Kaprun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kaprun
Kaprun – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 786 m n. m.
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Salcbursko
okres: Zell am See
Kaprun
Red pog.png
Kaprun
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 100,41 km²
počet obyvatel: 2947 (2005)
správa
starosta: Norbert Karlsböck (SPÖ)
oficiální web: http://www.kaprun.at
PSČ: 5710
označení vozidel: ZE

Kaprun je obec v Rakousku ležící ve spolkové zemi Salcbursko v okrese Zell am See. Jde o známé středisko zimních sportů a turistiky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v údolí řeky Salzach na severním okraji Vysokých Taur. Část jejího katastru spadá do Národního parku Vysoké Taury. Jižně od obce se vypínají mohutné štíty Kitzsteinhornu (3203 m) a Grosses Wiesbachhornu (3570 m).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 931, je uváděn jako Chataprunnin v Codexu Odalberti. Nad obcí byl ve 12. století vybudován hrad. Jinak se po staletí Kaprun vyvíjel jako horská vesnice. Během Druhé světové války začala být nad vesnicí budována přečerpávací vodní elektrárna. Pracovali na ní totálně nasazení z Belgie a dalších okupovaných území. Dokončena byla až po válce, její dostavba (jedna z přehrad) byla financována z Marshallova plánu. Ve druhé polovině 20. století je rozvoj obce spojen zejména s rychle se rostoucím turistickým ruchem. Poté co byla v roce 1965 otevřena lanovka k ledovci na severních svazích Kitzsteinhornu, stal se prvním rakouským ledovcovým lyžařským střediskem. Pozemní lanová dráha byla otevřená v roce 1974.

Požár horského vlaku[editovat | editovat zdroj]

Dolní stanice se soupravou

Pozemní lanová dráha se stala 11. listopadu 2000 místem velké tragédie, když při požáru v tunelu, jímž dráha prochází, uhořelo 155 lidí a jen 12 se zachránilo. Dnes dopravu turistů zajišťují nové kabinkové lanovky.

Lanovka byla otevřena v roce 1974 a dokázala za den převézt více než 1000 cestujících. Fungovala na stejném principu jako lanová dráha na Petřín v Praze: 2 vozidla vždy jela proti sobě. Silný motor v horní stanici poháněl celý systém. Samotné soupravy neměly ani palivo, ani motory a dokonce ani řidiče; pouze průvodčího, který řídil dveře. Trasa dlouhá 3,8 km se překonala za 9 minut. Do jedné soupravy se vešlo 180 lyžařů.

Lanovka vyrazila po 9. hodině ráno ze spodního konce téměř plně obsazena (161 lidí). Část trasy vedla po povrchu, ale většina v tunelu. V zadní části přeplněné soupravy se rozpoutal požár a po 600 m se v tunelu zastavila. V spodní neobsazené kabině průvodčího se vznítil ohřívač. V tunelu nebylo pokrytí mobilním signálem. Požár se rozšířil do celé soupravy a lidi se snažili dostat ven. Dveře se jim nepodařilo otevřít a rozbití skla bylo problematické, protože bylo velmi pevné. Nakonec se to některým povedlo lyžařskými holemi. Později se průvodčímu podařilo uvolnit dveře a lyžaři opouštěli vozidlo.

Vyděšení lidé bojující o život stáli před nelehkou volbou: utíkat od plamenů směrem nahoru nebo se vydat přímo skrz plameny na dolní konec tunelu. Drtivá většina se rozhodla utíkat nahoru, co nejdál od plamenů. To ovšem znamenalo vydat se vstříc jisté smrti; nikdo z těchto lidí nepřežil. Ty, které nezabil oheň, udusil smrtící dým, protože šikmý tunel (sklon 30 stupňů) lanové dráhy se choval jako komín. Záchranáři našli mnoho těl v různých vzdálenostech od soupravy, nejvýš se dostal japonský lyžař; jeho tělo bylo nalezeno ve výšce 142 metrů od vozu. Z první soupravy zemřelo 150 lidí, v soupravě, která směřovala směrem dolů proti hořící, zemřeli 2 lidé (průvodčí a 1 lyžař). Jedovatý dým zabil i další 3 osoby v horní stanici, která byla napojena na obchodní dům.

Památník obětem neštěstí

Jen 12 lyžařů přežilo. Dobrovolný hasič Němec Thorsten Grädler věděl, jak se chovat za požáru a s 11 dalšími lidmi se dostali na dolní konec tunelu, což jim zachránilo život.

Mezi 155 oběťmi tragedie byla také německá freestyle lyžařka Sandra Schmitt (†19), která zahynula i s rodiči. Smrt v tunelu našel také juniorský mistr světa v lyžování Němec Sebastian Geiger (†14). Zemřela také občanka České republiky, která pracovala v Rakousku jako instruktorka lyžování.

Lyžařské středisko po tragédii již nikdy lanovou dráhu nevrátilo do provozu.

Po vyšetřování se dospělo k názoru, že požár způsobil ohřívač, který vůbec nebyl určen pro dopravní prostředky, a který zapálil olej z hydraulického systému. Oběti a pozůstalí byli finančně odškodněni a soud rozhodl, že vinen není nikdo, protože vina je příliš rozptýlená.

V roce 2004 National Geographic Channel připravil dokument o kaprunské tragedii Fire on the Ski Slope v rámci seriálu o katastrofách Seconds from Disaster (v českém dabingu Vteřiny před katastrofou: Požár pod sjezdovkou)

Státní příslušnost Zemřelých
Rakousko Rakousko 92
Německo Německo 37
Japonsko Japonsko 10
USA USA 8
Slovinsko Slovinsko 4
Nizozemsko Nizozemsko 2
United Kingdom Spojené království 1
the Czech Republic Česká republika 1
Celkem 155

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • lyžařské středisko Kitzsteinhorn
  • přehradní jezero Mooserboden, náležící do komplexu kaprunské vodní elektrárny
  • kaprunský hrad
  • soutěska Sigmund-Thun-Klamm - hloubka 32 metrů, délka 320 metrů
  • lázeňský komplex Tauren Spa otevřený v roce 2010, druhý největší komplex svého druhu v Rakousku
pohled na obec
pohled na jezero Mooserboden

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaprun na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]