Askánci

Askánci

Pozdější znak rodu Askánců
Země	Anthalsko, Braniborsko Sasko-Wittenbersko Sasko-Lauenbursko Rusko
Tituly	vévoda sasko-wittenberský vévoda sasko-lauenburský vévoda anhaltský markrabě braniborský hrabě anhaltský
Zakladatel	Esico z Ballenstedtu
Rok založení	1036
Konec vlády	1320 - Braniborsko 1422 - Sasko-Wittenbersko 1689 - Lauenbursko 1918 - Anhaltsko
Poslední vládce	Joachim Arnošt Anhaltský
Současná hlava	Eduard Anhaltský
Větve rodu	Braniborská Saská Sasko-wittenberská Sasko-lauenburská Anhaltská

Askánci (německy: Askanier) jsou německý šlechtický rod švábsko-franského původu. Do roku 1320 vládli v Braniborském markrabství, do roku 1486 v Orlamünde, do roku 1422 v Sasku-Wittenbersku, do roku 1689 v Sasku-Lauenbursku a do roku 1918 v Anhaltsku.

Současnou hlavou rodu je princ Jáchym Arnošt Anhaltský z anhaltské větve rodu.

Askánci jsou také známí jako Anthaltší nebo Anhaltská dynastie. To podle Anhlatska, zemi které vládli nejdéle ze všech.

Původ rodu

Državy Askánců roku 1320

Zakladatelem rodu byl hrabě Esico z Ballenstedtu, který okolo roku 1056 připojil ke svým državám hrabství Orlamünde a území v Sasku zděděné po Billunzích. Jeho vnuk Ota zv. Bohatý založil saské město Freiberg a zahájil askánskou kolonizaci slovanských zemí ve středním Polabí (pozdější Braniborsko). Askánskou nadvládu tohoto území dovršil Albrecht I. Medvěd. Dobyl území Severní marky na pravém břehu Labe a vypudil slovanský kmen Havolanů. Na jejich dobytém hradišti zbudoval hrad Špandavu.

Mocenský růst

V letech 1138-41 byl Albrecht I. Medvěd vévodou saským a dědictvím po slovanském knížeti Přibyslavovi a výboji získal lužickou a Severní marku. Roku 1157 zakládá Braniborské markrabství a stává se jejím prvním markrabětem.

Synové Albrechta I. Medvěda se stali zakladateli jednotlivých linií askánského rodu. Ota I. zdědil Braniborsko, Heřman I. Orlamünde, Albrecht hrabství Ballenstedt a Bernhard III., pozdější vévoda saský zdědil hrabství Aschersleben. Syn Bernharda III. Jindřich zdědil Anhaltsko a jeho druh syn Albrecht Sasko. Ota III. získal Budyšínsko jako věno manželky Boženy (Beatrix), dcery českého krále Václava I. Roku 1180 byl saský vévoda Jindřich Lev sesazen císařem Fridrichem Barbarosou. Saské vévodství pak císař rozdělil mezi hraběte Bernharda III., který tím získal titul vévody saského a kolínského arcibiskupa. Roku 1296 Albrecht II. rozdělil saské vévodství na dvě části. Bylo vytvořeno vévodství sasko-lauenburské, které získali synové jeho bratra Jana I. a vládli v něm společně do roku 1305 a vévodství sasko-wittenberské, kde vládli potomci Albrechta II. a měli kurfiřtský hlas.

Vztahy Askánců a Přemyslovců

• Albrecht I. Medvěd se zúčastnil tažení německého krále Lothara III. proti českému knížeti Soběslavu I. a v bitvě u Chlumce (1126), kterou Soběslav I. vyhrál, padl do jeho zajetí. Své dvě dcery provdal do Čech, první za Vladislava (předpokládaného Soběslavova dědice) (sňatek okolo 1152) a Gertrudu za Přemyslovce Děpolta I., syna Vladislava I.(sňatek 1155).
• Ota III. Braniborský měl za manželku Boženu (Beatrix), dceru krále Václava I.
• Ota V. Braniborský, syn Oty III. a Boženy, byl nechvalně proslulým správcem Čech po pádu svého přemyslovského strýce. Česká královna Kunhuta, druhá manželka Přemysla Otakara II., po smrti krále pozvala do Čech svého příbuzného Otu V., aby se chopil správy v Čechách a poručnictví nad Václavem, synem Přemysla Otakara II. Ota V. po neshodách s Kunhutou uvěznil kralevice Václava nejprve na Bezdězi a později ho odvezl do Braniborska jako rukojmí. Čechy pak byly drancovány vojsky Oty V., až do vyplacení Václava českou šlechtou.

Erby členů askánského rodu

• 

  Adalbert I., hrabě z Ballenstedtu

• 

  Albrecht I. Medvěd

• 

  Jindřich I., hrabě z Anhaltu

• 

  Jan I. Sasko-lauenburský

• Albert II Saxe-Wittenburg.gif

  Albrecht II. Sasko-wittenberský

Rodokmen Askánců

Braniborští Askánci

Erb markrabat braniborských

• Esico z Ballenstedtu († po 1059), hrabě z Ballenstedtu
  • Adalbert II. (†1080), hrabě z Ballenstedtu
    • Ota, zvaný Bohatý (†1123), hrabě z Ballenstedtu, hrabě z Anhaltu, vévoda saský (1112)
      • Albrecht I. Medvěd (†1170), markrabí Severní marky, markrabí braniborský, vévoda saský, hrabě z Ballenstedtu
        • Ota I. (†1184), markrabí braniborský (větev braniborská)
          • Ota II. (†1205), markrabí braniborský
          • Albrecht II. (†1220), markrabí braniborský
            • Jan I. (†1266), markrabí braniborský
              • Jan II. (†1281), markrabí braniborský
              • Ota IV. (†1308), markrabí braniborský
              • Konrád I. (†1304), markrabí braniborský
                • Jan IV. (†1305), markrabí braniborský
                • Ota VII. (†1308), markrabí braniborský
                • Konrád (†1308 ?), německý rytíř
                • Waldemar (†1319), markrabí braniborský
              • Erik (†1295), arcibiskup magdeburský
              • Jindřich I. (†1318), markrabí braniborský
                • Jindřich II. (†1320), markrabí braniborský (poslední braniborský Askánec)
            • Ota III. (†1267), markrabí braniborský
              • Jan III. (†1268), markrabí braniborský
              • Ota V. Dlouhý (†1298), markrabí braniborský
                • Heřman II. Dlouhý(†1308), markrabí braniborský
                  • Jan V.(†1317), markrabí braniborský
              • Albrecht III. (†1300), markrabí braniborský
              • Ota VI. Malý (†1303), markrabí braniborský

Sasko-wittenberští Askánci

• • • • Ota I. (†1184), markrabí braniborský (větev braniborská)
        • Heřman I. (†1176), hrabě z Orlamünde
        • Siegfried (†1184), biskup braniborský a arcibiskup brémský
        • Jindřich (†1185), kanovník v Magdeburgu
        • Albrecht (†okolo 1171), hrabě v Ballenstedtu
        • Dětřich († od 1183), hrabě z Werbenu
        • Bernard III. (†1212), hrabě z Anhaltu, kurfiřt, vévoda saský (větev saská)
          • Jindřich (†1252), hrabě z Anhaltu
          • Albrecht I. (†1260), kurfiřt, vévoda saský
            • Jan I. (†1285), vévoda saský (viz větev sasko-lauenburská)
            • Albrecht II. "Degenerovaný" (†1298), vévoda saský (do 1296), vévoda sasko-wittenberský (větev sasko-wittenberská)
              • Rudolf I. (†1356), vévoda sasko-wittenberský
                • Rudolf II. (†1370), kurfiřt sasko-wittenberský
                • Václav I. (†1388), kurfiřt sasko-wittenberský, hrabě lüneburský
                  • Rudolf III. (†1419), kurfiřt sasko-wittenberský
                  • Albrecht III. (†1422), kurfiřt sasko-wittenberský (poslední wittenberský Askánec)

Sasko-lauenburští Askánci

• Jan I. (†1285), vévoda saský
  • Jan II. (†1322), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev Bergedorf-Möllner)
    • Albrecht IV. (†1343), vévoda
  • Albrecht III. (†1308), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev Ratzeburg-Lauenburger)
  • Erich I. (†1361), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev sasko-lauenburská)
    • Erich II. (†1368), vévoda sasko-lauenburský
      • Erich IV. (†1412), vévoda sasko-lauenburský
        • Erich V. (†1435), vévoda sasko-lauenburský
        • Jan IV. (†1414), vévoda sasko-lauenburský
        • Bernard II. (†1463), vévoda sasko-lauenburský
          • Jan V. (†1507), vévoda sasko-lauenburský
            • Magnus I. (†1543), vévoda sasko-lauenburský
              • František I. (†1581), vévoda sasko-lauenburský
                • Magnus II. (†1603), vévoda sasko-lauenburský
                • František II. (†1619), vévoda sasko-lauenburský
                • August I. (†1656), vévoda sasko-lauenburský
                • Julius Jindřich (†1665), vévoda sasko-lauenburský
                  • František Erdman (†1666), vévoda sasko-lauenburský
                  • Julius František (†1689), vévoda sasko-lauenburský (poslední lauenburský Askánec)

Anhaltští Askánci

Vévodové anhaltští (1863–1918)

Podrobnější informace naleznete v článku Anhaltské vévodství.

Od roku 1603 do roku 1863 bylo Anhaltsko rozděleno do těchto hrabství a to Anhaltsko-Bernburg, Anhaltsko-Dessau, Anhaltsko-Zerbst (vytvořeno roku 1544, zaniklo připojením k Anhaltsku-Dessau roku 1796), Anhaltsko-Köthen a Anthatsko-Plötzkau (zaniklo roku 1665, připojeno k Anhaltsku-Zerbst).

V roce 1806 již zbyla jen hrabství Anhaltsko-Bernburg, Anhaltsko-Dessau a Anhaltsko-Köthen. Ty Napoleon povýšil na vévodství. Když v roce 1847 vymřela vládnoucí linie v Anhaltsku-Köthenu, bylo toto vévodství připojeno k Anthalt-Dessau. Situace se opakovala v roce 1863, když vymřela vládnoucí linie v Anhaltsku-Bernburgu a tak opět i toto vévodství připadlo k Anhaltsku-Dessau, to se pak, jako jediné zbylé anhaltské vévodství, přejmenovalo na Anhaltské vévodství.

• Leopold IV. - (1863–1871), do roku 1863 vévoda Anthaltska-Dessau
• Fridrich I. - (1871–1904)
• Fridrich II. - (1904–1918)
• Eduard - (1918)
• Joachim Arnošt - (1918), odstoupil v důsledku listopadové revoluce

Hlavy rodu po roce 1918

• Joachim Arnošt - (1918-1947), vévoda Alhaltský, odstoupil v důsledku listopadové revoluce
• Fridrich - (1947–1963), jeho syn
• Eduard - (od 1963), jeho syn

Odkazy

Související články

• Braniborské markrabství
• Saské vévodství
  • Sasko-Wittenbersko
  • Sasko-Lauenbursko
• Anhaltsko
  • Anhaltsko-Bernburg
  • Anhaltsko-Dessau
  • Anhaltsko-Köthen
  • Anhaltsko-Plötzkau
  • Anhaltsko-Zerbst
• Anhaltské vévodství
• Anhaltské řády a vyznamenání
  • Domácí řád Albrechta Medvěda

Externí odkazy

• Familie der Askanier