Grossglockner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Großglockner
Großglockner z jihu
Großglockner z jihu

Vrchol 3798 m n. m.
Prominence 2428 m ↓ Brennerpass
Izolace 175 km → Königspitze, Itálie
Poznámka nejvyšší hora Rakouska

Světadíl Evropa
Státy Rakousko Rakousko
Pohoří Vysoké Taury, Alpy
Souřadnice 47°4′26″ s. š., 12°41′41″ v. d.
Großglockner
Fire.svg
Großglockner
Prvovýstup 28. července 1800
Hornina zelená břidlice
Povodí SalzachInnDunaj,
IselDrávaDunaj

Großglockner (3798 m) je nejvyšší hora Rakouska, která se nachází ve skupině Glockner patřící do Vysokých Taur a na hranicích spolkových zemí Korutany a Tyrolsko.

Jméno hory[editovat | editovat zdroj]

Štíhlá, ledovcovo-skalnatá pyramida v bočním výběžku hlavního alpského hřebene připomíná svým tvarem zvon – odtud název „Velký zvoník“ (Großglockner).

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

Jako první vystoupil na vrchol Großglockneru 28. července 1800 pětičlenný tým z početné expedice, která byla zorganizována na popud biskupa Franz-Xavera Salm-Reifferscheida z korutanské diecéze Gurk. Členy vrcholové skupiny byli bratři Martin a Sepp Klotzovi, farář Horasch a dva tesaři. Dnes vede na Großglockner řada horolezeckých výstupů. Kromě zpravidla přelidněné normální cesty jsou velmi populární horolezecké výstupy:

  • Pallaviciniho kuloár, klasická ledová túra, sklon cca 55° [1] [2] (touto cestou byl i sjet na lyžích, mj. Ivou Filovou jako první ženou)
  • Stüdlgrat, klasická skalní a kombinovaná túra, podle podmínek[3]
  • Mayerlrampe [4]

Skupina Glockner[editovat | editovat zdroj]

Horská skupina Glockner (Glocknergruppe) je jednou ze sedmi částí, na něž se člení Vysoké Taury. Leží na území Korutan, Tyrolska a Salcburska. Na severu je ohraničena řekou Salzach. Na západě ji od skupiny Granatspitzen odděluje Stubachtal a od skupiny Venedigeru Tauerntal. Jižní hranicí tvoří Kalser Tal a Leitertal. Z východu ji uzavírá sedlo Hochtor, Seidlwinkl a Rauristal. K významným horám patří kromě Großglockneru také Großes Wiesbachhorn (3564 m), Johannisberg (3453 m), Hoher Riffl (3338 m), Fuscherkarkopf (3331 m), Kitzsteinhorn (3203 m). Skupina Glockner patří k nejvíce vyhledávaným oblastem rakouských Alp, nejznámějším střediskem je Kaprun. Velká část skupiny náleží do Národního parku Vysoké Taury (Nationalpark Hohen Tauern). Jádro parku tvoří původní alpské oblasti. Mohutné a vysoké vrcholy, kterým vévodí Grossglockner [3798m] a Großvenediger [3674m], strmé skalní stěny, oblasti věčného ledu (celkem 169 ledovců) a ledovcové řeky a říčky určují charakter této krajiny. Rostlinná říše v tomto národním parku je nesmírně bohatá se širokým spektrem různých druhů a stejně jako veškerá zvířena je velice přísně chráněna. Jedním z divů této oblasti je pryskyřník ledovcový, který přežívá nejen na ledovcových morénách, ale je ho možné spatřit dokonce i na vrcholu Grossglockneru. Ze stromů dosahují borovice limba a modřín stáří až 1000 let. Žijí zde kamzíci, svišti, kozorožci i alpští mloci. Je zde možné spatřit i orlosupa bradatého a orla skalního.

Masiv Grossglockneru[editovat | editovat zdroj]

Tento mohutný a rozsáhlý masiv, který je s vrcholem 3798 m vysokého Grossglockneru nejvyšší v celých Východních Alpách, je tvořen z mnoha druhů hornin. Masiv Grossglockneru je tvořen z ruly, na povrchu je však rula doprovázena místy i poměrně mocnými vrstvami břidlice. Velice rozšířený je výskyt kombinace vápenec s břidlicí a slída. Jádro masivu Grossglockneru je tvořeno ledovcem Pasterzenkees. Ledovec má plochu 19,5 km² a je co se týká velikosti povrchu největším ledovcem Východních Alp. Je to údolní ledovec dlouhý 9,5 km. Je napájen jinými ledovci, které stékají z okolí vrcholu Johannisberg a obou vrcholů Burgstall. Ledovec končí nad nádrží Margaritzen-Stausee, kde jsou zachycovány jeho vody. Ledovec Pasterzenkees je pod chatou Hofmannshütte široký 1,5 km a jeho mocnost zde dosahuje 250m. Rychlost pohybu ledovce je okolo 100m za rok. Dnes se odhaduje celkový objem hmoty ledovce na 2km³. V minulém století byla však tato hodnota minimálně o třetinu větší. Významný rakouský glaciolog Paschinger dokonce odhadl, že v roce 1856 byl ledovec dlouhý 11 km a jeho povrch byl 36 km². To znamená, že povrch ledovcových hmot dosahoval až téměř k dnešní vyhlídce Kaiser Franz Josefs Höhe.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Od vyhlídky Kaiser Franz Josefs Höhe
Grossglockner z jihozápadu
Kleinglockner a Grossglockner
Vrcholový kříž


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pallavicini - popis
  2. Video z roku 1985
  3. Stüdlgrat - popis
  4. Mayerlrampe - popis

Související články[editovat | editovat zdroj]

Chata Stüdlhütte

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu