Východní Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ostalpen Alps da l'ost Alpi Orientali Vzhodne Alpe
Piz Bernina
Nejvyšší bod	Piz Bernina (4 049 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Alpy
Sousední celky	Západní Alpy, Středoněmecká vysočina, Česká vysočina, Západní Karpaty, Panonská pánev, Dinárské hory
Podřazené celky	Severní vápencové Alpy, Centrální břidlicové Alpy, Jižní vápencové Alpy
Světadíl	Evropa
Státy	Německo Švýcarsko Lichtenštejnsko Rakousko Itálie Slovinsko
Horniny	{{{hornina}}}
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí	Rýn, Dunaj, Pád

Východní Alpy (německy Ostalpen, rétorománsky Alps da l'ost, italsky Alpi Orientali, slovinsky Vzhodne Alpe) jsou jedna ze dvou geomorfologických provincií Alp. Za hranici mezi Západními a Východními Alpami se považuje údolí Rýna na východě Švýcarska severně od průsmyku Splügen; na jih od tohoto průsmyku tvoří hranici řeka Liro (údolí Valle Spluga) a jezero Como. Patří sem většina území Rakouska (Rakouské Alpy) a Lichtenštejnska, okrajové části Švýcarska a Německa, severovýchod Itálie a značná část Slovinska (Julské Alpy, Savinjské Alpy, Karavanky).

Východní okraj tvoří Vídeňský les a Vídeňská pánev, která odděluje Alpy od Karpat.

Nejvyšší horou a jedinou čtyřtisícovkou Východních Alp je Piz Bernina (4 049 m) na hranicích Švýcarska a Itálie. Odhlédneme-li od dalších vrcholů ve skupině Berniny, druhý nejvyšší je jihotyrolský Ortler (3 905 m) a třetí nejvyšší je Großglockner v pohoří Vysoké Taury (3 798 m).

Během würmského zalednění byly Východní Alpy sušší než Západní. Souvislá ledová pokrývka končila v oblasti rakouských Nízkých Taur. Díky tomu ve Východních Alpách přežila dobu ledovou řada druhů rostlin, které jinde vyhynuly a dnes jsou ve Východních Alpách endemické.