Mastek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mastek
Úlomek mastku.
Úlomek mastku.
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Mg3Si4O10(OH)2
Identifikace
Barva bílá, zelenavá
Vzhled krystalu lupínkovitý, šupinkovitý
Soustava jednoklonná
Tvrdost 1
Lesk mastný až perleťový
Štěpnost dokonale štěpný
v jednom směru
Index lomu 1,539-1,550(p)
1,589-1,594(m)
1,589-1,6(g)
Vryp bílý
Hustota 2,58-2,83 g/cm³
Rozpustnost nerozpustný v kyselinách
Ostatní možnost rýpat nehtem
Mastek

Mastek (talek, steatit, klouzek), chemický vzorec Mg3Si4O10(OH)2, je jednoklonný minerál.
Český název podle vlastnosti – je na omak mastný, jinak z arabského slova talq – talek

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Mastek vzniká nejčastěji v okolí hydrotermálních alterovaných ultrabazik, které jsou zastoupeny v serpentinitech, mastkových břidlicích, či v souvislosti s karbonátovými horninami, kde vzniká z olivínu, enstatitu a jiných minerálů bohatých na hořčík působením roztoků bohatých na CO2. Možnost výskytu také na hydrotermálních rudních žilách a nebo v okolí kontaktních a regionálních metamorfóz dolomitů, kdy vznikají velká čočkovitá tělesa mastku, známá z největších ložisek světa (New York, Vermont, Virginie, Ontario, Quebec). Při poklesu teploty nahrazuje tremolit a chlorit ve facii zelených břidlic. Ojedinělý v desilikovaných pegmatitech (Drahonín, Hvožďany).

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji lupenitý, šupinatý, drobounce zrnitý až celistvý, možno také najít i radiálně paprsčité tvary. Výjimečně krystaly v podobě šestibokých tabulek.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1 (nejměkčí minerál ve stupnici tvrdosti), hustota 2,58 – 2,83 g/cm³, dokonale štěpný podle {001}. Odštěpené lupínky mastku jsou pružné, ale neelastické, takže se při deformacích láme. Má nerovný lom. Relativní permitivita εr je 4,1 až 6,4.
  • Optické vlastnosti: Barva: bílá, světle zelená až tmavozelená, nahnědlá, nažloutlá nebo tmavomodrá. Lesk skelný, perleťový. Průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mg 19,23 %, Si 29,62 %, H 0,53 %, O 50,62 %. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví, žíháním tvrdne.
  • Jiné vlastnosti: Na dotek mastný, špatný vodič tepla. Elektrickému proudu klade velký odpor a má i absorpční schopnostmi pro tuky, barvy a pryskyřice.

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Fragment reliéfu bohyně Ninsun, matky Gilgameše. Paříž, Louvre
  • tuček – celistvá odrůda o tvrdosti 1,5
  • krupník (hrnčířský kámen) – mastek promíšený s uhličitany a chloridy
  • steatit – celistvá odrůda používaná odpradávna k výrobě ozdobných předmětů

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se těžil u Sobotína.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Mastek je chemicky velmi odolný a žáruvzdorný. Má široké využití v elektrotechnice, kde se používá na výrobu izolátorů, ve slévárenství a sklářství, kde se používá pro svoji odolnost proti teplotám na vyzdívky. Ve farmacii se uplatňuje zváště čistý, jemně mletý talek jako inertní plnidlo při výrobě tablet. Uplatnění nalézá také v chemickém průmyslu, kde se používá jako plnidlo do papíru, barev, gum, kosmetiky (mýdla, linky). Ve stavebnictví na výrobu obkladů, desek. Dále se přidává do asfaltu, jako psací materiál, leštidlo a mnoho dalších využití. V Číně se používá pro výrobu uměleckých předmětů, které jsou ve světě velmi ceněny. Ve sportu (např. vzpírání) se nanáší na ruce pro zlepšení úchopu náčiní. V Africe se prý z mastku vyráběly dýmky. Mastek také používali Inuité na výrobu svých lamp, různých "hrnců" na vaření a ozdob.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]