Předsednictvo Bosny a Hercegoviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sídlo Předsednictva Bosny a Hercegoviny, Sarajevo.

Předsednictvo Bosny a Hercegoviny je kolektivní hlavou Bosny a Hercegoviny a nejvyšší státní institucí. Je tvořeno zástupci tří přítomných národností: Bosňáků, Chorvatů a Srbů.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Možná hledáte: Předsednictvo SFRJ.

Historická tradice Předsednictva Bosny a Hercegoviny sahá do období socialistické Jugoslávie, kdy takto - formou kolektivní hlavy státu - byly od sedmdesátých let řízeny všechny svazové republiky, autonomní oblasti a po smrti Tita i samotná federace.

Předsednictvo Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny mělo devět členů, po prvních svobodných volbách v prosinci 1990 sedm: dva Bosňáky, dva Chorvaty, dva Srby a jednoho delegáta, který zastupoval zbývající národy a národnosti Bosny a Hercegoviny.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Daytonskou ústavou BaH z roku 1995 bylo zřízeno Předsednictvo Bosny a Hercegoviny (Predsjedništvo Bosne i Hercegovine/Предсједништво Босне и Херцеговине) sestávající ze tří členů - po jednom z řad Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Členové Předsednictva jsou voleni v přímých volbách odděleně ve dvou entitách, z nichž se Bosna a Hercegovina skládá - ve Federaci BaH (FBiH) se volí bosňácký a chorvatský člen a v Republice srbské (RS) zástupce Srbů.[3] Způsob volby Předsednictva BaH je terčem časté kritiky z pozic obrany lidských práv, protože není umožněno stát se členem Předsednictva komukoli, kdo se hlásí k jiné národnosti než k uvedeným třem největším. Kromě toho, při posledních dvou volbách vzniklo v zemi napětí kvůli opakovanému zvolení Željka Komšiće na místo chorvatského člena Předsednictva. Komšić je totiž členem Sociálnědemokratické strany (SDP) opírající se o hlasy Bosňáků a také z počtu hlasů, které obdržel, i z jejich územního rozložení je zřejmé, že byl zvolen převážně hlasy Bosňáků. [4]

Rozhodnutí Předsednictva jsou přijímána většinou hlasů, tedy konsensem všech tří členů nebo poměrem dva ku jednomu. Ve druhém případě se však přehlasovaný člen Předsednictva může obrátit na parlament své entity (tedy FBiH nebo RS), aby bylo posouzeno, zda nebyl poškozen "vitální zájem entity". Pokud příslušný parlament konstatuje, že se tak stalo, rozhodnutí nevstupuje v platnost. Ve volebním období 2006-2010 tuto možnost několikrát využili srbský zástupce Nebojša Radmanović[5] i Haris Silajdžić zvolený z řad bosňáckého národa, který však v jednom případě podporu pro své veto nedostal.[6] [7]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 se jednotliví členové Předsednictva po osmi měsících střídají ve funkci předsedy Předsednictva.[8]

Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Predsjedništvo Republike Bosne i Hercegovine na bosenské Wikipedii.

  1. Ústava Bosny a Hercegoviny (anglicky)
  2. a b Výsledky voleb 1990 (anglicky)
  3. Presidency of Bosnia and Herzegovina. Constitutional and Legal Jurisdictions [online]. 4/23/2004 [cit. 2009-08-24]. Anglicky. Dostupný z WWW.
  4. Nije točno da Hrvati nisu glasali za Željka Komšića, u Grudama je dobio 124 glasa (chorvatsky)
  5. Poslanici podržali Radmanovićev veto (srbsky)
  6. Silajdžić proglasio dvojno državljanstvo destruktivnim po vitalni interes Federacije (bosňácky)
  7. Silajdžić bez podrške Bošnjaka (srbsky)
  8. Background Note: Bosnia and Herzegovina (U. S. Department of state, anglicky)
  9. a b c d Chronologie Předsednictva BiH (anglicky)
  10. Inaugurisani Radmanović, Izetbegović i Komšić (bosensky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]