Rakouska.
  • Švédsko na protest proti nepřijetí Německa vystoupilo z LIHG.

1926

  • 11. ledna bylo obnoveno členství Německa a Švédsko a novým členem se stalo Polsko.
    • Ve dvacátých letech bylo přijato ještě Maďarsko 24. ledna1927 a 10. února 1928 Finsko.

1929

  • Po mistrovství Evropy v Budapešťi se direktoriát LIHG na svém zasedání rozhodl, že počínaje rokem 1930 se bude hokejové mistrovství světa konat v některé členské zemi LIHG ne jednou za čtyři roky, jako tomu bylo dosud, ale každoročně. Mistrovství Evropy bude součástí MS, pořadí ME se bude určovat z pořadí MS bez mimoevropských celků.[12]

1930

  • První mistrovství světa mimo rámec ZOH skončilo díky přírodním podmínkám částečným organizačním neúspěchem. Turnaj se musel stěhovat z přírodního ledu v Chamonix do měst s umělým ledem Berlína a Vídně.
  • Novým členem od 26. ledna Japonsko, první z asijského kontinentu.

Během třicátých byli přijati další členové: Lotyšsko (22. 2. 1931), Newfoundland (1933), Nizozemsko a Norsko (20. 1. 1935), Estonsko (17. 2. 1935), Austrálie (11. 2. 1938), Litva (19. 2. 1938), Jugoslávie (1939) a zatím jediný zástupce z afrického kontinentu Jihoafrická republika (25. 2. 1937).

1932

  • Zimní olympijské hry v Lake Placid se kvůli globální finanční krizi zúčastnily jen dvě evropské země. Mistrovství Evropy se naposledy konalo odděleně od mistrovství světa.

1933

  • Kanada přišla poprvé na mistrovství světa o svoji neporazitelnost a ztratila mistrovský titul. Mistrem světa se staly Spojené státy.

1936

  • Rekordní počet 15 účastníků na olympijských hrách 1936. Hokejový turnaj senzačně vyhrála Velká Británie.
  • Bylo rozhodnuto, aby byl turnaj považován za MS, musí se jej zúčastnit aspoň jedna mimoevropská země.

1939

1946

1947

  • Na kongresu konaném v Praze při MS, rezignoval po 25 letech vládnutí Paul Loicq, nástupcem se stal Dr. Fritz Kraatz.
  • Mistrem světa se stalo Československo, první země, jejíž hráči se neučili hrát hokej na americkém kontinentě a také první země, která vyhrála domácí mistrovství světa.

1948

  • Na Zimní olympijské hry ve Svatém Mořici vyslaly USA dvě reprezentační mužstva. Jedno tvořili hráči vyslaní AHAUS (Amateur Hockey Association of United States), která byla členem tehdejší LIHG. Druhý tým sestavila AAU (Amateur Athletic Union). Americký hokej nakonec reprezentoval výběr AHAUS. Po turnaji byly jeho výsledky anulovány, zařazeny byly pouze do tabulky souběžného mistrovství světa.[14]

1951

  • 10. března, bylo obnoveno členství Německa a Japonska.

1952

1954

  • 9. června, byla přijata jako 25 člen NDR.

1957

1960

1961

  • Zavedeny výkonnostní skupiny na MS.

1962

  • MS bylo opět narušeno politickou událostí. V důsledku stavby Berlínské zdi Američané odmítli udělit víza reprezentantům NDR. SSSR, Československo a Rumunsko ze solidarity bojkotovalo MS.[15]

1963

  • 8. srpna, přijetí KLDR.

1966

1968

1969

1970

  • Zatím největší roztržka mezi IIHF a Kanadou. Kanada se vzdala pořadatelství Mistrovství světa 1970 a až do roku 1977 bojkotovala veškeré akce pořádané IIHF.[16] [17]

1972

  • Rozdělení olympijského turnaje a mistrovství světa.

1975

  • Zvolení Günthera Sabetzkeho na kongresu v Gstaadu předsedou IIHF.
  • Kongres odhlasoval pořádání otevřených mistrovství světa od roku 1976.
  • Kanaďané se zavázali účastnit pravidelně MS.
  • Kanada a USA se vzdaly pořádání mistrovství světa.
  • Byl vytvořen Kanadský pohár (soutěž pořádána NHL v Kanadě každé čtyři roky za účasti Kanady, USA a čtyř nejlepších týmů z Evropy).
  • Místo francouzštiny se stala němčina, druhým úředním jazykem po angličtině.
  • Zrušeno pravidelné tříleté období předsedů evropského a kontinentálního výboru.[18] [19]

1977

1980

1988

1990

1991

1992

  • Na turnajích mistrovství světa a olympijském turnaji zavedeno playoff.
  • Počet účastníků MS byl rozšířen z osmi na dvanáct.
  • Mistrovství světa se opět začalo konat i v olympijském roce.

1994

1998

  • V době konání olympijského turnaje, NHL přerušila soutěž, aby se soutěže mohli zúčastnit nejlepší světoví hráči.
  • Na mistrovství světa rozšířen počet účastníků z dvanácti na šestnáct.

2006

2008

Růst počtu členů na konci 20. století[editovat | editovat zdroj]

Počet členských zemí během 80. a 90. let neustále rostl, hlavním důvodem nárůstu byla snaha rozšíření hokeje v celosvětovém měřítku, ale také politické události: rozpad Sovětského svazu a Jugoslávie a rozdělení Československa. Členství po Sovětském svazu bylo převedeno na Rusko, obnoveno členství bylo Lotyšsku (1992), Litvě (1992) a Estonsku (1992) a novými členy se staly – Ukrajina (1992), Bělorusko (1992), Ázerbájdžán (1992) a Kazachstán (1992). Členství po Jugoslávii bylo převedeno na Srbsko a novými členy se stalo Chorvatsko (1992) a Slovinsko (1992), totéž platí i o Slovensku (1993). Členství po Československu bylo převedeno na Českou republiku. Později se členy federace staly také další nově vzniklé republiky - Makedonie a Bosna a Hercegovina v roce 2001, z postsovětských republik Arménie (členství později pozastaveno), Moldávie (2008), Gruzie (2009) a prozatím poslední Kyrgyzstán v roce 2011.

Noví členové, kteří přistoupili k IIHF v průběhu posledních 35 let v důsledku globální expanze - z Evropy: Řecko (1978), Island (1992), Andorra (1995), Irsko (1997) a Moldavsko (2008), z Latinské Ameriky: Brazílie (1984), Mexiko (1985) a Argentina (1998), z Blízkého východu: Kuvajt (1986), Izrael (1991), Turecko (1991) a Spojené arabské emiráty (2001), stejně jako z dálného východu a Oceánie: Nový Zéland (1977), Tchaj-wan (1983), Hongkong (1983), Thajsko (1989), Indie (1989), Singapur (1996), Macao (2005) a Malajsie (2006) a z Afriky: Namibie (1998) a Maroko (2010). Nejnovějšími členy se staly v roce 2012 Jamajka a Katar.

Prezidenti[editovat | editovat zdroj]

Jméno Roky
FRA Louis Magnus 1908–12
Belgie Adrien van den Bulcke 1912–14
GBR Major Bethune Minet Patton 1914
FRA Louis Magnus 1914
Belgie Adrien van den Bulcke 1914–20
SUI Max Sillig 1920–22
Belgie Paul Loicq 1922–47
SUI Fritz Kraatz 1947–48
GBR George Hardy 1948–51
SUI Fritz Kraatz 1951–54
USA Walter Brown 1954–57
GBR John Francis Ahearne 1957–60
Kanada Robert Lebel 1960–63
GBR John Francis Ahearne 1963–66
USA William Thayer Tutt 1966–69
GBR John Francis Ahearne 1969–75
Německo Günther Sabetzki 1975–94
SUI René Fasel 1994–dosud

Členské země[editovat | editovat zdroj]

Země Svaz Web Přijetí
AustrálieAustrálie Austrálie Australian Ice Hockey Federation web 1950
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán Federace ledního hokeje Ázerbájdžánské republiky 1992
BelgieBelgie Belgie Koninklijke Belgische Ijshockey Federatie web 1908
BěloruskoBělorusko Bělorusko Федерация хоккея Республики Беларусь web 1992
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina Savez hokeja na ledu Bosne i Hercegovine web 2001
BulharskoBulharsko Bulharsko Bolgarska federacija po koňki i chokkej web 1963
Česká republikaČesko Česká republika
přijetí 1908 Čechy, členství převedeno
na 1920–1992 Československo
Český svaz ledního hokeje web 1908
ČínaCHN Čína Chinese Ice Hockey Association 1963
DánskoDánsko Dánsko Danmarks Ishockey Union web 1946
EstonskoEstonsko Estonsko
členství zrušeno 1946–1992
Eesti Jäähoki Liit web 1935
FinskoFinsko Finsko Suomen Jääkiekkoliitto web 1928
FrancieFrancie Francie Fédération française de hockey sur glace web 1908
HongkongHongkong Hongkong Hong Kong Ice Hockey Association web 1983
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Hrvatski savez hokeja na ledu web 1992
IndieIndie Indie Ice Hockey Association of India 1987
IrskoIrsko Irsko Irish Ice Hockey Association web 1996
IslandIsland Island Íshokkísamband Íslands web 1992
IzraelIzrael Izrael Ice Hockey Federation of Israel web 1990
JaponskoJaponsko Japonsko
vyloučení 1946–1951
Japan Ice Hockey Federation web 1930
JARJihoafrická republika JAR
členství pozastaveno 1978–1991
South African Ice Hockey Association web 1937
KanadaKanada Kanada Hockey Canada web 1920
KazachstánKazachstán Kazachstán Kazakhstan Ice Hockey Federation 1992
Severní KoreaSeverní Korea Severní Korea Ice Hockey Association of the DPR Korea 1964
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea Korea Ice Hockey Association web 1963
LitvaLitva Litva
členství zrušeno 1946–1992
Lietuvos ledo ritulio federacija web 1938
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
členství zrušeno 1946–1992
Latvijas Hokeja Federācija web 1931
LucemburskoLucembursko Lucembursko Fédération Luxembourgeoise de Hockey sur Glace web 1912
MaďarskoMaďarsko Maďarsko Magyar Jégkorong Szövetség web 1927
MexikoMexiko Mexiko Federacion Deportiva de Mexico de Hockey sobre Hielo 1985
MongolskoMongolsko Mongolsko Mongolian Ice Hockey Federation 1999
NěmeckoNěmecko Německo
vyloučení 1920–1926, 1946–1951
Deutscher Eishockey-Bund web 1909
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Nederlandse Ijshockey Bond web 1935
NorskoNorsko Norsko Norges Ishockeyforbund web 1935
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland New Zealand Ice Hockey Federation web 1977
PolskoPolsko Polsko Polski zwiazek hokeja na lodzie web 1926
RakouskoRakousko Rakousko
vyloučení 1920–1924,
členství zrušeno 1939–1946
Österreichischer Eishockeyverband web 1912
RumunskoRumunsko Rumunsko Federatia Romana de Hochei pe Gheata web 1924
RuskoRusko Rusko
členství 1952–1992 SSSR
Федерация Хоккея России web 1952
SlovenskoSlovensko Slovensko Slovenský zväz ľadového hokeja web 1993
SlovinskoSlovinsko Slovinsko Hokejska zveza Slovenije web 1992
SrbskoSrbsko Srbsko
členství 1939–2003 Jugoslávie,
2003–2006 Srbsko a Černá Hora
Serbian Ice Hockey Association web 1939
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Federación Española de Deportes de Hielo web 1923
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
vystoupení 1924–1926
Svenska Ishockeyförbundet web 1912
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Schweizerischer Eishockeyverband web 1908
TPE Tchaj-wan Chinese Taipei Ice Hockey Federation web 1983
ThajskoThajsko Thajsko Ice Hockey Association of Thailand web 1987
TureckoTurecko Turecko Türkiye Buz Hokeyi Federasyonu web 1991
UkrajinaUkrajina Ukrajina Федерацiя хокею України web 1992
USAUSA USA
vystoupení 1928–1930
USA Hockey web 1920
Velká BritánieGBR Velká Británie Ice Hockey UK web 1908

Přidružení členové[editovat | editovat zdroj]

Přidružení členové jsou členy IIHF, kteří nemají žádný samostatný národní hokejový svaz nebo se neúčastní mistrovsví světa. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země Svaz Web Přijetí
AndorraAndorra Andorra Federació Andorrana d'Esports de Gel web 1995
ArménieArménie Arménie Ice Hockey Federation of Armenia web 1999
GruzieGruzie Gruzie Ice Hockey Federation of Georgia 2009
ItálieItálie Itálie Federazione Italiana Sport Ghiaccio web 1924
KuvajtKuvajt Kuvajt
členství zrušeno 1992–2009
Ice Hockey Federation of Kuvajt 1985
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko Liechtensteiner Eishockey und In-Line Verband web 2001
MacaoMacao Macao Praca De Luis De Camoes 2005
MakedonieMakedonie Makedonie SSFM Macedonian Ice Hockey Federation 2001
MalajsieMalajsie Malajsie Malaysia Ice Hockey Association 2006
MoldavskoMoldavsko Moldavsko Federatţia naţională de hocheipe gheaţă din R. M. 2008
PortugalskoPortugalsko Portugalsko Federacao Portugesa de Desportos No Gelo web 1999
ŘeckoŘecko Řecko Hellenic Ice Sports Federation web 1987
SingapurSingapur Singapur Singapore Ice Hockey Association web 1996
Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty United Arab Emirates Ice Hockey Association web 2001

Přidružení členové Inline hokej[editovat | editovat zdroj]

Účastní se soutěží pouze v inline hokeji. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země Svaz Web Přijetí
ArgentinaArgentina Argentina Asociación Argentina de Hockey sobre Hielo y En Línea web 1998
BrazílieBrazílie Brazílie Confederação Brasileira de Hóquei no Gelo web 1984
ChileChile Chile Asociacion Nacional de Hockey en Hielo y en Linea 2000
NamibieNamibie Namibie Namibia Ice and InLine Hockey Association web 1998

Bývalí členové[editovat | editovat zdroj]

Země Svaz Přijetí Vystoupení
Newfoundland Tricolour.svg Newfoundland 1933 1936
NDRNDR NDR Deutscher Eislauf-Verband der DDR 1954 1990
  • v letech 1911 - 1920 byl členem LIHG klub Oxford Canadiens.[20]

Soutěže pořádané IIHF[editovat | editovat zdroj]

Soutěže národních týmů[editovat | editovat zdroj]

Klubové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé soutěže[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zlatá kniha ledního hokeje – Gustav Vlk, Karel Gut, Olympia 1978
  • Malá encyklopedie ledního hokeje – Karel Gut, Václav Pacina, Olympia 1986
  • Kronika českého hokeje - Miloslav Jenšík, Olympia 2001
  • 100 let českého hokeje – Karel Gut, Jaroslav Prchal, AS press 2008

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 14.  
  2. GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 157.  
  3. a b c GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.  
  4. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 20.  
  5. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.  
  6. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 17.  
  7. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 23.  
  8. a b GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 22.  
  9. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 30, 31.  
  10. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 30, 31.  
  11. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 43.  
  12. VYHLÍDAL, František. Kronika mistrovství světa v ledním hokeji. Praha : Deus, 2005. S. 15.  
  13. JENŠÍK, Miloslav. První mistři světa. Praha : Olympia, 1997. S. 8, 9.  
  14. BÁRTA, Pavel. Velké okamžiky ledního hokeje 2. Praha : Flétna, 2007. S. 76, 77.  
  15. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 211.  
  16. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 155, 156.  
  17. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 245.  
  18. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 179.  
  19. GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 158.  
  20. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]