Strumeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strumeň
Strumień
Náměstí s radnicí
Náměstí s radnicí
Strumeň – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice: Strumeň]]
Časové pásmo: +1
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Slezské
okres: Těšín
Strumeň
Red pog.png
Strumeň
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 6,31 km²
počet obyvatel: 3 453 (2010)
hustota zalidnění: 541,8 obyv. / km²
etnické složení: Poláci, Slezané
náboženské složení: římští katolíci, luteráni a další
správa
starosta: Anna Grygierková
vznik: 13. století
oficiální web: http://strumien.pl
adresa obecního úřadu: Rynek 4
telefonní předvolba: 33
PSČ: 43-246
označení vozidel: SCI

Kategorie Strumień ve Wikimedia Commons

Strumeň (polsky Strumień, německy Schwarzwasser[1]) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží na řece Visle poblíž Gočalkovického jezera. Strumeň je považována za hlavní město tzv. „Žabí země“, rozkládající se mezi Čechovicemi-Dědicemi a Žibřidovicemi, v níž se ve velkém měřítku vyvinulo rybníkářství.

Podle údajů z 31. 12. 2010 Strumeň čítá 3453 obyvatel, čímž je nejmenším městem celého Těšínska. Drtivá většina obyvatel se hlásí k polské národnosti. Rozloha činí 6,31 km². Gmina Strumeň kromě samotného města zahrnuje i Bonkov, Drahomyšl, Pruchnou, Záblatí a Zbytkov.

Dějiny obce sahají do středověku, první písemná zmínka pochází z roku 1293. Původně patřila ke knížectví pštínskému. Mezi lety 1480–1517 měla Pštínsko a Těšínsko společného panovníka, Kazimíra II. Po jejich opětovném rozdělení zůstala Strumeň v hranicích Těšínského knížectví. Roku 1482 získala městská práva z rukou tehdejšího vlastníka Mikuláše Brodeckého. Po následující staletí byl vývoj městečka úzce spjat s rybníkářstvím. Roku 1742 po rozdělení Slezska v důsledku slezských válek se stalo hraniční obcí habsburské monarchie – území na sever od něj už patřilo k Prusku (dodnes lze v okolních lesích najít staré hraniční kameny). Jelikož Severní dráha postavená v roce 1855 vedla přes Chybí a Drahomyšl, nikoliv Strumeň, ta byla zbavena šance hospodářského vývoje v 19. století. V letech 1893–1898 zde jako učitel pracoval Josef Koždoň – vůdce Slezské lidové strany („šlonzakovci“). Z jazykově-etnického hlediska bylo tehdy město napůl německé, napůl polské. Po roce 1920 připadlo východní Těšínsko se Strumení Polsku.

Západně od města vede důležitá dopravní tepna – státní silnice č. 81 spojující Vislu a Ustroň s katovickou aglomerací. Pravidelný osobní provoz na postavené v roce 1924 jakožto odbočka ze Severní dráhy železniční trati Chybí – Slezské Pavlovice (Pawłowice Śląskie) byl roku 2004 zastaven.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.