Krnovské knížectví
Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnovia) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.
Rozdělením Opavského knížectví v roce 1377 vzniklo samostatné Krnovské knížectví se svými správními institucemi a orgány.[1]
Knížectví vzniklo roku 1437 oddělením z Ratibořského knížectví při dělení dědictví po Janu II. Železném, když jej získal jeho syn Mikuláš V. Krnovský. Roku 1447 bylo Krnovsko zastaveno Hynkovi z Vrbna, a roku 1457 se vlády ujal Mikulášův syn Jan IV. Krnovský. Roku 1474 se Jan musel vykoupit z uherského zajetí polovinou knížectví.
Po smrti Matyáše Korvína roku 1490 připadlo Krnovsko českému králi Vladislavu Jagellonskému, a roku 1523 bylo znovu uděleno Jiřímu z Hohenzollernu, jehož rodině zůstalo až do roku 1621, kdy bylo zabaveno v rámci pobělohorských konfiskací.
Roku 1623 se knížetem stal Karel I. z Lichtenštejna. Hlava Lichtenštejnů používá titul krnovského knížete dodnes.
Roku 1742 na základě Vratislavského míru získalo Prusko rozsáhlé území Krnovského knížectví po levém břehu řek Opavy a Opavice, došlo k odloučení celého Hlubčicka. Státní hranice se posunula až k městu Krnovu, které se tak stalo pohraničním městem. Jen malé předmostí na sever od města Krnova bylo ponecháno pro jeho další rozvoj. Jižní část Krnovského knížectví se stala součástí vévodství Rakouské Slezsko, severní část součástí pruské provincie Slezsko. Zbývající torzo Krnovského knížectví muselo přeorientovat hospodářské zájmy z Horního Slezska na Moravu a Rakousko. Rozdělení Slezska znamenalo konec politického významu Krnova, v roce 1793 byl i krajský úřad přestěhován do Opavy.
V letech 1751-1783 patřilo Krnovské knížectví do Krnovského kraje (něm. Jägerndorfer Kreis, pol. obwod karniowski).
V letech 1783-1848 patřilo Krnovské knížectví do Opavského kraje (něm. Troppauer Kreis, pol. obwod opawski).
V letech 1848-1849 patřilo Krnovské knížectví do Slezska (1 kraj).
V roce 1849 bylo Krnovské knížectví zrušeno.
Na území Krnovského knížectví a moravské enklávy ve Slezsku Osoblažska vznikl v roce 1850 politický okres Krnov (něm. Politischer Bezirk Jägerndorf) s okresním hejtmanstvím.
Literatura [editovat]
- BARTOŠ, Josef, a kol. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 13, Okresy: Bruntál, Jeseník, Krnov. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. 228 s. ISBN 80-7067-402-4.
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava : Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.
- ZUKAL, Josef. Slezské konfiskace : 1620-1630 : Pokutování provinilé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 168 s.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.
- ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha : Libri, 2005. 214 s. ISBN 80-7277-245-7.
