Podnikatelské baroko
Tzv. „podnikatelské baroko“ je pejorativní označení pro stavební styl, který se prosadil v Česku ve výstavbě rodinných domů především v devadesátých letech 20. století. Stavby tohoto druhu však vznikají po celém světě, ovšem například v severní Americe či státech západní Evropy nebyla kontinuita těchto konzervativně pojatých staveb nikdy přerušena. „Podnikatelské baroko“ je charakteristické nabubřelostí, okázalostí a stylovou bezradností.[zdroj?]
S tímto stylem souvisí urbanistický termín sídelní kaše.
Obsah |
[editovat] Charakteristické znaky
Charakteristickými znaky podnikatelského baroka jsou:[zdroj?]
- stylová nejednotnost, kdy se bez jakýchkoliv pravidel kombinují různé stavební slohy a stavební styly,
- velikost stavby je ve zřejmém nepoměru k velikosti pozemku – velké stavby na malých pozemcích,
- zdání luxusu, kde jsou ale původní ušlechtilé materiály nahrazovány cenově dostupnějšími náhražkami (plastová okna, betonová zámková dlažba),
- různé historizující stavební prvky.
[editovat] Kořeny vzniku podnikatelského baroka
Architekt Pavel Hron, který dlouhá léta působí v Německu a Švýcarsku tvrdí, že každý společenský převrat přináší v architektuře nabubřelost a nevkus. Jako hlavní příčinu označuje fakt, že se obvykle rychle dostanou k penězům vrstvy, které dříve patřily ke spodním patrům společenské pyramidy. Tyto vrstvy sice nemají vkus, ale potřebují rychle prezentovat své nové bohatství, dát na odiv svůj úspěch. Stejná situace byla v Německu po druhé světové válce. Ve Švýcarsku, které je po dlouhá staletí stabilní zemí, se takový fenomén vůbec neobjevil. Na východ České republiky, na Slovensku, na Ukrajině nebo v Rusku, ale třeba i v balkánských zemích, je tento jev ještě daleko výraznější. Mnohé luxusní vily jsou třeba inspirovány latinskoamerickými sídly aj.
[editovat] Typické projevy podnikatelského baroka
Podle architekta Zdeňka Lukeše bylo podnikatelské baroko spontánní reakcí na uniformitu socialistické architektury. Je výsledkem podvědomé negace všeho, co charakterizovalo předchozí stavební styl.
- Dům musí být hodně velký, protože panelákové byty byly malé.
- Dům nesmí mít plochou střechu (to symbolizuje panelák a město), musí mít venkovský styl.
- Dům musí být tvarově co nejpestřejší – proto se používají balustrády, do oblouku zaklenutá okna a dveře, dórské sloupy, věžičky, dvojramenná schodiště, sádroví lvi, kašny a kamenné obezdívky. Veliká členitost domů však zvyšuje energetickou náročnost domu a neekologičnost.
- Dům musí být barevný.
- Dům musí být opakem nudného života v paneláku – musí poskytovat bohaté možnosti trávení volného času – proto lze u domů postavených v podnikatelském baroku často spatřit bazén, houpačky, grily, venkovní krb, kuželník, saunu apod.
- Dům nemusí brát žádný ohled na své okolí – investor je silný jedinec a sounáležitost s místní komunitou je přežitek starého režimu – proto vedle sebe může stát pseudozámeček, gotický hrádek, minimalistická stavba nebo vesnický statek.
- Můj dům – můj hrad – kolem dokola stojí vysoká zeď nebo alespoň prkenný plot vyřezávaný do obloučku a kovaná brána. Častokrát je dům hlídaný také i kamerovým systémem, či velkým psem. Dochází však následně k odcizení majitele domu a jeho okolí a rozbíjení vztahů v oblastech, kde se tyto domy budují. Jedná se o jeden z významných negativních jevů tzv. satelitních sídlišť.
Velký vliv na vznik podnikatelského baroka měly také nové technologické možnosti. V současné době již není nutné stavět pouze z místního dostupného materiálu, možnosti terénních úprav jsou prakticky neomezené a není potřeba domy citlivě zasazovat do krajiny. Lidé mají možnost cestovat po celém světě a tak mnozí z investorů zatoužili postavit na českém venkově středomořskou architekturu, kalifornskou vilku nebo bavorský alpský dům.
[editovat] Jak rozeznat podnikatelské baroko?
Pokud stavba odpovídá alespoň šesti z následujících deseti charakteristik, určitě se jedná o dílo podnikatelského baroka:[zdroj?]
- hluboce naražená sedlová střecha s valbou
- alespoň jeden balkón
- alespoň jeden vikýř nebo arkýř
- alespoň jedna balustráda s kuželkami
- sloupy a do oblouku klenutá okna nebo dveře
- zámková betonová dlažba všude, kde je to možné
- plastová okna nebo romantické lucerničky
- kovaná brána na dálkové ovládání
- vysoká zeď z kamene nebo betonových tvárnic
- vyřezávaný plot
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Tomáš Feřtek: Top ten podnikatelského baroka, Reflex č. 25/2003, 24. 6. 2003
- Hubert Pavelek: Podnikatelské baroko, Obrazar, web o umění, 4. 3. 2008
- Podnikatelské baroko je na ústupu, Bydlení iDnes, 20. 1. 2005, Kamila Hudečková, Dana Jakešová, MF Dnes