Vzpírání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vzpírání
Němec Peter Wenzel na mistrovství světa v řeckém Thessaloniki v roce 1979.
Nadřazené odvětví
Silové sporty
Disciplíny
trh, nadhoz a dvojboj
Vrcholné soutěže
OH 1896, 1904, 1920–současnost
MS 1891–současnost
ME 1896–současnost
Mezinárodní federace
Název: Mezinárodní vzpěračská federace (IWF)
Založena: 1905
Web: www.iwf.net
Národní svaz
Název: Český svaz vzpírání
Založen: 1893
Web: www.vzpirani.cz

Vzpírání je olympijská sportovní disciplína, při které se vzpěrač snaží kombinací síly a rychlosti zdvihnout nad hlavu co nejtěžší zátěž. Mezinárodní organizací zastřešující soutěže ve vzpírání je Mezinárodní vzpěračská federace (IWF) se sídlem v maďarské Budapešti.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Soutěžní disciplíny

Leonid Taraněnko při trhu na Mistrovství SSSR 1986.

Soutěž vzpěračů je složena ze dvou disciplín:

  • Trh soupažný (zkráceně trh)
  • Nadhoz soupažný (zkráceně nadhoz)

Součet výkonů v trhu a v nadhozu tvoří tzv. „olympijský dvojboj“ (zkráceně dvojboj), který je jako jediná vzpěračská disciplína součástí aktuálního olympijského programu.

Na programu olympijských her se vzpírání poprvé objevilo již na I. olympijských hrách v roce 1896 v řeckých Aténách. Od roku 1920 bylo vzpírání bez přestávky na programu všech olympijských her až do současnosti. V letech 19281972 se na OH soutěžilo v olympijském trojboji (třetí disciplínou byl tlak soupažný vestoje, někdy označovaný také jako tah), od roku 1976 jsou na olympijských hrách udělovány medaile za výsledky v olympijském dvojboji.

„Zámkový“ úchop.

[editovat] Všeobecná pravidla

Při vzpírání je povoleno používat tzv. „zámkový“ úchop (při úchopu činky je palec částečně překryt ostatními prsty). Dále pokud používají dřepovou techniku, mohou si závodníci při trhu a přemístění pomáhat všemožnými pohupy za předpokladu, že ty nebudou v rozporu s dalšími pravidly. Je zakázáno používání různých olejů, maziv, vody, mastku nebo jakýchkoli dalších podobných mazacích prostředků. Je povoleno pouze používání magnézia.[1]

[editovat] Trh

Dieter Döhring na národním mistrovství v roce 1961. V trhu používá dnes méně obvyklou techniku, při které jdou nohy do střihu.

Trh je takový způsob, při kterém je činka zdvihnuta nad hlavu jediným souvislým pohybem.[1]

Činka je umístěna horizontálně před nohama vzpěrače. Je uchopena nadhmatem a vytažena jediným pohybem z podložky nad hlavu do plného propnutí obou paží, přičemž závodník může nohy pokrčit nebo nebo mohou nohy jít do střihu. Během tohoto souvislého pohybu může činka sklouznout po stehnech a klíně. Během pokusu se žádná jiná část těla kromě chodidel nesmí dotknout podložky. Zdvihnutá činka musí být ustálena v konečné poloze bez pohybu, přičemž paže a nohy musí být plně propnuty a chodidla v jedné přímce, dokud rozhodčí nedají vzpěrači signál k položení činky zpět na podložku. Vzpěrač může ve střihu či ve dřepu vydržet libovolně dlouhou dobu, musí však vždy srovnat chodidla do jedné přímky, a to paralelně s úrovní těla i činky. Rozhodčí dají signál k položení činky, jakmile se vzpěrač nachází v předepsané konečné poloze, ve všech částech těla bez pohybu.

– IWF, [1]

[editovat] Nadhoz

Východoněmecký vzpěrač Gerd Bonk při přemístění.
Závodnice při nadhozu.
Günther Siebert na vzpěračské soutěži v Lipsku v roce 1956. Na fotografii je zachycen při výrazu.

Nadhoz sestává ze dvou pohybů: přemístění činky na ramena a následným vyražením nad hlavu.[1] Výsledky dosahované v nadhozu jsou u všech vrcholových vzpěračů vyšší než v trhu.

[První část, přemístění]: Činka je umístěna horizontálně před nohama vzpěrače. Je uchopena nadhmatem a vytažena jediným pohybem z podložky na ramena, přičemž závodník může nohy pokrčit nebo nebo mohou nohy jít do střihu. Během tohoto souvislého pohybu může činka sklouznout po stehnech a klíně. Před dosažením konečné polohy se činka nesmí dotknout hrudi. Činka poté spočívá v konečné poloze na klíční kosti nebo v jakékoliv oblasti nad bradavkami či pouze na zcela pokrčených pažích. Před zahájením druhé části (výrazu) musí být nohy propnuté a chodidla v jedné přímce. Vzpěrač není v průběhu pokusu omezen žádným časovým limitem, přemístění však musí dokončit srovnáním chodidel do jedné přímky, a to paralelně s úrovní těla i činky.

Po přemístění může závodník odstranit zámkový úchop, upravit pozici činky snížením na ramena, pokud je činka umístěna příliš vysoko a brání v dýchání nebo způsobuje bolest, a změnit šíři úchopu činky.

[Druhá část, výraz]: Závodník krčí nohy, zatímco vyráží činku nad hlavu do plného propnutí paží. Poté propíná nohy a srovnává chodidla do jedné přímky; za stálého propnutí nohou i paží čeká na signál rozhodčích, kteří mu dají pokyn položit činku zpět na podložku. Rozhodčí dají signál k položení činky, jakmile se vzpěrač nachází v předepsané konečné poloze, ve všech částech těla bez pohybu.

– IWF, [2]

[editovat] Zakázané pohyby, techniky a pozice

  • výtah z visu
  • podložky se dotkne jakákoliv jiná část těla než chodidla
  • nestejnoměrné nebo neúplné propnutí paží v konečné poloze (netýká se závodníků s objektivní anatomickou indispozicí)
  • přerušení plynulého propínání paží
  • dokončení pokusu „dotlačením“
  • pokrčení a opětovné propnutí loktů při dokončování pokusu
  • opuštění podložky v průběhu pokusu (dotykem jakékoliv části těla oblasti mimo podložku)
  • vrácení činky na podložku před signálem rozhodčích
  • upuštění (nekontrolované spuštění) činky po signálu rozhodčích
  • dokončení pokusu bez srovnání chodidel do jedné přímky a paralelně s úrovní těla
  • vrácení činky mimo podložku (činka se nejprve celá musí dotknout podložky)
  • závodník zahájí pokus neobrácen ke středovému rozhodčímu
  • [trh]: přerušení jednoho souvislého pohybu při zvedání činky
  • [trh]: dotyk činky hlavou
  • [přemístění]: položení činky na ramena před otočením loktů
  • [přemístění]: kontakt stehen či kolen s lokty či předloktím
  • [výraz]: jakákoli nedokončená snaha (či náznak) o výraz, včetně snížení těla či pokrčení kolen
  • [výraz]: jakákoli úmyslná snaha o rozkývání činky, která by mohla vést k získání výhody; závodník i činka musejí být před zahájením výrazu bez pohybu[1]

[editovat] Hmotnostní kategorie a způsoby přepočtu výkonů na body

Ve vzpírání soutěží muži v 8 a ženy v 7 různých hmotnostních kategoriích:[1]

  • Muži
    • do 56 kg
    • do 62 kg
    • do 69 kg
    • do 77 kg
    • do 85 kg
    • do 94 kg
    • do 105 kg
    • nad 105 kg
  • Ženy
    • do 48 kg
    • do 53 kg
    • do 58 kg
    • do 63 kg
    • do 69 kg
    • do 75 kg
    • nad 75 kg

Mládež do 17 let soutěží v následujících hmotnostních kategoriích:[1]

  • Chlapci
    • do 50 kg
    • do 56 kg
    • do 62 kg
    • do 69 kg
    • do 77 kg
    • do 85 kg
    • do 94 kg
    • nad 94 kg
  • Dívky
    • do 44 kg
    • do 48 kg
    • do 53 kg
    • do 58 kg
    • do 63 kg
    • do 69 kg
    • nad 69 kg

Další hmotnostní kategorie se mohou používat např. u žákovských kategorií.

Výkony v různých hmotnostních kategoriích lze vzájemně porovnávat přepočtem na body, který zavedl Kanaďan Roy Sinclair. Na základě tělesné hmotnosti je vypočítán tzv. Sinclairův koeficient, což je matematická funkce a nabývá hodnot v závislosti na tělesné hmotnosti závodníka. Pomocí Sinclairova koeficientu je pak výkon závodníka převeden na tzv. Sinclairovy body. Používá se často např. v ligových soutěžích družstev, ve kterých vítězí družstvo s nejvyšším počtem dosažených Sinclairových bodů. Tabulky pro převod tělesné hmotnosti na Sinclairův koeficient jsou aktualizovány po každém proběhlém olympijském cyklu.[2]

Modifikací Sinclairova koeficientu vznikl též Sinclairův-Meltzerův-Maloneův koeficient, který bere do úvahy také věk závodníků od 31 let výše. Používá se v soutěžích masters.

[editovat] Průběh vzpěračské soutěže

Zulfija Činšanlo z Kazachstánu při úspěšném pokusu v nadhozu na váze 129 kg. Tímto pokusem získala na Mistrovství světa 2009 zlatou medaili v nadhozu a dvojboji.

V průběhu vzpěračské soutěže se nejprve soutěží v trhu a až poté v nadhozu. Mezi oběma disciplínami je přestávka. Soutěži samotné předchází vážení závodníků a závodnic, které slouží k jejich rozřazení do hmotnostních kategorií nebo alespoň jako základ pro přepočet jejich výkonů na Sinclairovy body.

V každé z obou disciplín má soutěžící k dispozici 3 pokusy, na každý pokus má časový limit 1 minuty. Časový limit se začíná počítat v okamžiku, kdy je na činku naložena požadovaná hmotnost a hlasatel vyvolá závodníkovo jméno. Hodiny se zastavují v okamžiku, kdy se činka odlepí od podložky. Pokud osa nedosáhne výše kolen, není to počítáno jako zahájený pokus, hodiny se znovu spouštějí a závodník může pokus znovu zahájit. Pokud uplyne celý časový limit, hodnotí rozhodčí pokus jako neplatný.

Činka je nakládána zpravidla tak, že hmotnost na ní naložená postupně vzrůstá (platí ve většině soutěží, pokud není stanoveno jinak – kdy např. všichni závodníci nejprve absolvují 1. pokusy, pak teprve závodníci zahájí „2. kolo“ pokusů atp.; v rámci jednotlivých „kol“ ale tato zásada platí). Pokud je na ní tedy naložena určitá hmotnost a hodiny již běží, nelze již hmotnost na čince snížit. Logicky tedy v soutěži vzpírají nejdříve závodníci, kteří nahlásili nižší zvedané hmotnosti a soutěž s rostoucími kilogramy graduje. Hmotnost na čince je vždy násobkem 1 kg.

Faktory, které určují pořadí závodníků, ve kterém jsou vyvoláváni v průběhu soutěže ke svým pokusům (v následujícím pořadí):

1. hmotnost na čince (nejnižší dříve)
2. číslo pokusu (nejnižší dříve)
3. pořadí, v jakém závodníci nastoupili k předchozím pokusům (ten, který zvedal dříve, jde první)
4. startovní číslo (nejnižší dříve)

Na správné provedení techniky a dodržování dalších pravidel dohlíží trojice rozhodčích. Rozhodčí jsou si vzájemně rovni a rozhodují ve sboru. Pokud při provedení pokusu neshledají žádný problém, stisknou bílé tlačítko. Pokud se závodník dopustil v průběhu pokusu technické chyby, porušil některé z pravidel nebo pokus vůbec nedokončil, stisknou červené tlačítko (pokud není používán elektronický systém, jsou využívány barevné vlajky). Červené tlačítko by měli v průběhu pokusu mačkat okamžitě, jakmile zaznamenají jakýkoli prohřešek proti pravidlům. Pokud alespoň dva rozhodčí zmáčkli tlačítko stejné barvy, vydá elektronické zařízení vizuální a akustický signál „dolů“ (pokud není používán elektronický systém, vydá pokyn paží a hlasem středový rozhodčí). Rozhodčí mohou své rozhodnutí do 3 sekund zvrátit, pak systém zveřejní rozhodnutí rozhodčích publiku (k tomu slouží bílá a červená světla). O platnosti či neplatnosti pokusu rozhoduje prostá většina, tj. 2 bílá světla a 1 červené znamenají platný pokus; 2 červená světla a 1 bílé znamenají neplatný pokus. Pokud je na soutěži přítomna jury (vždy např. na OH, MS a kontinentálních mistrovstvích), může ta rozhodnutí rozhodčích po diskusi jednomyslným rozhodnutím zvrátit. Během rokování jury je soutěž zastavena.

Mistrovství NDR seniorů a juniorů v roce 1985.

V případě, že je závodníkovi pokus uznán jako platný a zbývá mu další pokus, pokračuje na libovolně vyšší hmotnosti, minimálně však o 1 kg vyšší (pokud závodník žádnou hmotnost včas nenahlásí, pokračuje automaticky na hmotnosti o 1 kg vyšší). Pokud mu byl pokus uznán jako neplatný a zbývá mu další pokus, může se znovu pokoušet zvednout stejnou hmotnost, nebo pokračovat na libovolně vyšší hmotnosti. Hmotnost, kterou závodník (nebo jeho trenér) nahlásí, může být až dvakrát změněna (platí pro každý pokus). Změna může být provedena při zastavených hodinách, pokusech ostatních závodníků a také během prvních 30 sekund časového limitu příslušného závodníka. Pokud se stane, že je závodník nucen absolvovat 2 pokusy za sebou (viz pravidla pro vyvolávání závodníků k pokusům), má závodník k dispozici časový limit 2 minut.

[editovat] Určování pořadí

Pro určování pořadí v trhu, nadhozu a dvojboji se postupuje podle následujících faktorů, uvedených postupně podle priorit od nejvyšší po nejnižší:

1. výsledek (tj. vzepřené kilogramy, nejvyšší první), pokud je shodný, pak:
2. tělesná hmotnost (nejnižší první), pokud je shodná, pak:
3. pořadí pokusu, ve kterém byl dosažen nejlepší výsledek (nejnižší první), pokud je shodné, pak:
4. předchozí pokus/pokusy (nejnižší první), pokud je shodné, pak:
5. vylosované startovní číslo (nejnižší první)

Pokud jsou stejné dosažený výsledek i tělesná hmotnost soutěžících, pak se přihlíží k pravidlu o pořadí nástupu k pokusům. V praxi se tedy výše umístí závodník, který výsledku dosáhl v průběhu soutěže dříve. Stejná pravidla platí i v případě, že soutěž byla z organizačních a praktických důvodu rozdělena do několika skupin.

Toto pravidlo platí pro soutěže pořádané na základě rozdělení závodníků do hmotnostních kategorií. V soutěžích, kde o celkovém pořadí rozhoduje přepočet výkonu na Sinclairovy body, rozhoduje o konečném pořadí počet dosažených bodů.[1]

[editovat] Rekordy ve vzpírání

Známka maďarské pošty s motivem vzpírání. Byla vydána u příležitosti Olympijských her pořádaných roku 1964 v Tokiu.

[editovat] Světové rekordy

[editovat] Olympijské rekordy

[editovat] Evropské rekordy

[editovat] České rekordy

Hlavní článek: České rekordy ve vzpírání

[editovat] Sportovní vybavení

Mezi základní sportovní potřeby používané při vzpírání patří vzpěračský dres, speciální obuv (se silnou podrážkou pod patou), činka (tj. osy, uzávěry a kotouče v různých hmotnostech), dřevěná platforma (tréninková o rozměrech přibližně 3 × 2,5 m a soutěžní 4 × 4 m), vzpěračský opasek, bandáže, obvazy, magnézium aj. Při tréninku se používají různé stojany, bedny aj., které jsou využívány při různých vzpěračských cvicích (dřepy, výrazy atp.).

Osy, kotouče a závěry jsou používány podle norem IWF.[1]

Standardní mužské osy mají normovanou hmotnost 20 kg, ženské osy váží 15 kg. Každý z uzávěrů na čince váží 2,5 kg.

U kotoučů se používá následující normované barevné odlišení:

  • 25 kg (červená)
  • 20 kg (modrá)
  • 15 kg (žlutá)
  • 10 kg (zelená)
  • 5 kg (bílá)
  • 2,5 kg (červená)
  • 2 kg (modrá)
  • 1,5 kg (žlutá)
  • 1 kg (zelená)
  • 0,5 kg (bílá)

[editovat] Světoví výrobci vzpěračského vybavení

Výrobci s licencí IWF:[3]

Další výrobci vzpěračského vybavení:

[editovat] Odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Reference a poznámky

  1. a b c d e f g h IWF Handbook (2009-2012): Technical and Competition Rules
  2. Aktuální tabulky pro výpočet Sinclairova koeficientu platné pro roky 2009–2012.
  3. IWF Handbook (2009-2012): Directory, s. 282-283

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích