Kozorožec horský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kozorožec horský

Samec
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď: turovití (Bovidae)
Podčeleď: kozy a ovce (Caprinae)
Rod: kozorožec (Capra)
Binomické jméno
Capra ibex
Linné, 1758

Kozorožec horský či alpský (Capra ibex) je velký zástupce turovitých. Vyskytuje se v Jižní Evropě, méně pak v západní a jižní Asii a Severní Africe, kde obývá pouze horské svahy na hranici lesa nebo nad ní až do nadmořské výšky 6 700 m. Mezi poddruhy kozorožce horského patří kozorožec španělský (Capra ibex pyrenaica; mnohými považován za samostatný druh), kozorožec sibiřský (Capra ibex sibirica) a kozorožec nubijský (Capra ibex nubiana).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samci dorůstají výšky v kohoutku kolem jednoho metru, délky těla 1,2-1,7 m a mohou vážit i více než 300 liber, respektive 140 kg. Samice jsou výrazně menší a dorůstají zhruba polovičních rozměrů samců. Kozorožec horský je v létě zbarven šedě, v zimě se jeho srst mění na tmavě hnědou. Samci se od samice liší hlavně tmavými, zahnutými rohy, které jsou u samců významně větší než u samic a které u dospělých samců mohou dosahovat délky i přes 1 m. Dalším pohlavním dimorfismem je prominentní vous pod bradou, který mají jen samci a který je u starších jedinců významně delší než u samců mladších.

Samci své mohutné rohy využívají zvláště jako obranu proti svým predátorům (převážně vlci, medvědi nebo větší lišky). Mláďatům hrozí velké nebezpečí ze strany velkých dravých ptáků, zvláště pak orlů.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Kozorožci horští jsou výhradně býložraví a živí se převážně trávou, mechem, rostlinami, listy a větvičkami. Podobně jako antilopa žirafí se dokáže i kozorožec horský postavit na zadní končetiny, opřít se předními o větev nebo o kmen, aby tak snáze dosáhl nedostupné potravy, v tomto případě listů. Většinu dne tráví vysoko na prudkých útesech a níže slézají jen za potravou, za kterou se vydávají pozdě odpoledne a večer. Trávení většiny dne vysoko v horách jim napomáhá uchránit se před svými hlavními predátory, kteří na ně útočí zvláště v nižších polohách, tedy většinou při hledání potravy. V zimě se kozorožci stahují do nižších poloh, kde mohou snadněji nalézt potravu. V rámci letního období potřebují kozorožci horští velice často pít, z čehož vyplývá, že se stahují k vodním zdrojům. Pokud spatří predátora, prvním impulsem je útěk na prudké útesy, kam se většina predátorů nedostane. Pokud jsou samci zahnáni do úzkých, často používají jako obrannou zbraň i své rohy.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samice s mládětem

Během léta se často seskupují mladí samci a vytvářejí většinou nevelká mládenecká stáda; spolu s příchodem podzimu se stáda rozpadají a samci si hledají stáda samic, které si snaží přivlastnit. I přesto, že k velmi agresivním bojům o samice používají své mohutné a těžké rohy a ohromnou silou do sebe narážejí hlavami, málokdy dochází ke smrtelným zraněním. Samice je březí zhruba 6 měsíců a během května rodí jediné mládě (velice vzácně dvojčata).

Početnost[editovat | editovat zdroj]

Kozorožec horský byl poměrně dlouhou dobu považován za mystické zvíře a téměř všechny části jeho těla i výkaly se hojně využívaly jako přísady do léků na nejrůznější nemoci nebo do alchymistických lektvarů. V důsledku rozsáhlého lovu se téměř podařilo na začátku 19. století kozorožce horské zcela vyhubit. To se naštěstí nestalo díky snaze několika přírodovědců a lesníků, kterým se podařilo celkovou populaci kozorožce horského posílit. V roce 1854 začal Italský král Viktor Emanuel II. s hromadnou reintroducí kozorožce horského ve volné přírodě, což se mu nakonec podařilo. Dnes je již populace tohoto savce vyvážena a odhaduje se, že ve volné přírodě žije zhruba 30 000 jedinců.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capra ibex na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]