Švábská Alba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Švábská Alba
Schwäbische Alb
Hundsrücken
Lochenstein

Nejvyšší bod Lemberg (1015 m)

Nadřazená jednotka Středoněmecká vysočina
Sousední
jednotky
Jura, Gäuplatten, Schwäbisches Keuperland, Fränkische Alb, Donau-Iller-Lech-Platte, Südliches Alpenvorland
Podřazené
jednotky
Randen, Hegau-Alb, Baaralb und Oberes Donautal, Hohe Schwabenalb, Mittlere Kuppenalb, Mittlere Flächenalb, Albuch und Härtsfeld, Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb), Riesalb

Světadíl Evropa
Stát Německo Německo
Švýcarsko Švýcarsko
Horniny vápenec
Povodí Dunaj, Rýn
Souřadnice 48° 30′ s. š., 10° 0′ v. d.
Švábská Alba poblíž Tübingenu
Vodopády u Bad Urach

Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábská Jura, je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Topografická mapa pohoří

Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.

Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lembergnadmořskou výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.

Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarská a Francouzská Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka.[1] Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.[2]

Členění[editovat | editovat zdroj]

německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:

Orograficky lze vyčlenit také tyto celky:

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.

Turistické lokality[editovat | editovat zdroj]

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice římské říše, tzv. Limes Romanus.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Města Gönningen a Reutlingen (vzadu)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Panorama Dreikaisergebirge

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_(Gebirge)&oldid=59770085#Bedeutungsfeld_Jura-H.C3.B6henz.C3.BCge
  2. Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.