Glarnské Alpy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Glarnské Alpy Glarner Alpen |
|
|---|---|
 |
|
| Tödi - 3614 m | |
| Nejvyšší bod | Tödi (3 614 m) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Západní Alpy |
| Sousední celky | Appenzellské Alpy, Urnské Alpy, Rätikon, Plessurské Alpy, Schwyzské Alpy, Gotthard |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Švýcarsko |
| Horniny | břidlice, vápenec |
| Poznámka | |
| Povodí | Rýn |
Glarnské Alpy je významné pohoří středního Švýcarska. Rozkládá se na území kantonů Glarus, Graubünden, Sankt Gallen a Uri. Glarnské Alpy se vyznačují vysokými zaledněnými štíty, dlouhými údolími a jsou velmi dobře komunikačně přístupné. Nejvyšším vrcholem je nesnadno dostupný Tödi - 3 614 m. Největším ledovcem pohoří je Hufifirn (Hufigletscher).
Obsah |
[editovat] Geologie
Geologicky je tvořeno jak vápencovými útvary s množstvím krasových jevů, tak především krystalickými břidlicemi. Pohoří se řadí do Vnějších krystalických Alp.
[editovat] Poloha
Glarnské Alpy jsou od Appenzellských Alp na severu odděleny jezerem Walensee, západní hranici tvoří údolí Glarus, sedlo Klausenpass (1 948 m) a tok řeky Reuss. Jižní vymezení je jasně dáno tokem Předního Rýna od sedla Oberalppass po město Chur. Nejkratší východní hranici pak tvoří Rýn.
[editovat] Členění
Celá oblast Glarnských Alp je rozdělena do celkem 19 horských skupin.
- V blízkosti jezera Walensee je to skupina Mürtschenstock (2 441 m)
- V blízkosti soutěsek Tamina u Rýna se tyčí oblast Pizol (2 844 m)
- Nejvýchodnější část pohoří tvoří celek Calanda (2 806 m)
- Na něj na západě navazuje vysoký a zaledněný masiv Sardona (3 247 m)
- Přes menší území Vorab (3 028 m) se dostáváme do centra pohoří
- Střed Glarnských Alp tvoří vysoko vyzdvižené masivy Tödi (3 614 m)
- Jeho menší soused je rozlolžité horstvo skupiny Clariden (3 267 m)
- Na severovýchodě území jsou rozeklané masivy Schörhorn (3 295 m), Hochfullen (2 506 m) a Windgällen (3 188 m)
- Nejvíce na jihozápad vysunutou skupinou pohoří je druhý nejvyšší masiv Oberalpstock (3 328 m)
[editovat] Vrcholy
V pohoří Glarnské Alpy se nachází 49 vrcholů vyšších 3000 m :
|
|
[editovat] Infrastruktura
Po severním okraji vede významná silnice přes sedlo Klausenpass, které zpřístupňuje především skupiny Clariden a Windgällen. Letovisko Linthal je výchozím bodem do oblasti nejvyššího vrcholu pohoří Tödi. Rovněž kvalitní silnice, vedoucí z Churu přes lázeňská sídla Illanz a Disentis/Müster na sedlo Oberalppass (2 040 m). umožňuje přístup do pohoří od jihu. K oblíbeným místům patří města Flims a Schwyz (v okolí se nacházejí rozsáhlé krasové jeskyně). Města Linthal a Curych spojuje železniční express zvaný Glarner Sprinter.
[editovat] Externí odkazy
- Průvodce po Evropských horách (Švýcarsko, Itálie - vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-74-6
- Alpská pohoří - Glarnen Alpen
 |
Pohoří v Alpách na území Švýcarska - Švýcarské Alpy |
|---|---|
|
Adulské Alpy | Albula | Appenzellské Alpy | Bernina | Bernské Alpy | Freiburské Alpy | Glarnské Alpy | Gotthard | Chablais-Faucigny | Jura | Livigno | Masiv Mont Blanc | Platta | Plessurské Alpy | Rätikon | Samnaun | Sesvenna | Schwyzské Alpy | Silvretta | Tambo | Tessinské Alpy | Urnské Alpy | Walliské Alpy | |
