Dubovec (Polsko)

Dubovec ; Dębowiec
	Pohled na vesnici
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°48′49″ s. š., 18°43′13″ v. d.
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Dubovec
	Dubovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13,17 km²
Počet obyvatel	1 786 (2008)
Hustota zalidnění	135,6 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni
Správa
Status	starostenství
Starosta	Roman Kłoda
Oficiální web	www.debowiec.cieszyn.pl
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-426
Označení vozidel	SCI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dubovec^[1]^[2]^[3]^[4] (polsky Dębowiec, německy Baumgarten) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska na řece Knajce (přítok Visly) asi 6 km severozápadně od Skočova. Je sídlem gminy Dubovec. Roku 2008 obec čítala 1 786 obyvatel a měla rozlohu 13,17 km².

Dějiny vesnice sahají do 13. století, první zmínka o ní pochází z vydané mezi lety 1295 až 1305 listiny biskupství vratislavského. Patrně ve 14. století vznikla vedle původní slovanské osady německá ves Baumgarten, která s ní časem srostla a Baumgarten se ujalo jako německý název pro celý Dubovec.

Od 16. století začaly podél řeky Knajky vyrůstat rybníky, které výrazně poznamenaly okolní krajinu. Rybářství má zásadní význam pro místní hospodářství i v moderní době, nachází se zde mj. zpracovna ryb. Obec je řazena k tzv. Žabímu kraji, rybníkářské oblasti severovýchodního Těšínska.

Podle rakouského sčítání lidu obývaly Dubovec v roce 1910 984 osoby: 56,9 % katolíků a 42,4 evangelíků. 98,4 % uvedlo obcovací řeč polskou, do níž se započítávalo i těšínské nářečí. Značné podpoře se tenkrát v okolí Skočova těšilo šlonzakovské hnutí propagující slezskou národnost a po pádu Rakouska-Uherska buď nezávislý slezský stát, nebo připojení k Československu. Přesto byla roku 1920 obec rozhodnutím Konference velvyslanců spolu s celým východním Těšínskem připojena k Polsku.

Na začátku 20. století byla v Dubovci objevena ložiska zemního plynu. S jeho průmyslovou těžbou se započalo v roce 1946. Zpočátku byl dubovecký plyn dodáván do Polského Těšína a také napájel pouliční osvětlení v Krakově, v současnosti je využíván na území gminy a ve Skočově. Od roku 1963 se v Dubovci těží také třetihorní jodobromová solanka. Jedná se o tzv. Záblatskou solanku (podle Záblatí u Strumeně), která se vyznačuje nejvyšší na světě koncentrací jódu – 140 mg/l. V roce 2014 byla v centru obce postavena solanková gradovna.

16. února 1941 byla nad Dubovcem shozena skupina polských výsadkářů, tzv. Cichociemných. Jednalo se o první výsadek na okupovaném polském území a přitom o omyl. Parašutisté měli přistát u středopolské Włoszczowé, došlo však k navigátorově chybě. Tuto událost připomíná památník.

K památkám obce patří katolický (1854) a evangelický (1912) kostel, špýchar z 18. století a habsburský zámeček (1866).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 882.
↑ Ottův slovník naučný, 8. Dřevěné stavby-Falšování, s. 91
↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 25.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

O Dębowcu i Olbrachcicach. Těšín: Interfeon, 2001. ISBN 83-87308-45-5. (polsky)
ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dębowiec na Wikimedia Commons
Oficiální webové stránky

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 882.

[2] Ottův slovník naučný, 8. Dřevěné stavby-Falšování, s. 91

[3] Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922

[4] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 25.

[1]

[2]

[3]

[4]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)