Důl Julius Fučík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Důl Julius Fučík
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Typ dílahlubinný
Horninačerné uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresKarviná
ObecPetřvald
RevírOstravsko-karvinský
Souřadnice
Map
Provozní údaje
VlastníkČeskoslovenská socialistická republika
ProvozovatelOstravsko-karvinské doly (OKD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Julius Fučík byl důl ostravsko-karvinského revíru, který vznikl přejmenováním dolu Pokrok.

Rozloha dolu[editovat | editovat zdroj]

Dobývací prostor dolu se rozkládal v Petřvaldské dílčí pánvi na katastrálních územích Ostrava-Radvanice, Petřvald, Orlová-Poruba a Šenov.

Velkodůl Julius Fučík[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. února 1953 byl důl spojen s dolem Hedvika a přejmenován na Velkodůl Julius Fučík.[1][2] Přejmenování bylo spojeno se schůzí, které se zúčastnily komunističtí funkcionáři v čele s Josefem Teslou. Pojem velkodůl byl poplatný době stalinismu a později se v souvislosti s dolem Julius Fučík nepoužíval, přestože jeho rozloha dalším slučováním vzrostla.

Hedvika a Pokrok byly před znárodněním součástí Báňské a hutní akciové společností a měly velmi úzké vztahy. V roce 1945 byly spojeny lanovou dráhou, která přepravovala uhlí do třídírny na Pokroku.

O blízkém vztahu lidí ze sousedních šachet svědčí i název fotbalového klubu HEPO.[3][4][5] (HEdvika POkrok) Petřvald, který hrál již několik let před sloučením dolů.

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

  • Slučování dolů ostravsko-karvinského revíru pokračovalo, a tak byl v roce 1961 připojen důl Ludvík.
  • V roce 1970 byl připojen důl Československý pionýr.[6]
  • V roce 1982 začala ražba překopu (spojovací chodby) z Pokroku na Žofii pomocí nemechanizovaného razicího děleného štítu (NRDŠ 456). Horské tlaky štít zdeformovaly. Bylo rozhodnuto, že štít zůstane trvalou výztuží překopu. Tisíce metrů byly proraženy ručně do roku 1985. Deformace však pokračovaly a bylo nutné pomocí ručních pneumatických kladiv a autogenních hořáků štít odstranit a překop rozšířit. Pro nedostatek financí bylo odstraňování štítu na čtyři měsíce přerušeno, ale poté pokračovalo i po roce 1990.[7]
  • Od 1. ledna 1989 došlo ke sloučení závodu Fučík 1 a závodu Fučík 3
  • Po roce 1989 nastal útlum těžby.
  • Těžba skončila v březnu 1998.[8][9]
1951 1952 1953 1955 1961 1963 1970
Pokrok Fučík Fučík Fučík Fučík Fučík Fučík Fučík
Hedvika Hedvika Hedvika Fučík Fučík Fučík Fučík Fučík
Ludvík Ludvík Ludvík Ludvík Ludvík Fučík Fučík Fučík
Žofie Žofie Žofie Žofie Žofie Žofie Čs.pionýr Fučík
Václav Václav Václav Václav Čs.pionýr Čs.pionýr Čs.pionýr Fučík
Evžen Evžen Čs. pionýr Čs. pionýr Čs. pionýr Čs. pionýr Čs. pionýr větérka

Názvy závodů dolu Julius Fučík[editovat | editovat zdroj]

  • závod 1, krátce Fučík 1 (Pokrok)
  • závod 2, krátce Fučík 2 (Hedvika)
  • závod 3, krátce Fučík 3 (Ludvík)
  • závod 4, krátce Fučík 4
  • závod 5, krátce Fučík 5 (Žofie)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1953/2/2/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  2. ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, ČTK. Velkodůl Julia Fučíka v orlovském revíru. Rudé právo. 1953-02-02, roč. 33, s. 1. Dostupné online. 
  3. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  6. Ostravaci.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  7. ADMIN. Likvidace havarovaného razicího štítu NRDŠ 456 na spojovacím překopu Fučík 1 - Fučík 5 | Zdař Bůh.cz [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  8. LUKSZA, Radek. Havíři nám tu skoro brečeli, vzpomínají pamětníci uzavírání Dolu J. Fučík. Deník.cz. 2018-02-23. Dostupné online [cit. 2023-11-05]. 
  9. JANUSZEK, Tomáš. Pokrok, Hedvika, Fučík. Před 25 lety skončila těžba uhlí ve střední části OKR. Moravskoslezský deník. 2023-02-28. Dostupné online [cit. 2023-11-05].