Deutscher Alpenverein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Deutscher Alpenverein v překladu z němčiny "Německý alpský spolek" je největší ze spolků Alpenverein. Spolek se skládá z 354 právně samostatných sekcí sdružujících kolem 893 000[1] členů (stav leden 2011). Organizace zastřešuje sportovní lezectví, horskou a vysokohorskou turistiku, horolezectví, lezení po ledu, horolezecké expedice i ski alpinismus.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Německý alpský spolek byl založen 9. 5. 1869 jako horolezecký vzdělávací spolek. Zakládající členové byli převážně nespokojení členové Rakouského alpského spolku, existujícího tehdy již sedm let. Chtěli podporovat turismus v Alpách nejen morálně a akademicky, ale i aktivně výstavbou cest a horských chat. Hlavními aktéry byli rakouský farář Franz Senn, pražský obchodník Johann Stüdl, mnichovský student Karl Hofmann a zmocněnec Rakouského alpského spolku pro Bavorsko Theodor Trautwein. Na zakládající schůzi v Mnichově v hostinci „Blaue Taube“ přišlo 36 mužů a Gustav von Bezold byl zvolen prvním předsedou. Již po 10 měsících měl spolek 22 sekcí a celkem 1070 členů, v roce 1876 pak 500 sekcí. V letech 1873 až 1938 byla německá a rakouská větev spojena pod jednu organizaci Německý a rakouský alpský spolek (DuÖAV). V roce 1938 byl už samostatný DAV zapojen do národně socialistického říšského svazku pro horolezectví. Po druhé světové válce byl DAV rozpuštěn. Již v roce 1945 byl znovuzaložen Rakouský alpský spolek, který až do znovuzaložení Německého alpského spolku v roce 1952 spravoval německou síť horských chat.

Cíle[editovat | editovat zdroj]

V prvních letech existence Německého alpského spolku bylo hlavním cílem výstavba cest a horských chat. V současné době spolek provozuje 332 chat s celkovou kapacitou 22 000 lůžek. Chaty patří jednotlivým sekcím, ale všechny jsou otevřeny pro jakéhokoliv člena spolku. Mnoho sekcí provozuje navíc další chaty, které jsou určeny pouze členům sekce. Spolek také provozuje lezecké stěny a haly. Dále spolek zprostředkovává služby sportovcům, jako například pojištění, půjčovnu vybavení a map. V roce 1994 byla ochrana přírody vyhlášena jako jeden z hlavních cílů spolku. Zpřístupnění Alp bylo oficiálně prohlášeno za dokončené. Od té doby se již nestaví žádné nové cesty nebo chaty, ale pouze se udržuje doposud vybudovaná infrastruktura.

Členství[editovat | editovat zdroj]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Členství v Německém alpském spolku má pro sportovce i turistu mnoho výhod. Mezi nejzajímavější patří: bezplatné vypůjčení knih, průvodců a map v DAV knihovně levné ubytování na 2 000 chatách DAVu a ostatních alpských spolků, přednost při rezervaci před nečleny nárok na slevu jídla a pití na chatách alpských spolků pojištění sportovních aktivit v horách platném po celém světě možnost vzdělávání v pořádaných kurzech Úplný výpis výhod naleznete na stránkách DAV[2].

Příspěvky[editovat | editovat zdroj]

Příspěvek se vybírá jednou ročně. Výše příspěvku se liší od sekce, ve které se přihlašuje. Sekce je zvolena podle místa bydliště. V roce 2011 se výše příspěvku v Německu pohybovala mezi 45-90 EUR pro dospělého člověka, pro rodinu jsou nabízena zvýhodněná členství.

Členství pro občany ČR[editovat | editovat zdroj]

Alpy a celosvětově velehory patří k častým destinacím dovolených mnoha Čechů. Pro aktivní horské turisty a sportovce může být členství v Alpském spolku zajímavé.

Na území ČR neexistuje žádná sekce, která by byla členem některého z Alpských spolků. Od ledna 2012 je Lužický horský spolek jako první organizace v České republice součástí DAV - Deutscher Alpenverein a to jako Ortsgruppe (místní skupina) sekce Zittau.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DAV v číslech
  2. DAV členství

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]