Šenov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Ostravsku. Další významy jsou uvedeny v článku Šenov (rozcestník).
Šenov
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově

Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově

Šenov – znak Šenov – vlajka

znakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0806 598798
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Ostrava-město (CZ0806)
obec s rozšířenou působností: Ostrava
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 16,63 km²
počet obyvatel: 6022 (31. prosince 2011)
zeměpisná šířka: 49° 47’ 3’’
zeměpisná délka: 18° 22’ 47’’
nadmořská výška: 255 m
PSČ: 739 34 až 739 34
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Radniční náměstí 300
739 34  Šenov
starosta / starostka: Ing. Antonín Ševčík (ČSSD)
Oficiální web: http://www.mesto-senov.cz/
E-mail: meusenov@mesto-senov.cz

Šenov
Red pog.png
Šenov
Šenov, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Šenov (polsky Szonów, německy Schönhof[1]) se nachází v Moravskoslezském kraji, v okrese Ostrava-město. K 31. 12. 2011 zde žilo 6022 obyvatel. Město se skládá ze čtyř ZSJ: Skrbeň, Volenství, Šimška, a Šenov. Šenov je součástí regionu Slezská brána. Ve městě jsou dvě základní školy, mateřské školy a základní umělecká škola Viléma Wünsche. V centru je také menší obchodní středisko, zdravotní středisko s rehabilitacemi, či lékárna. Bezpečnost města má na starost Hasičský sbor a Městská policie Šenov.

Obsah

[editovat] Historie

Šenov patří k nejstarším sídlům ve Slezsku. Přesné datum založení není známo, ale archeologické nálezy v okolních lokalitách potvrzují osídlení této oblasti již v paleolitu. Později docházelo k osídlení podél obchodní stezky od Baltického moře k jihu, karpatskou stranou Moravské brány. Pravděpodobně vznikl již ve 12. století jako předkolonizační slovanská osada při obchodní cestě z Opavy do Těšína, kde v dnešní místní části Vráclav mohla existovat vodní tvrz v močálovité krajině. První písemná zmínka o Šenovu je v soupise desátků vratislavského biskupství z doby kolem r. 1305. Od 12. století patřil k těšínskému knížectví jako jeho západní část, které bylo od dob Přemysla Otakara II. až do r. 1742 součástí zemí Koruny české a do r. 1918 součástí Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků.

[editovat] Podrobnější historie

[editovat] 14. - 18. století

V roce 1388 je Šenov připomínán jako zvláštní samostatný statek, ve 14. a 15. století zde sídlili zemané označovaní jako Šaškové ze Šenova. V roce 1531 koupili statek Sedlničtí z Choltic, kteří zahájili stavbu menšího renesančního zámku. Ten dostal konečnou podobu až za nového vlastníka, kterým byl od roku 1549 Jaroslav Skrbenský, svobodný pán z Hříště.

[editovat] 19. - 20. století

V roce 1829 je panství i se zámkem prodáno Filipu Ludvíkovi, hraběti Saint Genois. Poslední majitel, od roku 1893 hrabě Jindřich Larisch z Mönnichu, neměl o zámek příliš zájem, tak objekt chátral včetně vybavení a roku 1927 byl na žádost majitele zbourán. Vybavení bylo z části rozebráno, zámecká knihovna převezena do Vídně, stavební materiál byl použit místními občany.V 50. letech 20. století byly brigádnicky rozebrány zbytky zdiva k terénním úpravám zámeckého parku. Do dnešních dnů přetrvala v parku řada dendrologických zajímavostí. Ze zámeckého areálu se zachovala pouze budova správce panství, později sídlo národního výboru, nyní Základní umělecká škola se sgrafity místního rodáka malíře Viléma Wünsche.Namísto nedochovaného dřevěného renesančního kostela sv. Mikuláše byl vystavěn roku 1764 farní kostel Prozřetelnosti Boží. Stavitel Jakub Pánek zde užil pro rokoko zajímavý centrální půdorys s půlkruhovým závěrem. K dalším religiozním stavbám patří kaple církve Evangelické – augsburského vyznání z roku 1893, kostel Českobratrské církve evangelické z 30. let dvanáctého století. Po první světové válce se Šenov stává součástí Československé republiky.Ve čtyřicátých létech došlo polským záborem k rozdělení obce, následnou německou okupací pak byl součástí říšského protektorátu. Dne 3. 5. 1945 byl Šenov osvobozen Rudou armádou a stává se opět součástí ČSR.

[editovat] Šenovské rybníky

V Šenově nalezneme dva větší rybníky a to Košťálovský a Volenský rybník na pomezí Šenova a Ostravy. Rybníky byly zakládány u řeky Lučiny a jejích přítocích. Jsou hospodářsky využívány a funkční dodnes. Volenský rybník prošel v roce 2004 rozsáhlou zemní úpravou a po jeho napuštění došlo k příznivému obratu mezi živočichy a také rostlinami. Kolem Volenského rybníka je mnoho zvlášťních a cenných rostlin, jako je například, jasan ztepilý, třešeň ptačí, jilm habrolistý, orobinec širokolistý. Volenský rybník také slouží k rybolovu.

[editovat] Pamětihodnosti a zajímavosti

[editovat] Dostupnost

V Šenově je jedna vlaková stanice, v části Volenství, na trati mezi Opavou a Českým Těšínem. Mnohem více využívané jsou autobusové linky. Do Ostravy je výborná dostupnost autobusy DPO (linky 28, 29 a noční linka 71), dále pak dvěma linkami dopravce Veolia Transport (jedna z Lučiny, druhá z Kaňovic) či linkou dopravce ČSAD Havířov (Havířov - Ostrava), která jezdí v pracovní dny v intervalu 20 minut, ale nezajíždí do centra města. Do Havířova se dostaneme i linkou ČSAD Frýdek-Místek (Havířov - Frýdek-Místek) nebo linkou 418 MHD Havířov, která zajíždí v Šenově do zapadlých oblastí. Městem prochází silnice I/11, dále pak II/473 směrem na Petřvald, druhou stranou na Frýdek-Místek.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 906.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích