Salcbursko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Salcbursko
Salzburg – Bundesland
Zemský znak
Salzburg Wappen.svg
Zemská vlajka
Flag of Salzburg.svg
Zemská služební vlajka
Flag of Salzburg (state).svg
Základní údaje
 Hlavní město  Salzburg 
 Kód ISO 3166-2  AT-5 
 Zemská hymna  Land uns’rer Väter 
Mapy
Salcbursko na mapě Rakouska
Karte A Sbg.svg
Členění Salcburska
Karte A Sbg ohne.svg
Obyvatelstvo
 Počet obyvatel  534 122  (7.) 
 Hustota zalidnění  75 obyvatel/km² 
Geografie
 Rozloha  7154 km²  (6.)
 Nejvyšší bod  Großvenediger (3674 m n. m.
Politika
 Zemská hejtmanka  Wilfried Haslauer (ÖVP
 Vládnoucí strany  ÖVP, Grüne, TS 
 Složení zemského sněmu
(36 křesel)
 ÖVP 11
SPÖ 9
Grüne 7
FPÖ 6
TS
 Poslední volby  5. května 2013 
 Příští volby  2018 
Správní členění
 Počet okresů  1 statutární město
5 okresů 
 Počet obcí  119 
 • z toho města  11 
 • z toho městyse  24
Oficiální stránky

Salcbursko (česky též Solnohradsko, německy Land Salzburg) je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska. Jejím hlavním městem je Salzburg.

Charakter země[editovat | editovat zdroj]

Salcbursko leží v Alpách, jeho sousedy jsou německá spolková země Svobodný stát Bavorsko, italská autonomní oblast Trentino-Alto Adige, a rakouské spolkové země Horní Rakousko, Štýrsko, Tyrolsko a Korutany. Největší řekou, která zemí protéká je Salzach. Protéká teké i hlavním městem Salzburgem. Nachází se zde také nejhlubší údolí v celém Rakousku – Liechtensteinklamm, a to poblíž města Sankt Johann im Pongau. Na ploše o rozloze 7 154 km² tu žije 515 327 obyvatelů, většinou Rakušanů. Salzburg je hlavním ekonomicko-kulturním centrem, je zde letiště, kříží se zde dálnice i hlavní železniční tahy. Soustředěna je zde velká část průmyslu spolkové země. Na jihu země se táhnou Centrální Alpy, konkrétně masiv Vysokých Taur s mnoha třítisícovými vrcholy, na východě a severu pak Dachsteinský masiv a Berchtesgadenské Alpy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Salcbursko bylo osídleno již v pravěku. Starověké jméno Salzburku Iuvavum je keltského původu. Za římské nadvlády bylo Iuvavum správním střediskem provincie Noricum ripense. Od 6. století náleželo území pozdějšího Salcburska (kromě kraje Lungau) k Bavorskému velkovévodství. Okolo roku 690 založil svatý Rupert na troskách římského města Iuvavum biskupství, roku 696 klášter svatého Petra (Stift Sankt Peter) a roku 714 i ženský klášter benediktinek na Nonnbergu (Benediktinen-Frauenstift Nonnberg). V roce 798 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství a stalo se tak církevním centrem Rakouska a části Bavor (tzv. Altbayern).

Arcibiskupu Eberhardovi II., důležitému spojenci Štaufů, se v letech 12001246 podařilo z dosavadních menších hrabství, fojtství a soudních okrsků vybudovat pevné arcibiskupské panství. S uznáním hranic bavorským velkovévodou roku 1275 začíná poslední fáze postupného osamostatnění Salcburska a vymanění se z bavorského vlivu. Roku 1328 bylo v Salcbursku vydáno vlastní zemské zřízení, čímž se země stala samostatným státem v rámci Svaté říše římské. Jako knížectví-arcibiskupství se Salcbursko vyvíjelo jako nárazníkový stát mezi Bavorskem a habsburskými zeměmi. V roce 1462 a na přelomu let 1525 a 1526 došlo k selským povstáním. Kníže arcibiskup Leopold Anton Graf von Firmian donutil v letech 17311732 k emigraci asi 20 000 protestantů (tzv. salcburští exulanti – Salzbuger Exulanten).

Pro hospodářství nebyl v 16. století rozhodující jen obchod se solí, ale i dobývání zlata v Gasteinertalu. Výnosy byly svého času největší v Evropě.

Roku 1803 připadlo knížectví jako sekularizované kurfiřtství Ferdinandu III. Toskánskému, v roce 1805 společně s Berchtesgadenem Rakouskému císařství. Roku 1810 Bavorsku a po Vídeňském kongresu (1816) bez Berchtesgadenu a Rupertiwinkelu opět Rakousku. Samotné arcibiskupství bylo roku 1807 omezeno na území vlastního Salcburska a východu Severního Tyrolska. Roku 1813 byly některé okrajové části původního Salcburska připojeny k Tyrolsku a takto nově vymezené Salcbursko bylo mezi lety 1818 a 1825 nově územně zorganizováno jako součást Horního Rakouska. 4. března 1849 se stalo rakouskou korunní a roku 1920 spolkovou zemí.

Nejvyšším legislativním orgánem země je Salcburský zemský sněm.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Růst počtu obyvatel
Ke dni Počet obyvatel

31. 12. 1900 192 763
07. 03. 1923 222 731
1939 267 169
01. 06. 1951 327 232
21. 03. 1961 347 292
12. 05. 1971 401 766
12. 05. 1981 442 301
15. 05. 1991 483 880
15. 05. 2001 515 327

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Salcbursko se rozprostírá na ploše 7 154,23 km². 174 kilometrů jeho hranic jsou hranice mezistátní, z větší části s Německem, z menší s Itálií.

Správní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Salcbursko se dělí na pět politických okresů a jedno statutární město (Salzburg).

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Statutární města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky