Předsednictvo Bosny a Hercegoviny
Předsednictvo Bosny a Hercegoviny je kolektivní hlavou Bosny a Hercegoviny a nejvyšší státní institucí. Je tvořeno zástupci tří přítomných národností: Bosňáků, Chorvatů a Srbů.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
Historická tradice Předsednictva Bosny a Hercegoviny sahá do období socialistické Jugoslávie, kdy takto - formou kolektivní hlavy státu - byly od sedmdesátých let řízeny všechny svazové republiky, autonomní oblasti a po smrti Tita i samotná federace.
Předsednictvo Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny mělo devět členů, po prvních svobodných volbách v prosinci 1990 sedm: dva Bosňáky, dva Chorvaty, dva Srby a jednoho delegáta, který zastupoval zbývající národy a národnosti Bosny a Hercegoviny.[2]
Současnost [editovat]
Daytonskou ústavou BaH z roku 1995 bylo zřízeno Předsednictvo Bosny a Hercegoviny (Predsjedništvo Bosne i Hercegovine/Предсједништво Босне и Херцеговине) sestávající ze tří členů - po jednom z řad Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Členové Předsednictva jsou voleni v přímých volbách odděleně ve dvou entitách, z nichž se Bosna a Hercegovina skládá - ve Federaci BaH (FBiH) se volí bosňácký a chorvatský člen a v Republice srbské (RS) zástupce Srbů.[3] Způsob volby Předsednictva BaH je terčem časté kritiky z pozic obrany lidských práv, protože není umožněno stát se členem Předsednictva komukoli, kdo se hlásí k jiné národnosti než k uvedeným třem největším. Kromě toho, při posledních dvou volbách vzniklo v zemi napětí kvůli opakovanému zvolení Željka Komšiće na místo chorvatského člena Předsednictva. Komšić je totiž členem Sociálnědemokratické strany (SDP) opírající se o hlasy Bosňáků a také z počtu hlasů, které obdržel, i z jejich územního rozložení je zřejmé, že byl zvolen převážně hlasy Bosňáků. [4]
Rozhodnutí Předsednictva jsou přijímána většinou hlasů, tedy konsensem všech tří členů nebo poměrem dva ku jednomu. Ve druhém případě se však přehlasovaný člen Předsednictva může obrátit na parlament své entity (tedy FBiH nebo RS), aby bylo posouzeno, zda nebyl poškozen "vitální zájem entity". Pokud příslušný parlament konstatuje, že se tak stalo, rozhodnutí nevstupuje v platnost. Ve volebním období 2006-2010 tuto možnost několikrát využili srbský zástupce Nebojša Radmanović[5] i Haris Silajdžić zvolený z řad bosňáckého národa, který však v jednom případě podporu pro své veto nedostal.[6] [7]
Předsedové [editovat]
Od roku 1998 se jednotliví členové Předsednictva po osmi měsících střídají ve funkci předsedy Předsednictva.[8]
- Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny
- Alija Izetbegović (1996–1998)
- Živko Radišić (1998–1999)
- Ante Jelavić (1999–2000)
- Alija Izetbegović (2000)
- Živko Radišić (2000–2001)
- Jozo Križanović (2001–2002)
- Beriz Belkić (2002)
- Mirko Šarović (2002–2003)
- Dragan Čović (2003)
- Borislav Paravac (2003)
- Dragan Čović (2003–2004)
- Sulejman Tihić (2004)
- Borislav Paravac (2004–2005)
- Ivo Miro Jović (2005–2006)
- Sulejman Tihić (2006)
- Nebojša Radmanović (2006–2007)
- Željko Komšić (2007–2008)
- Haris Silajdžić (2008)
- Nebojša Radmanović (2008–2009)
- Željko Komšić (6. červenec 2009–březen 2010)
- Haris Silajdžić (březen–listopad 2010)
- Nebojša Radmanović (od listopadu 2010)
Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny [editovat]
- Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (Sestava z voleb 1990)[2]
- Fikret Abdić za Bosňáky
- Alija Izetbegović za Bosňáky
- Nikola Koljević za Srby
- Biljana Plavšić za Srby
- Stjepan Kljuić za Chorvaty
- Franjo Boras za Chorvaty
- Ejup Ganić za ostatní
- Členové válečného Předsednictva Bosny a Hercegoviny
- Alija Izetbegović za Bosňáky, předseda
- Nijaz Duraković za Bosňáky
- Ejup Ganić za Jugoslávce
- Ivo Komšić za Chorvaty
- Stjepan Kljujić za Chorvaty
- Mirko Pejanović za Srby
- Tatjana Ljujić-Mijatović za Srby
- Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (1996 - 1998)[9]
- Alija Izetbegović za Bosňáky (1996 - 1998)
- Momčilo Krajišnik za Srby (1996 - 1998)
- Krešimir Zubak za Chorvaty (1996 - 1998)
- Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (1998 - 2002)[9]
- Alija Izetbegović za Bosňáky (1998 - 2000)
- Živko Radišić za Srby (1998 - 2002)
- Ante Jelavić za Chorvaty (1998 - 2001)
- Halid Genjc za Bosňáky (2000)
- Beriz Belkić za Bosňáky (2001 - 2002)
- Jozo Križanović za Chorvaty (2001 - 2002)
- Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (2002 - 2006)[9]
- Dragan Čović za Chorvaty (2002 - 2005)
- Mirko Šarović za Srby (2002 - 2003)
- Sulejman Tihić za Bosňáky (2002 - 2006)
- Borislav Paravac za Srby (2003 - 2006)
- Ivo Miro Jović za Chorvaty (2005 - 2006)
- Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (2006 - 2010)[9]
- Nebojša Radmanović za Srby (od 2006)
- Željko Komšić za Chorvaty (od 2006)
- Haris Silajdžić za Bosňáky (od 2006)
- Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (od 2010)[10]
- Nebojša Radmanović za Srby (od 2010)
- Željko Komšić za Chorvaty (od 2010)
- Bakir Izetbegović za Bosňáky (od 2010)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Predsjedništvo Republike Bosne i Hercegovine na bosenské Wikipedii.
- ↑ Ústava Bosny a Hercegoviny (anglicky)
- ↑ a b Výsledky voleb 1990 (anglicky)
- ↑ Presidency of Bosnia and Herzegovina. Constitutional and Legal Jurisdictions [online]. 4/23/2004 [cit. 2009-08-24]. Anglicky. Dostupný z WWW.
- ↑ Nije točno da Hrvati nisu glasali za Željka Komšića, u Grudama je dobio 124 glasa (chorvatsky)
- ↑ Poslanici podržali Radmanovićev veto (srbsky)
- ↑ Silajdžić proglasio dvojno državljanstvo destruktivnim po vitalni interes Federacije (bosňácky)
- ↑ Silajdžić bez podrške Bošnjaka (srbsky)
- ↑ Background Note: Bosnia and Herzegovina (U. S. Department of state, anglicky)
- ↑ a b c d Chronologie Předsednictva BiH (anglicky)
- ↑ Inaugurisani Radmanović, Izetbegović i Komšić (bosensky)
