Berchtesgadenské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Berchtesgadener Alpen
Berchtesgadenské Alpy
Hochkönig
Hochkönig

Nejvyšší bod Hochkönig (2 941 m)

Nadřazená jednotka Severní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Tennengebirge, Chiemgauské Alpy, Dientenerské Alpy

Světadíl Evropa
Stát Rakousko Rakousko
Německo Německo
Horniny vápenec
Povodí Salzach, Saalach
Watzmann z Jenneru a jezero Königssee

Berchtesgadenské Alpy (německy Berchtesgadener Alpen) leží na území Rakouska a Německa. V Rakousku zasahují pouze svou menší částí na území spolkové země Salcbursko. Jako mohutná hradba složená především z vápence a dolomitu ční vysoko nad údolí řek Salzach a Saalach. Nejvyšší horou je Hochkönig – 2941 m n. m. s malým náhorním ledovcem Übergossene Alm ležící v rakouské části pohoří. Oblast vrcholu Watzmann a jezera Königssee je chráněna jako národní park (Nationalpark Berchtesgaden).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Plocha pohoří je 1300 km². Od východu a západu ohraničují Berchtesgadenské Alpy řeky Salzach a Saalach. Jižní hranici tvoří toky říček Mühlbach a Urslau Bach. Sever území je klínovitě uzavřen městem Salzburg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na počátku objevování možností turistiky v pohoří, byla údolí hustě zalesněna a hory téměř neprostupné. Jen lovci a pastevci uměli žít v těchto tvrdých a nebezpečných odlehlých krajích. První turistické akce začaly někdy uprostřed 18. století. Mezi roky 1780 a 1900 byly veškeré důležité vrcholy pohoří vylezeny a tehdejší horolezci začali prozkoumávat těžší a významnější výstupy. Jedním z nejdůležitějších prekurzorů byl Hermann von Barth. V padesátých a šedesátých letech byly veškeré významnější cesty a výstupy v tomto pohoří dosaženy a extrémní lezci začínali objevovat lezení velkých stěn.[1]

Členění masivu[editovat | editovat zdroj]

Berchtesgadenské Alpy tvoří několik samostatných masivů.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Berchtesgadenské Alpy mají nepřeberné možnosti vyžití turistiky a sportů. Mají zde své pevné místo např. horolezectví,[1] paragliding, kanyoning, lyžování a díky řadě propastí a jiných krasových jevů si tu užijí i jeskyňáři

Horské chaty[editovat | editovat zdroj]

Kärlingerhaus

Mezinárodní turistická stezka Via Alpina[editovat | editovat zdroj]

Hlavní turistický chodník Via Alpina prochází celými Alpami v pěti částech. Jedna z jeho částí prochází také Berchtesgadenskými Alpami. Tzv. „Violette Weg“ je rozdělena do 9 etap.

  1. Etapa A36 : vedoucí z města Werfen k chatě Arthur Haus
  2. Etapa A37 : vedoucí z chaty Arthur Haus k chatě Erichhütte
  3. Etapa A38 : vedoucí z chaty Erichhütte do obce Maria Alm
  4. Etapa A39 : vedoucí z obce Maria Alm k chatě Riemannhaus
  5. Etapa A40 : vedoucí z chaty Riemannhaus k chatě Kärlingerhaus
  6. Etapa A41 : vedoucí z chaty Kärlingerhaus k jezeru Königssee (s plavbou po jezeře Königssee)
  7. Etapa A42 : vedoucí z Königssee do Engedey u Berchtesgadenu
  8. Etapa A43 : vedoucí z Engedey k chatě Neuen Traunsteiner Hütte
  9. Etapa A44 : vedoucí z chaty Neuen Traunsteiner Hütte do Unkenu v údolí Saalachtal

Turistická střediska[editovat | editovat zdroj]

Národní park Berchtesgaden[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nationalpark Berchtesgaden.

Kolem roku 1900 se objevily první názory na ochranu přírody v Berchtesgadenu. V roce 1921 byla vybrána první oblast chráněné přírody a v r. 1978 byl ustanoven Národní park Berchtesgaden s 210 km². Byla to stejná idea jako v mnoha dalších zemích: příroda by měla být udržována v jejím originálním statusu. Toto samozřejmě způsobuje určité rozpory s požadavky turistiky (turistika, lezení). Proto byla vyvinuta série specifických pravidel a zákonů národního parku, kterými se musí všichni návštěvníci řídit.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Popisy túr v Berchtesgadenských Alpách
  2. popisy cest na Untersbergu
  3. Erichhütte
  4. Zeppezauer Haus

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu