Farář
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Farář (z lat. parrochus) je v křesťanských církvích osoba, která má na starosti vedení farnosti a farních bohoslužeb.
Jak katolická církev, tak protestantské církve přesně vymezují práva a povinnosti faráře prostřednictvím vlastního církevního práva.
V evangelických církvích a starokatolické církvi je farář většinou farností volen, v katolické církvi jej jmenuje biskup. V evangelických církvích je farář ordinovaným teologem, v katolické, anglikánské a pravoslavné církvi musí být farář kněz.
[editovat] Římskokatolický farář
Ač je České republice v lidové mluvě jako „pan farář“ označován každý správce farnosti, ve skutečnosti v současné době drtivá většina kněží spravujících farnost v ní nezastává úřad faráře, ale administrátora farnosti.
Farář je statutárním orgánem farnosti. Na rozdíl od administrátora farnosti smí být biskupem odvolán pouze z důvodů vymezených církevním právem, v praxi však tato omezení v podmínkách české církve nebývají biskupy příliš respektována. Je chápán jako stabilní a řádný správce farnosti a má povinnost v ní sídlit. Zodpovědný je jak za samotnou duchovní správu (in spiritualibus), tak za ekonomickou správu (in materialibus) farnosti.
Administrátor je kněz coby dočasný nebo "na zkoušku" správce farnosti. Má tytéž povinnosti jako instalovaný farář.
