Moravská brána
| Moravská brána | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | Lučická Stráž (339 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 534 km² |
| Střední výška | 263,5 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Sousední jednotky | Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána |
| Podřazené jednotky | Bečevská brána, Oderská brána |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí |
|
Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě v oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nachází se mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem.
Obsah |
Geomorfologie a geologie [editovat]
Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogénními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž 339 m n. m.
Vodstvo [editovat]
Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra – prochází tudy hranice jejich povodí.
Historický význam [editovat]
Moravská brána je od pradávna významnou komunikační spojnicí Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (avšak v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou prochází také dálnice D1 a v plánech jí vede i průplav Dunaj-Odra.
Literatura [editovat]
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9
