Okres Głubczyce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Głubczyce
Powiat głubczycki

Znak okresu Głubczyce
Okres Głubczyce na mapě vojvodství
základní data
Vojvodství: Opolské
Sídlo správy: Głubczyce
Starosta: Józef Kozina
Rozloha: 673,1 km²
Počet obyvatel: 49 580 obyv. (2008)
Hustota zalidnění: 73,66 ob./km²
Gminy
Městské: 0
Městsko-vesnické: 3
Vesnické: 1
Webstránka okresu Głubczyce

Okres Głubczyce (okres Hlubčice, polsky Powiat głubczycki) je okres v polském Opolském vojvodství. Rozlohu má 673,1 km² a v roce 2008 zde žilo 49 580 obyvatel. Sídlem správy okresu je město Głubczyce.

Obsah

Gminy [editovat]

Powiat głubczycki je složen z těchto gmin:

Městsko-vesnické gminy:

Vesnická gmina:

Města [editovat]

V Powiatu głubczyckém jsou 3 města:

Geografie [editovat]

Powiat głubczycki je situován v hlubčickém výběžku (polsky worek głubczycki) Polska. Powiat głubczycki leží v Opavské pahorkatině (polsky Płaskowyż Głubczycki) náležející ke Slezské nížině. Mezi vesnicemi Branice a Boboluszki je Plechowa Góra (328 m n. m.; německy Plechowa Berg nebo Blechberg[1]), nejvyšší hora Opavské pahorkatiny[2]. Západní část powiatu Głubczyckého se nachází ve Zlatohorské vrchovině (polsky Góry Opawskie), která náleží k Jesenické oblasti (polsky Sudety Wschodnie).

Území Powiatu głubczyckého náleží k povodí Odry. Na území gminy Głubczyce pramení řeky Pština/Cina, Troja (pravý přítok Pštiny/Ciny) a Stradunia. Část Powiatu głubczyckého hraničící Českem je odvodňována řekami Opavice (např. Potok Mokry/Mohla), Opava (např. Potok Ciermięcicki/Trmantický potok nebo Ostra/Pilšťský potok) a Osoblaha (např. potok Grozowy/Hrozová). Na řece Troja je před vsí Włodzienin od roku 2006 retenční nádrž Włodzienin.

Powiat głubczycký se nachází nedaleko Moravské brány, čili v terénní depresi mezi Západními Karpatami a Pogórzem Śląským a mezi Východními Sudetami. Díky tomuto umístění zde vanou velmi silné větry, a proto zde firmy chcou stavět větrné elektrárny.[3]

Demografie [editovat]

Data z 31. prosince 2008 (GUS):

Popis Celkem Ženy Muži
jednotka osob  % osob  % osob  %
celkem 49 580 100 25 311 51 24 269 49
ve městech 22 692 100 11 867 52 10 825 48
na venkově 49 580 100 13 444 50 13 444 50

V roce 2002 se 95,2 % obyvatel přihlásilo k národnosti polské; 1,6 % obyvatel k národnosti německé.[4]

Náboženství [editovat]

Na území powiatu Głubczyckého se nachází děkanáty Branice, Głubczyce a Kietrz, jež patří do Diecéze opolské, jež patří do Katovické církevní provincie.[5] Na území powiatu Głubczyckého též zasahují děkanáty Głogówek (farnost Klisino), Pietrowice Wielkie (farnost Maków s vesnicemi Tłustomosty a Tłustomosty-Langowo) patřící do Diecéze opolské.

Historie [editovat]

Jazyková hranice [editovat]

Související informace naleznete v článku Moravsko-slezská hranice.

Od roku 1137 (Kladský mír) tvoří řeka Pština / Cina (polsky Psina / Cyna) zemskou hranici mezi Moravou (resp. českými zeměmi; pravý břeh) a Slezskem (resp. polskými zeměmi; levý břeh) a dodnes je pro autochtonní slovanské obyvatelstvo jazykovou hranicí česko-slezskou (jižně od Ciny se mluví lašskými dialekty češtiny, severně od ní se užívá slezština; Slezané říkají: "Po Cinu letí vrůna a za ní už vrana").

1742 [editovat]

Roku 1742 na základě Vratislavského míru získalo Prusko rozsáhlé území Krnovského knížectví po levém břehu řek Opavy a Opavice, došlo k odloučení celého Hlubčicka od Krnovska. Státní hranice se posunula až k městu Krnovu, které se tak stalo pohraničním městem. Jižní část Krnovského knížectví se stala součástí vévodství Rakouské Slezsko, severní část součástí pruské provincie Slezsko (něm. Provinz Schlesien).[6] Nově vytvořený okres Hlubčice (něm. Kreis Leobschütz, česky někdy zvaný kraj hlubčický/hlubčický kraj[7],[8]) se stal jedním z 35 okresů Pruského Slezska. Hraniční řeka Opavice rozdělila napůl vesnice Komeise (pol. Chomiąża, čes. Chomýž), Schönwiese (pol. Krasne Pole, čes. Krásné Loučky), Geppersdorf (pol. Lenarcice, čes. Linhartovy) a Tropplowitz (pol. Opawica, čes. Opavice).[9]

1816 [editovat]

Po reorganizaci okresního členění v pruském státě po Vídeňském kongresu došlo 1. května 1816 k přesunutí okresu Hlubčice v rámci pruské provincie Slezsko (něm. Provinz Schlesien) z vládního obvodu Vratislav (něm. Regierungsbezirk Breslau) do vládního obvodu Opolí (něm. Regierungsbezirk Oppeln) .

1919 [editovat]

K 8. listopadu 1919 byla provincie Slezsko rozpuštěna. Z vládního obvodu Opolí byla vytvořena provincie Horní Slezsko (něm. Provinz Oberschlesien). Okres Hlubčice je součástí provincie Horní Slezsko.

1921 [editovat]

V roce 1921 proběhl plebiscit v Horním Slezsku ve věci teritoriální příslušnosti Horního Slezska k Německu (59,41 %) nebo k Polsku (40,59 %). Hlubčicko zůstalo součástí Německa. Československo si dělalo nárok na Hlubčicko (v tom i na moravskou enklávu ve Slezsku Ketřsko, tzv. Prajskou Moravu) a Ratibořsko, oblasti osídlené Moravci, jenž si udrželi pocit sounáležitosti s Moravou, sami sebe označovali jako Moravce a jazyk, kterým hovořili, nazývali moravštinou. Na Hlubčicku bylo ponecháno Německu 17 českých (resp. moravských) nebo většinou českých obcí, v nejméně 10 dalších žily české menšiny.[10] Dle Franze Chocholatého-Grögera zůstalo 12 obcí na Hlubčicku obývaných Moravci (Utěchovice, Bobolusky, Držkovice, Děhylov, Vodka, Hradčany, Chrastelov, Násili, Nekazanice, Stibořice, Turkov, Branice) součásti Německa.[11]

1936 [editovat]

V roce 1936 proběhla germanizace některých německých slovansky znějících geografických názvů např.:

  • Badewitz: Badenau,
  • Boblowitz: Hedwigsgrund,
  • Deutsch-Neukirch a Bieskau: spojeny v roce 1937 do Altstett (později se nová obec měla nazývat: Neukirch (Oberschlesien),
  • Dirschkowitz: Dirschkenhof,
  • Hratschein: Burgfeld,
  • Jakubowitz: Jakobsfelde,
  • Kittelwitz: Kitteldorf,
  • Peterwitz: Zietenbusch,
  • Tschirmkau: Schirmke,
  • Waißak: Lindau O. S.,
  • Wanowitz: Hubertusruh,
  • Wehowitz: Wehen,
  • Zauchwitz: Dreimühlen,
  • Zülkowitz: Zinnatal.

1938 [editovat]

1. dubna 1938 byly, pruské provincie Horní Slezsko a provincie Dolní Slezsko (něm. Provinz Niedeschlesien) spojeny do provincie Slezsko. Okres Hlubčice je součástí provincie Slezsko v rámci Německé říše.

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka-Slovenska odděleno pohraniční území a Sudety byly připojeny k Německé říši. 30. října 1938 byly venkovský okres Krnov (něm. Landkreis Jägerndorf) a venkovský okres Opava (něm. Landkreis Troppau) připojeny k vládnímu obvodu Opava (něm. Regierungsbezirk Troppau) v provincii (župě) Sudety (něm. Gau Sudetenland). Hlučínsko (něm. Hultschiner Ländchen) bylo připojeno k tzv. Staré (Německé) říši, k župě Slezsko, k vládnímu obvodu Opolí, k venkovskému okresu Ratiboř (něm. Landkreis Ratibor). Do roku 1945 tak nebyla část hranice okresu Hlubčice státní hranicí.

1939 [editovat]

K 1. lednu 1939 dostal okres Hlubčice (Kreis Leobschütz) název venkovský okres Hlubčice Landkreis Leobschütz.

1941 [editovat]

K 18. lednu 1941 byla provincie Slezsko rozpuštěna. Z vládního obvodu Opolí a z vládního obvodu Katovice (něm. Regierungsbezirk Kattowitz) byla vytvořena provincie Horní Slezsko. Okres Hlubčice je součástí vládního obvodu Opolí v provincii Horní Slezsko v rámci Německé říše.

1945 [editovat]

Na jaře 1945 bylo území okresu Hlubčice obsazeno Rudou armádou a pak přešlo pod polskou správu. Hlubčicko se stalo součástí Polska (tzv. Ziemie Odzyskane). 14. března 1945 se okres Hlubčice stal součástí I. správního obvodu - Opolské Slezsko (pol. I okręg administracyjny – Śląsk Opolski).

Obnovené Československo si znovu dělalo nárok na Hlubčicko a Ratibořsko po druhé světové válce, avšak Poláci na znovuzískaných západních územích rozmístili proti Čechoslovákům vojska a Stalin Československu také zarazil jakékoliv územní požadavky přesahující hranice z r. 1937.[12]

1946 [editovat]

28. června 1946 byl I. správní obvod - Opolské Slezsko připojen ke Slezskému vojvodství (pol. województwo śląskie, zvané též województwo śląsko-dąbrowskie). V letech 1946-1950 byl okres Hlubčice součástí Slezského vojvodství.

1950 [editovat]

V roce 1950 bylo ze Slezského vojvodství vyděleno Opolské vojvodství (pol. województwo opolskie). V letech 1950-1975, 1975-1998 a od roku 1998 dodnes byl okres Hlubčice součástí Opolského vojvodství (které bylo v uvedených obdobích vymezeno různě).

1959 [editovat]

Úpravy (narovnání a zkrácení) československo-polské státní hranice.[13],[14],[15]

1968 [editovat]

21. srpna 1968 obsadila Krnovsko vojska Polské lidové republiky (PLR). Polské vojáky vystřídala Střední skupina vojsk Sovětské armády.

2004 [editovat]

1. května 2004 vstoupily Polsko a Česko do Evropské unie.

2007 [editovat]

21. prosince 2007 se Polsko a Česko staly součástí Schengenského prostoru.[16]

Cestovní ruch [editovat]

Powiat Głubczycký tvoří spolu se Správním obvodem obce s rozšířenou působností Krnov a s powiatem Prudnickým turistickou destinaci Slezsko bez hranic (polsky Śląsk bez granic).[17]

Místní akční skupina [editovat]

Na území powiatu Głubczyckého funguje MAS Plošina dobré země (polsky LGD Płaskowyż Dobrej Ziemi).

Euroregion [editovat]

Powiat Głubczycký je členem Sdružení obcí povodí Horní Odry (polsky Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry) - polské částí Euroregionu Silesia.[18],[19]

Partnerské regiony [editovat]

Sousední okresy [editovat]

Prudnik Kędzierzyn-Koźle
Bruntál Větrná růžice Racibórz
Bruntál Opava


Literatura [editovat]

  • SZYMCZYNA, Arkadiusz. Społeczne i polityczne problemy przyłączenia powiatu głubczyckiego do Polski (1945-1948). Branice : Oficyna Wydawnicza Zakładu Aktywności Zawodowej im. Jana Pawła II, 2008.
  • WENDT, Józef. Ziemia Głubczycka. Opole : Instytut Śląski, 1978.

Externí odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ http://www.posselt-landkarten.de/karte_518.jpg
  2. ↑ Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
  3. ↑ Powiat głubczycki. Zaroi się od wiatraków
  4. ↑ Deklaracje narodowościowe w gminach w 2002 r. URL: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/nsp2002_tabl4.xls
  5. ↑ http://www.diecezja.opole.pl/index.php/parafie-i-kaplani/parafie/wg-dekanatow
  6. ↑ Vladimír Blucha: Stručné dějiny města Krnova. URL: http://muzeum.krnov.cz
  7. ↑ Národní shromáždění československé 1918-1920, 113. schůze, Pátek 30. ledna 1920, URL: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/113schuz/s113010.htm
  8. ↑ Komentář k mapám týkajícím se státních hranic Československa: Mapa 2: Hranice s Německem před II. světovou válkou, URL: http://www.pf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF-katedry/ustavni-pravo/hranice-komentar_01.rtf
  9. ↑ Katarzyna Maler, Vladimír Blucha: Historie Hlubčicko-krnovského regionu. URL: http://muzeum.krnov.cz
  10. ↑ Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
  11. ↑ Franz Chocholatý-Gröger: Územní spory československo-polské a osud Moravců. URL: http://www.bruntal.net/2005062002-uzemni-spory-ceskoslovensko-polske-a-osud-moravcu
  12. ↑ Franz Chocholatý-Gröger: Územní spory československo – polské a osud Moravců
  13. ↑ Ladislav Zapletal: Úpravy státních hranic na Osoblažsku a Krnovsku. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis - Geographica–Geologica VII (1966), Volumen 20, s. 357–364. URL: http://geography.upol.cz/acta-07
  14. ↑ František Kuba: Krnov nabízí pro česko-polské územní vyrovnání 0,4 hektaru. Bruntálský a krnovský deník, 18. 6. 2008. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-nabizi-pro-cesko-polske-uzemni-vyrovnani.html
  15. ↑ František Kuba: Další pozemky u Opavice stát hodlá nabídnout Polsku. Bruntálský a krnovský deník, 8. 6. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/dalsi-pozemky-u-opavice-stat-hodla-nabidnout-polsk.html
  16. ↑ Česká republika se stala součástí schengenského prostoru, Ministerstvo vnitra ČR
  17. ↑ Projekt Slezsko bez hranic – nová turistická destinace
  18. ↑ Euroregion Silesia, URL: http://www.euroregion-silesia.cz
  19. ↑ Euroregion Silesia, URL: http:/www.euroregion-silesia.pl
  20. ↑ MAS Hlučínsko, URL: http://www.mashlucinsko.cz
  21. ↑ Rámcová dohoda spolupráce mezi Dobrovolným sdružením obcí v Mikroregionu Mikroregion Opavsko severozápad a Regionem Glubčic, URL: http://www.powiatglubczycki.pl/cms/images/powgl_czechy.pdf
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Okresy v Opolském vojvodství
Městský okres POL województwo opolskie COA.svg
Zemské okresy
Brzeg • Głubczyce • Kędzierzyn-Koźle • Kluczbork • Krapkowice • Namysłów • Nysa • Olesno • Opole • Prudnik • Strzelce
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okres_Głubczyce&oldid=10312272“