Důl ČSA

Tento článek pojednává o černouhelném dole v okrese Karviná. O hnědouhelném dole v okrese Most pojednává článek Lom ČSA.

Celkový pohled na komplex závodu Jan Karel

Důl ČSA (v minulosti zněl celý název Důl Československé armády, v současnosti je užívána pouze zkratka) je důlní komplex společnosti OKD, skládající se ze dvou těžebních závodů:

• Jan Karel
• Doubrava

Historie

Historie každého dolu je spojena s počátkem hloubení konkrétní jámy.

Jáma Karel hloubení r. 1862, Jáma Karel větrní hloubení r. 1859, Jáma Jan hloubení r. 1860, Jáma Františka hloubení r. 1856 *, Jáma Františka větrní hloubení r. 1874, Jáma Hlubina hloubení r. 1870, Jáma Hlubina větrní hloubení r. 1867, Jáma Jindřich hloubení r. 1856 *, Jáma Jindřich větrní hloubení r. 1870, Jáma Jindřiška větrní hloubení r. 1878.

Založení jámy Jindřich a Františka r. 1856 je uznáváno, jako rok založení velkodolu ČSA. Název Důl Československé armády vznikl k 31. 12. 1951 sloučením dolů Jindřich, Františka a Hlubina a Jan Karel. Těžba v jednotlivých lokalitách byla postupně utlumována (Hlubina - 1963, Františka - 1964, Jindřich - 1995) a využitelné části jejich důlních polí byly přičleňovány k dolu Jan Karel.

K 1. 7. 1995 byl k dolu ČSA připojen do té doby samostatný důl Doubrava.

Popis

Detail Skipové těžní věže závodu Jan Karel

Důlní pole se vyskytuje na katastrech obcí Karviná, Orlová, Doubrava a Dětmarovice a jeho plocha činí okolo 26 km².

Závody Jan Karel a Doubrava jsou propojeny chodbou, která bude po uzavření dolu Doubrava sloužit pro přepravu uhlí z této lokality na závod Jan Karel. Důl ČSA je producentem zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí.

Současná těžba se odhaduje cca na 3 mil. tun ročně. Mocnosti uhlonosných slojí jsou řádově okolo 2 - 3 m. Důl zaměstnává cca 2800 zaměstnanců, z toho asi 2000 pracuje pod zemí.