Fellner a Helmer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Společný portrét architektů Fellnera a Helmera

Ateliér Fellner a Helmer (Fellner und Helmer), založený roku 1873, byl koncem 19. století jedním z nejznámějších architektonických ateliérů v Rakousko-Uhersku. Jeho majitelé architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer (1850–1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (neorenesance, neoklasicismus, neobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérůexteriérů budov byli významní umělci té doby – Gustav Klimt, Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnozí další.

Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v EvropěUSA (asi nejtragičtější požár vypukl v roce 1881 v divadle Ringtheater ve Vídni, při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byly architekti Fellner a Helmer v průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Segedíně, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např.Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). Na území dnešní České republiky nalezneme jejich divadelní budovy v Praze (Státní opera), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou a Karlových Varech.

Mimo divadel projektoval atelier Fellner a Helmer i další budovy. K nejmalebnějším ukázkám jeho práce patří romantická přestavba zámku Žinkovy nedaleko Nepomuku na jižním Plzeňsku.

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali architekti Fellner a Helmer zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali činžovní domy (těch bylo více jak 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, na území České republiky např. zámek Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhli tito dva architekti do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystavěno asi 20 budov. Mezi ty nejznámější patří už výše zmíněné divadlo, a dále Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, Kolonáda Sadového pramene, z níž dnes zůstalo již jen torzo a litinová Vřídelní kolonáda, která již neexistuje – na počátku II. světové války byla rozebrána a materiál z ní využit pro válečné účely.

Stavby v Česku[editovat | editovat zdroj]

  • 1880, Karlovy Vary, Sadová kolonáda
  • 1882, Brno, Mahenovo divadlo
  • 1883, Liberec, Městské divadlo (Stadttheater)
  • 1883, Karlovy Vary, Tržní kolonáda
  • 1886, Karlovy Vary, Městské divadlo, Sportpavillongebäude
  • 1887, Praha, Státní opera (Neues Deutsches Theather)
  • 1893, Plzeň, Hotel Slovan (Hotel Waldeck)
  • 1895, Karlovy Vary, Císařské lázně (Lázně I)
  • 1897, Žinkovy, zámek
  • 1907, Jablonec nad Nisou, Městské divadlo
  • 1909, Mladá Boleslav, Městské divadlo
  • 1913, Karlovy Vary, Grandhotel Pupp

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu