Marie Alexandrovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Alexandrovna
Ruská carevna
Carevna Marie Alexandrovna
Carevna Marie Alexandrovna na portrétu F. X. Winterhaltera z roku 1857
Úplné jméno Maxmiliána Vilemína Augusta Sofie Marie Hesensko-Darmstadtská
Narození 8. srpna 1824
Darmstadt, Hesensko-Darmstadtsko
Úmrtí 8. července 1880 (55 let)
Sankt Petěrburk, Ruské impérium
Pochována Katedrála sv. Petra a Pavla
Panovník Alexandr II. Nikolajevič
Potomci Alexandra, Nikolaj, Alexandr, Vladimír, Alexej, Marie, Sergej, Pavel
Matka Vilemína Luisa Bádenská

Marie Alexandrovna (8. srpna 1824, Darmstadt - 8. července 1880, Sankt Petěrburk), německy Maximiliane Wilhelmine Auguste Sophie Marie von Hessen und bei Rhein, rusky: Мария Александровна Гессен-Дармштадтская, byla rozená princezna hesenská a jako manželka Alexandra II. ruská carevna. Jméno Marie Alexandrovna přijala až po přestoupení na pravoslavnou víru.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejmladší dcera hesenské velkovévodkyně Vilemíny Bádenské a jejího manžela velkovévody Ludvíka II. Bylo ovšem veřejným tajemstvím, že otcem Vilemíniných mladších dětí je šlechtic August Ludwig von Senarclens-Grancy, ačkoliv velkovévoda otcovství uznal. Jeho rozhodnutí ovšem zřejmě nevyvolala pouze nechuť ke skandálům, ale také vliv příbuzných z manželčiny strany – ruského cara Alexandra I. a švédského krále Gustava IV. Adolfa resp. jejich žen, Vilemíniných sester Luisy a Frederiky.

Marie měla tři bratry, kteří se dožili dospělosti. Nejstarší Ludvík III. (1806 – 1877) se po otcově smrti stal hesenským velkovévodou, prostřední Karel (1809 – 1877) se na rozdíl od bratra vhodně oženil a jeho syn se po smrti Ludvíka III. stal vévodou. Nejmladší z bratrů Alexandr (1823 – 1888), o jehož původu byly stejné pochybnosti jako u Marie, se stal praotcem rodu Battenberků. (K jeho potomkům mezi jinými náleží i Philip Mountbatten, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II. a otec následníka britského trůnu prince Charlese.)

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1838 carevič Alexandr Nikolajevič cestoval po Evropě a hledal manželku. Seznámil se s tehdy čtrnáctiletou Marií a zamiloval se do ní. Oženil se s ní, jsa si plně vědom skvrny na jejím původu a přes námitky své matky Alexandry Fjodorovny, o tři roky později, 16. dubna 1841.

Princezna byla nesmělá, vychovaná jednoduše a prostě. Neměla zálibu v šatech, nebyla rozmarná, neměla velké nároky. Drsné klima Petrohradu mělo negativní vliv na její křehkou tělesnou schránku, kterou Marie pravděpodobně zdědila po své matce. Budoucí carevna mívala drásavý kašel nebo opakované horečky; přesto porodila osm dětí. Tato těhotenství vedle jejího slabého zdraví znamenala pokušení pro jejího muže, který hledal povyražení jinde.

Třebaže se manžel k Marii choval dobře, věděla, že je jí nevěrný a má mnoho milenek. Později nemanželské carovy děti a jejich matky bydlely několik pater nad apartmánem carevny. Již tehdy Alexandr měl tři děti se svou nejoblíbenější milenkou, kněžnou Jekatěrinou Dolgorukovovou, kterou přestěhoval do carského paláce. Necelý měsíc po Mariině smrti, 6. června roku 1880, s Jekatěrinou uzavřel morganatický sňatek.

Korunovační dvojportrét Marie Alexandrovny a Alexandra II.

V roce 1855 se stal Alexandr carem a nutil svou ženu, aby se ještě více účastnila oficiálních státních funkcí a událostí, ať už chtěla nebo ne. Přes jeho dobré chování od roku 1858 carevna cítila, že manželovy city se přenesly na někoho jiného. Velkým neštěstím pro Marii byla smrt jejího nejstaršího a nejmilejšího syna Nikolaje v roce 1865.

Čas od času se mohla Marie Alexandrovna vidět se svým bratrem Alexandrem, který bydlel v Heiligenbergu spolu se svou morganatickou ženou Julií. Tam se setkala s britskou princeznou Alicí, ženou svého bratrance hesenského prince Ludvíka, dcerou britské královny Viktorie. Marie Alexandrovna nebyla nakloněna tomu, aby se její dcera, velkokněžna Marie provdala za Alicina bratra prince Alfréda, přesto však se k manželství došlo. Když Alice v roce 1878 zemřela, velkokněžna Marie často zvala osiřelé děti, které jinak žily u své babičky, britské královny Viktorie, do Heiligenburgu. Během těchto návštěv její bratr, velkokníže Sergej, poznal svou budoucí ženu, Alicinu dceru Alžbětu Hessenskou (Ellu). S Ellinou mladší sestrou Alix se později oženil vnuk Marie Alexandrovny, car Mikuláš II.

Carevna Marie Alexandrovna

Děti[editovat | editovat zdroj]

Z Mariina manželství s Alexandrem vzešlo 8 dětí - šest synů a dvě dcery:

Obce či stavby nazvané po Marii Alexandrovně[editovat | editovat zdroj]

  • Mariinskij těatr - divadlo v Petrohradě
  • Mariinskij dvorec - palác v Kyjevě
  • Mariehamn - město na Ålandských ostrovech
  • Mariinskij Posad - vesnice v Čuvašsku, dřívější název Sundyr; 18. června 1856 ji car Alexandr II. na počest manželky přejmenoval
  • Mariinsk - dřívější název Kijskije; přejmenován v roce 1857. V roce 2007 zde byl odhalen památník Marie Alexandrovny od tomského sochaře Leontije Usova. Carevna sedí na lavici a drží v ruce holuba - tradiční symbol míru a Svatého Ducha; na lavičce je ponecháno místo pro ty, kteří se s ní chtějí vyfotografovat.
Ruská carevna
Předchůdce:
Alexandra Fjodorovna
1855 - 1880
Marie Alexandrovna
Nástupce:
Marie Fjodorovna

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Aleksandrowna (Maria Heska) na polské Wikipedii.