Důl Doubrava
| Důl Doubrava | |
|---|---|
 Těžní věž jámy č. 2 dolu Doubrava | |
| Souřadnice | 49°50′40,45″ s. š., 18°27′30,28″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Doubrava byl hlubinný černouhelný důl společnosti OKD, jehož pozůstatky se nachází v karvinské části Ostravsko-karvinského revíru v obci Doubrava u Orlové v Moravskoslezském kraji. Navazoval na těžbu někdejších jam Bettina a Eleonora.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První nález černého uhlí v Doubravě se datuje rokem 1822, kdy Anton Mattencloit vyhloubil šachtici Versuch (Pokus), v dalších letech pak bylo vyhloubeno mnoho dalších šachet o hloubkách 20 až 30 metrů, většina z nich pak později zanikla.[1]
Těžební práva v prostoru Orlové a Doubravy získal v roce 1845 Salomon Mayer Rothschild. Ten v roce 1854 nechal prohloubit jednu z výše zmíněných šachtic, která byla nazvána Eleonora. V roce 1855 bylo započato prohlubování šachtice Versuch, jejíž název se změnil na Bettina (podle jména Rothschildovy dcery). V roce 1845 byl na jámě Bettina postaven první ventilátor s dřevěným kolem o průměru 80 cm a šířce 15 cm. Pohon u tohoto stroje byl ruční až do roku 1847, kdy byl zaměněn za pohon parní a dřevěné kolo bylo nahrazeno kolem železným.[2]
V dalších letech probíhala postupná modernizace obou jam a s tím související zvyšování těžební kapacity. Např. již v roce 1864 byla jáma Eleonora vybavena parním těžním strojem a parním čerpadlem.
Pro expedici zdejšího uhlí mělo zásadní význam napojení na železnici. 1. února 1869 sice byla poblíž obou jam zprovozněna železniční trať Košicko-bohumínská dráha, rozhodující však bylo až napojení na Báňskou dráhu, které znamenalo přímé napojení do průmyslové Ostravy a na Severní dráhu císaře Ferdinanda. Úsek Báňské dráhy z Michálkovic k jámě Bettina s odbočkou k Eleonoře byl zprovozněn 12. září 1870.
Po skončení 2. světové války byla těžba na dole Doubrava, který vznikl sloučením Bettiny a Eleonory, zahájena 29. května 1945. Důl byl začleněn do koncernu Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, ze kterého se později vyvinula společnost OKD.
K 1. 7. 1995 byl do té doby samostatný důl přičleněn k dolu ČSA.
Útlum těžby[editovat | editovat zdroj]
V roce 2005 byl zahájen útlum povrchových provozů (tj. především úpravny) dolu ČSA. 23. října 2006 v 15:30[3] pak byla odstřelena skipová jáma č. 1 (Bettina) dolu Doubrava. Těžba na dole Doubrava pak byla ukončena v roce 2007 tak, aby mohlo být ze sousedního dolu Jan Karel vydobyto 8 milionů tun uhlí z ochranného ohradníku dolu Doubrava.[4]
Důlní neštěstí[editovat | editovat zdroj]
Dolu Doubrava se nevyhnula ani důlní neštěstí.
Mezi největší patří výbuch metanu, ke kterému došlo 12. února 1949 a způsobil smrt 19 horníků.[5][6] Při likvidaci této havárie zahynula četa pěti důlních záchranářů. Při likvidaci této havárie byla poprvé na světě použita inertizace dusíkem z povrchu.[7][8] V následném monstrprocesu za výbuch v dole Doubrava byli přednosta revírního báňského úřadu Václav Žalud a důlní inspektor dolu Doubrava Josef Herel odsouzeni k trestu smrti a báňští inženýři Kliment Pavlů a Josef Stozsek dostali doživotní tresty. Odsouzení se roku 1954 odvolali s tím, že jejich výpovědi z nich byly vynuceny mučením, soud nakonec zrušil oba tresty smrti.[9]
24. 4. 1974 na Doubravě nastal otřes, v němž zahynuli 4 horníci a záchranář HBZS Vladislav Kaczor.
7. 5. 1985 Při nehodě zahynulo 25 zaměstnanců, z toho 6 báňských záchranářů[10]
2. 9. 1988 došlo v 9:26 h k silnému otřesu, který zasáhl 37. sloj. Během té doby v místě pracovalo 23 horníků z toho 3 zahynuli, jeden byl zraněný těžce a 3 lehce.[11]
13. června 2002 v 3:14 h došlo na Doubravě k důlnímu otřesu v hloubce 800 m pod povrchem. V důsledku otřesu jeden polský horník zahynul a dalších 15 bylo zraněno.[12][13]
K dalšímu smrtelnému pracovnímu úrazu dvou horníků došlo 12. srpna 2004, kdy postižení pracovníci vstoupili do zaplynovaného důlního díla.[14]
Zánik[editovat | editovat zdroj]
Postupná likvidace povrchového areálu Dolu Doubrava byla zahájena v roce 2004. Do roku 2011 se uskutečnila demolice jámové budovy, těžní věže a zřízení jámového poklopu. Důl tak přestal (na povrchu) existovat.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Doubrava od počátku nálezu černého uhlí. www.doubrava.cz [online]. [cit. 2007-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-19.
- ↑ ŠPAČEK, Antonín. Kamenouhelné Doly Ostravsko Karvinského Revíru II. [s.l.]: [s.n.], 1929. 847 s. S. 553.
- ↑ www.ucebna.seniortip.cz [online]. [cit. 27-05-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2007.
- ↑ www.okd.cz [online]. [cit. 21-08-2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-09-2007.
- ↑ www.hornicky-klub.info [online]. [cit. 06-04-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-04-2014.
- ↑ http://www.zdarbuh.cz/dulni-nestesti/60-vyroci-dulniho-nestesti-na-dole-doubrava/
- ↑ Archivovaná kopie. homen.vsb.cz [online]. [cit. 2007-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-29.
- ↑ kol. autorů: Uhelné hornictví v ČSSR, Nakladatelství Profil 1985
- ↑ Za výbuch v dole Doubrava rozsudky smrti, Dostupné online
- ↑ 30 LET PO DOUBRAVĚ [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Důlní neštěstí. Rovnost. 3. září 1988, roč. 103, čís. 208, s. 1.
- ↑ www.hornictvi.info [online]. [cit. 27-05-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-08-2007.
- ↑ Po závalu v dole je šest horníků v nemocnici. iDNES.cz [online]. 2002-06-13 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ www.hornictvi.info [online]. [cit. 27-05-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-09-2007.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Doubrava na Wikimedia Commons
