Strumeň
| Strumeň Strumień |
||
|---|---|---|
 Náměsti s radnicí |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 49° 55′ s. š., 18° 45′ 29″ v. d. | |
| časové pásmo: | +1 | |
| stát: |  Polsko |
|
| vojvodství: | Slezské | |
| okres: | Těšín | |
 Strumeň
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 6,31 km² | |
| počet obyvatel: | 3 453 (2010) | |
| hustota zalidnění: | 541,8 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Poláci, Slezané | |
| náboženské složení: | římští katolíci, luteráni a další | |
| správa | ||
| starosta: | Anna Grygierková | |
| vznik: | 13. století | |
| oficiální web: | strumien.pl | |
| adresa obecního úřadu: | Rynek 4 | |
| telefonní předvolba: | 33 | |
| PSČ: | 43-246 | |
| označení vozidel: | SCI | |
Strumeň (polsky Strumień, německy Schwarzwasser[1]) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží na řece Visle poblíž Gočalkovického jezera. Strumeň je považována za hlavní město tzv. „Žabí země“, rozkládající se mezi Čechovicemi-Dědicemi a Žibřidovicemi, v níž se ve velkém měřítku vyvinulo rybníkářství.
Podle údajů z 31. 12. 2010 Strumeň čítá 3453 obyvatel, čímž je nejmenším městem celého Těšínska. Drtivá většina obyvatel se hlásí k polské národnosti. Rozloha činí 6,31 km². Gmina Strumeň kromě samotného města zahrnuje i Bonkov, Drahomyšl, Pruchnou, Záblatí a Zbytkov.
Dějiny obce sahají do středověku, první písemná zmínka pochází z roku 1293. Původně patřila ke knížectví pštínskému. Mezi lety 1480–1517 měla Pštínsko a Těšínsko společného panovníka, Kazimíra II. Po jejich opětovném rozdělení zůstala Strumeň v hranicích Těšínského knížectví. Roku 1482 získala městská práva z rukou tehdejšího vlastníka Mikuláše Brodeckého. Po následující staletí byl vývoj městečka úzce spjat s rybníkářstvím. Roku 1742 po rozdělení Slezska v důsledku slezských válek se stalo hraniční obcí habsburské monarchie – území na sever od něj už patřilo k Prusku (dodnes lze v okolních lesích najít staré hraniční kameny). Jelikož Severní dráha postavená v roce 1855 vedla přes Chybí a Drahomyšl, nikoliv Strumeň, ta byla zbavena šance hospodářského vývoje v 19. století. V letech 1893–1898 zde jako učitel pracoval Josef Koždoň – vůdce Slezské lidové strany („šlonzakovci“). Z jazykově-etnického hlediska bylo tehdy město napůl německé, napůl polské. Po roce 1920 připadlo východní Těšínsko se Strumení Polsku.
Západně od města vede důležitá dopravní tepna – státní silnice č. 81 spojující Vislu a Ustroň s katovickou aglomerací. Pravidelný osobní provoz na postavené v roce 1924 jakožto odbočka ze Severní dráhy železniční trati Chybí – Slezské Pavlovice (Pawłowice Śląskie) byl roku 2004 zastaven.
Externí odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 878.
