Studénka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Novojičínsku. Další významy jsou uvedeny v článku Studénka (rozcestník).
Studénka
Nový zámek

Nový zámek

znak obce Studénkavlajka obce Studénkaznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0804 599921
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností: Bílovec
pověřená obec: Studénka
historická země: Slezsko a Morava
katastrální výměra: 30,9 km²
počet obyvatel: 9 928 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 239 m
PSČ: 742 13
zákl. sídelní jednotky: 14
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: nám. Republiky 762
Butovice
742 13 Studénka 3
starosta / starostka: Lubomír Šobich
Oficiální web: http://www.mesto-studenka.cz/
E-mail: podatelna@mesto-studenka.cz

Studénka
Red pog.png
Studénka
Studénka, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Studénka (německy Stauding)[2] je téměř desetitisícové město v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo dnes již neexistujícího podniku Vagónka Studénka a jako rodiště kardinála Tomáška.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město se člení na 3 katastrální území se třemi místními částmi.

  • Butovice - původně čistě moravská ves, v dobách komunismu byla k jejímu katastru připojena řada pozemků na západě původního katastrálního území Studénka nad Odrou
  • Nová Horka - leží na Moravě
  • Studénka nad Odrou (místní část Studénka) - téměř celý katastr leží ve Slezsku, malá severozápadní část katastru byla původně součástí Butovic a tudíž leží na Moravě

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1436. Za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Po Bílé hoře byla Studénka zkonfiskována a prodána Václavovi z Vrbna a tím připojena k fulneckému panství. Poté ještě patřila k Bravantickému statku.

Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okrese Nový Jičín.

Významnou se pro Studénku stala železnice: Roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena továrna na výrobu železničních vozů.

Ke dni 1. ledna 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

ÚZemím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 - Butovice - Nová Horka - Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/46418 Velké ALbrechtice - Butovice (průtah) - II/464
  • III/46419 Velké Albrechtice - III/46427
  • III/46420 Butovice - Pustějov
  • III/46421 Bílov - Pustějov
  • III/46427 Bravantice - Studénka - II/464
  • III/46428 Nová Horka - Bartošovice
  • III/46431 Nová Horka - Albrechtičky

Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati 270 Bohumín – Přerov - Olomouc - Pardubice - Praha. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať 279 je krátká a končí už v sousedním Bílovci. Trať 325 je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí 323.

Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová, poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.

Železniční neštěstí v roce 2008[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční neštěstí ve Studénce.

Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať. Celkem 8 lidí zemřelo a 67 bylo zraněno.[3] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studénce.
  • Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
  • Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
  • Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století.
  • Fabianův kříž z roku 1841.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Bažantula – přírodní rezervace v katastru města
  • Kotvice – přírodní rezervace na území stejnojmenného rybníka

Významní občané[editovat | editovat zdroj]

Studénka - továrna na výrobu železničních vagónů kolem r. 1910

Sport[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Vagónka Studénka - výroba kolejových vozidel, v současné době se již ve Vagónce Studénka nevyrábí.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 765.  
  3. Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných
  4. http://www.zelpage.cz/zpravy/6435

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]