Hercynské vrásnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lokalita hercynsko-alleghenských horských pásem ve středním karbonu. Dnešní pobřeží jsou vyznačena šedou pro lepší orientaci, červená barva značí sutury.[1]

Hercynské nebo variské, někdy též armorické a v Severní Americe alleghenské vrásnění byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách během devonu (416 – 359 Ma) a karbonu (359 – 299 Ma), konkrétně se udává 390 – 310 Ma. Byl způsoben srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. Tato pohoří neměla dlouhého trvání. Již během permu (299 – 251 Ma) byla srovnaná erozí. Mnohá dnešní pohoří, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, (např. Krkonoše) získala svou výšku mnohem později, když byla během alpinského vrásnění vyzvednuta podél zlomových linií; tvar jejich vrcholových partií však nadále ukazuje zarovnaný prvohorní povrch.

Název[editovat | editovat zdroj]

Hercynské vrásnění je nazváno podle pohoří Harz (čti [harc]), který je součástí Hercynského lesa, čili jedním z hercynských pohoří. Synonymum, variské vrásnění, vzniklo podle kmene Varisků, který obýval území dnešního Vogtlandu na západ od Krušných hor. Vídeňský geolog Eduard Suess zavedl v roce 1880 pojem variský směr, který se používal pro libovolné pohoří táhnoucí se ve směru severozápad – jihovýchod. Protikladem byl hercynský směr jihozápad – severovýchod. Z tohoto pohledu by většina pohoří, kterým dnes říkáme hercynská, byla variská, výjimkou by byly např. Krušné hory. Později se oba termíny přenesly na označení horotvorného procesu.

V širším smyslu se někdy (nepříliš správně) používá pojem hercynský (variský) pro celou epochu, tj. pro všechny horotvorné procesy v mladších prvohorách (devon – perm). Rozumný základ to má u jižní části Apalačských horSeverní Americe, které vznikly při té samé srážce, ale byly později od zbytku hercynských pohoří odtrženy, když vznikl Atlantský oceán; pro ně se obvykle používá pojem alleghenské vrásnění. Pojmenování hercynský už však není na místě třeba u Uralu (vznikl srážkou SibiřePangeou v karbonu a permu, asi 300 – 250 Ma).

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vytořeno na základě: Matte (2001) and Ziegler (1990)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]