Geomorfologické členění Německa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geomorfologické členění Německa podle BfN

Geomorfologické nebo fyzickogeografické členění Německa (německy naturräumliche Gliederung Deutschlands) navrhl zeměpisec Emil Meynen na přelomu 50. a 60. let 20. století. Základní jednotkou je zde tzv. Naturraum, česky „přírodní oblast“. Jako u jiných podobných dělení v okolních státech jde o hierarchický systém územních celků, jejichž hranice jsou vymezeny na základě přírodních hledisek: v kopcovitém terénu převážně geomorfologických, v nížinném terénu také fytogeografických a dalších. Administrativní hranice nehrají žádnou roli, s výjimkou vnějších hranic Německa. Nikdo sice netvrdí, že jednotlivé přírodní oblasti nemají své pokračování se stejnými charakteristikami i na území sousedních států, není však jasně definováno, kam přesně na tomto území sahají, resp. jaké jednotky geomorfologického členění používané v sousedních státech těm německým odpovídají. Alespoň přibližnou návaznost lze však většinou dobře vysledovat.

Na začátku 90. let (1994) byl systém přepracován německým Spolkovým úřadem pro ochranu přírody (Bundesamt für Naturschutz, BfN). Starý Meynenův systém počítal s 90 základními jednotkami, očíslovanými 01 až 90, které se dále dělily na menší jednotky. Nový systém BfN některé jednotky slil, na severním pobřeží naopak jednu jednotku rozdělil. Výsledkem je 73 základních jednotek označených D01 až D73. Dělení na menší jednotky není stanoveno, proto se stále setkáváme s podrobnějším členěním podle Meynena. Směrem nahoru se přírodní oblasti seskupují do regionů (německy Region) a velkoregionů (německy Großregion). Jednotky označené D01 až D73 leží na 3. úrovni hierarchie a německy se nazývají Haupteinheitengruppen, ve skutečnosti tedy jde o „skupiny základních jednotek“, nikoli „základní jednotky“.

Kromě dělení na přírodní oblasti (Naturräume) se můžeme setkat i s dělením na krajinné oblasti nebo krajiny (Landschaftsräume), které bere ohled i na využití krajiny člověkem, kulturně-historické spojitosti apod. Může se stát, že krajina a přírodní oblast mají stejný název, ale jiné vymezení.

Seznam přírodních oblastí[editovat | editovat zdroj]

Následující hierarchie ukazuje velkoregiony, regiony a skupiny základních jednotek. V závorce je nové/staré číslo a český překlad názvu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emil Meynen (Hrsg.): Handbuch der naturräumlichen Gliederung Deutschlands. Selbstverlag der Bundesanstalt für Landeskunde, Remagen 1953-1962 (Teil 1, enthält Lieferung 1-5), ISBN B0000BJ19E
  • Emil Meynen (Hrsg.): Handbuch der naturräumlichen Gliederung Deutschlands. Selbstverlag der Bundesanstalt für Landeskunde, Remagen 1959-1962 (Teil 2, enthält Lieferung 6-9), ISBN B0000BJ19F

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]