Izolátor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izolátor je elektrotechnická součástka, mechanický díl vyrobený z nevodivého materiálu (izolantu), který slouží k vzájemnému elektrickému oddělení (odizolování) různých předmětů. Většinou slouží k mechanickému uchycení elektrického vodiče, aniž by přitom došlo k elektrickému spojení tohoto vodiče s předmětem, k němuž je uchycen.
Izolátory bývají vyrobeny z různých materiálů, nejčastěji se jedaná o porcelán, sklo, kompozitní materiály nebo plast.
