Nošovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nošovice
Pivovar Radegast
Pivovar Radegast
Znak obce NošoviceVlajka obce Nošovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrýdek-Místek
Obec s rozšířenou působnostíFrýdek-Místek
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 029 (2023)[1]
Rozloha6,47 km²[2]
Katastrální územíNošovice
Nadmořská výška346 m n. m.
PSČ739 51
Počet domů302 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNošovice 58
739 51 Dobrá
ounosovice@telecom.cz
StarostaMgr. Jiří Myšinský
Oficiální web: www.nosovice.cz
Nošovice
Nošovice
Další údaje
Kód obce552518
Kód části obce104914
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nošovice (polsky Noszowice, německy Noschowitz), slezská obec se nachází v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Morávka.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Potměnošovici. To bylo buď odvozeno od osobního jména Potměnoš a pak znamenalo "Potměnošovi lidé" nebo to bylo posměšné označení zlodějů. Poslední doklad nezkráceného jména je z roku 1636, poté v dokladech vždy jen Nošovice (případně německé Noschowitz).[4]

Znak obce[editovat | editovat zdroj]

Obecní znak tvoří vrchní žlutá a dolní černá část. Ve vrchní žluté jsou zobrazeny nástroje symbolizující zemědělství a pivovarnictví. Ve spodní části, která má černé pozadí, a symbolizuje tak noc, je vyobrazena nůše, ve kterých se nosily látky na panskou valchu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o obci, tehdy pod názvem Potměnošovice, pocházejí z roku 1573. Jméno Nošovice se objevuje až v roce 1664.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V Nošovicích se tradičně vyrábí kysané zelí. Výrobce Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice používá převážně ruční výrobu včetně šlapání nohama. V roce 2007 získalo Nošovické kysané zelí ochrannou registraci Evropské unie.[5] V druhé polovině 60. let 20. století začala v centru obce výstavba pivovaru Radegast, ve kterém byla první várka piva uvařena v roce 1970. V roce 1990 proběhla privatizace podniku, který je od roku 2017 součástí japonského koncernu Asahi. Pivovar vyrábí pivo pod svým názvem Radegast.

V letech 2006 až 2008 probíhala v těsné blízkosti obce výstavba automobilky jihokorejského koncernu Hyundai. Továrna Hyundai Motor Manufacturing Czech patří v současnosti mezi největší automobilové výrobce v České republice.[6]

Nošovice v umění[editovat | editovat zdroj]

Dopad výstavby obří automobilky na malou obec včetně pohnutých výkupů pozemků zpracovává celovečerní dokumentární film Víta Klusáka Vše pro dobro světa a Nošovic natáčený v letech 2006–2010 .

V roce 2018 vydal teolog a překladatel Alexandr Flek knihu Parabible, která je volnou parafrází novozákonních evangelií a jejich doby. Podle parabible se Ježíš narodil v Berouně a bydlí v Nošovicích.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 149.
  5. Nošovické kysané zelí se stane chráněnou známkou, rozhlas.cz, 6. listopadu 2007
  6. Z Nošovic už jezdí auta. EKONOM [online]. [cit. 2008-11-8]. Dostupné online. 
  7. ČERNÁ, Eliška. Ježíš se narodil v Berouně, jeho učedníci jsou VIP na večírku. Převyprávěná Bible proniká do kostelů. Deník N [online]. 2018-12-02 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]