Petřvald (okres Karviná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petřvald
Kostel svatého Jindřicha a křížová cesta

Kostel svatého Jindřicha a křížová cesta

znak obce Petřvaldvlajka obce Petřvaldznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0803 599085
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností: Orlová
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 12,63 km²
počet obyvatel: 7 094 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 265 m
PSČ: 435 41 až 735 41
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Gen.Svobody /511
Petřvald
73541 Petřvald u Karviné
starosta / starostka: Jarmila Skálová
Oficiální web: http://www.petrvald.info
E-mail: meupetrvald@iol.cz

Petřvald
Red pog.png
Petřvald
Petřvald, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Petřvald (polsky Pietwałd, německy Peterswald) se nachází v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. Obec, v níž žije 7 tisíc obyvatel, leží v české části historického Těšínského Slezska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osada byla založena asi kolem roku 1256 při velké kolonizaci Těšínska (po vpádu Mongolů v roce 1241). První písemná zmínka o obci je v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305 (jako osada Villa Petri). V obci byly tři dvory, 15 rybníků, malá cihelna, panský lihovar a zájezdní krčma. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.

Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.

Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejímž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.

Po mnichovském diktátu v roce 1938 Polsko na základě ultimáta vojensky obsadilo a anektovalo východní část československého Těšínska, včetně Petřvaldu. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5 725 občanů z obce a zakázali činnost českých spolků. 1. září 1939 začala německým útokem na Polsko druhá světová válka a Petřvald byl připojen k Německu. Po skončení druhé světové války se obnovily předmnichovské hranice. Polsko opět vzneslo územní nároky na východní část československého Těšínska, ale v roce 1958 se těchto nároků s konečnou platností vzdalo.

K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 pak doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba černého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jindřicha s křížovou cestou
  • Husův sbor s obrazem národního umělce Viléma Wunsche (tematicky ojedinělý v celé Evropě)
  • Socha Krista klesajícího pod křížem
  • Fara - dnes Technické muzeum Petřvald
  • Hlubinné uhelné doly: Albrecht (Hedvika, Fučík 2), Habsburg (Pokrok, Fučík 1) a Evžen
  • Technické muzeum Petřvald (stálá expozice historie tramvajové dopravy na Karvinsku)
  • Pomník padlým v 1. světové válce (u místního hřbitova)
  • Pomník horníkům, kteří zahynuli při výbuchu na dole Evžen v roce 1917 (u Technického muzea)
  • Pamětní desky umučených v koncentračních táborech (na budově Střediska kulturních služeb)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • 20. června 1892 se v Petřvaldě narodil generál Alois Vicherek
  • 10. října 1902 se v Petřvaldě narodil Rafael Hess (řezbář; malíř; sběratel lidových pohádek a pověstí; sběratel lidových písní). Zemřel v Karviné 17. června 1994
  • 25. srpna 1910 se v Petřvaldě narodil český sbormistr a hudební pedagog Bohumil Kulínský (senior). Zemřel 11. dubna 1988 v Praze
  • 28. prosince 1929 se v Petřvaldě narodil Jiří Vicherek (botanik, docent na Masarykově univerzitě v Brně pro obor systematické botaniky a geobotaniky)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu