Modřín opadavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Modřín opadavý

Modřín opadavý
Modřín opadavý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: modřín (Larix)
Binomické jméno
Larix decidua
Mill., 1768
Samičí květenství
Zimní habitus modřínů

Modřín opadavý (Larix decidua), též uváděný jako modřín evropský, je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých.

Alternativní názvy[editovat | editovat zdroj]

  • modřín evropský
  • Pinus larix
  • Abies larix

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jeho přirozený areál zahrnuje pohoří střední Evropy – Alpy a Karpaty a jejich předhůří. Izolovaná populace se nachází v severním Polsku. Jeho přirozený výskyt na území České republiky je ze západu ohraničen Hrubým Jeseníkem, ovšem v současné době se zde jeho přirozené porosty nevyskytují. Vyskytují se zde však záměrně pěstované vyšlechtěné produkční či okrasné odrůdy.

Klimaticky je tento evropský modřín dělen na 4 tipy:

  • Alpský modřín
  • Karpatský modřín
  • Polský modřín
  • Sudetský (slezský či jesenický) modřín.[1]

Stanoviště a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jeho přirozeným prostředím jsou světlé a roztroušené horské lesy. Významně světlomilná dřevina, nesnášející v dospělosti ani boční zástin.[2] Dobře snáší kontinentálnější ráz klimatu (zimní mrazy i letní horka).

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Mladý stromek vyrůstá z kůlovitého hlavního kořene, který posléze zakrní a je nahrazen větvenými postranními kořeny. Z rovného, 20-50 metrů vysokého kmenu vyrůstají nepravidelně postranní větve vytvářející řídkou, štíhlou, kuželovitou korunu. Borka je hrubá, rozpraskaná, zvenčí šedavá, na řezu hnědočervená. Jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají ve svazečcích z na zkrácených kolcových větévkách, na zimu opadávají (viz české druhové jméno). Kvete od dubna do června. Samčí šištice jsou kulovité a sýrově žluté, samičí karmínově červené. Drobné vejčitě kulovité nerozpadavé šišky dozrávají na podzim.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jde o horský světlomilný strom, často se pěstuje v parcích. Jeho dřevo je značně ceněno, je měkké ale tvrdší než dřevo našich běžnějších jehličnanů (s výjimkou tisu). Je středně těžké poměrně pružné a trvanlivé. Má úzkou nažloutlou běl a výrazné červenohnědé jádro. Dřevo se používá k výrobě nábytku, obkladům stěn či jako stavební dříví.[2] Dříve se z něj též vyráběly bedny a kola. Vysoce ceněna je i pryskyřice modřínu, nazývaná benátský terpentýn.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MUSIL, Ivan; HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1567-9. Kapitola Modřín opadavý, s. 170.  
  2. a b Mergl, J. a kol. Lesnická Botanika Vyd. 1. - Praha : SZN, 1984. - str. 135-137

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Vyd. 2. - Praha : Academia, 2003. - str. 309-310 - ISBN 80-200-0643-5
  • Jehličnaté dřeviny, Lesnická dendrologie 1 - Ivan Musil, Jan Hamerník, vydání 1. - Praha:Academia 2007, str. 170-180 - IBSN 978-80-200-1567-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]