Hercynská pohoří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hercynská pohoří
Jizerské hory
Inverze nad Frýdlantem

Nejvyšší bod Monte Cinto (2 710 m)

Nadřazená jednotka Hercynský systém
Sousední
jednotky
Sierra Nevada, Pyreneje, Kaledonská pohoří, Epihercynské nížiny, Alpy, Karpaty
Podřazené
jednotky
Iberský masiv, Tyrhénský masiv, Bretaňský masiv, Cornwall, Irsko, Penniny, Francouzské středohoří, Středoněmecká vysočina, Česká vysočina, Polské vysočiny

Světadíl Evropa
Stát Francie Francie
Belgie Belgie
Lucembursko Lucembursko
Německo Německo
Česko Česko
Rakousko Rakousko
Polsko Polsko
Povodí Rhône, Rýn, Dunaj, Labe, Odra, Visla

Hercynská pohoří (též Hercynský les, Hercynia silva) jsou geomorfologickým subsystémem Hercynského systému pohoří a nížin, vymodelovaných hercynským (variským) vrásněním. Název dostala podle dnešního německého pohoří Harz (čti [harc]).

K hercynskému vrásnění došlo velmi dávno, zhruba před 350 až 250 miliony let, v období prvohor a druhohor, při srážce tehdejších kontinentů Laurasie a Gondwany. Vznikl rozsáhlý řetězec hor, který si výškou nezadal s dnešními horami Alpsko-himálajského systému. Vedle Hercynských pohoří k němu patřily i Apalačské hory v dnešní Severní Americe (jejich severní část je ale staršího data, vznikla už při kaledonském vrásnění). O něco mladší jsou pohoří Ťan-šan a Altaj, která vznikla při srážce Kazachstánie se Sibiří před 300 miliony let v karbonu, a Ural, který vznikl při srážce Sibiře s Pangeou před 280 miliony let v permu. Většina těchto pohoří byla posléze ohlazena či úplně srovnána erozí, na mnoha místech však byla kernými výzdvihy znovu vyzvednuta nad okolní terén při alpinském vrásnění (které na jih od Hercynských pohoří vyvrásnilo i zcela nová a mnohem vyšší horstva).

Hercynské vrásnění v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Ne všechny hercynské provincie na sebe bezprostředně navazují. Např. Polské vysočiny jsou od České vysočiny oddělené výběžkem Středoevropské nížiny.