Askánci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Askánci
Blason Comtes de Ballenstedt.svg
Pozdější znak rodu Askánců
Země Anthalsko, Braniborsko
Sasko-Wittenbersko
Sasko-Lauenbursko
Rusko
Tituly vévoda sasko-wittenberský
vévoda sasko-lauenburský
vévoda anhaltský
markrabě braniborský
hrabě anhaltský
Zakladatel Esico z Ballenstedtu
Rok založení 1036
Konec vlády 1320 - Braniborsko
1422 - Sasko-Wittenbersko
1689 - Lauenbursko
1918 - Anhaltsko
Poslední vládce Joachim Arnošt Anhaltský
Současná hlava Eduard Anhaltský
Větve rodu

Braniborská Saská

  • Sasko-wittenberská
  • Sasko-lauenburská
Anhaltská

Askánci (německy: Askanier) jsou německý šlechtický rod švábsko-franského původu. Do roku 1320 vládli v Braniborském markrabství, do roku 1486 v Orlamünde, do roku 1422Sasku-Wittenbersku, do roku 1689 v Sasku-Lauenbursku a do roku 1918 v Anhaltsku.

Současnou hlavou rodu je princ Jáchym Arnošt Anhaltský z anhaltské větve rodu.

Askánci jsou také známí jako Anthaltší nebo Anhaltská dynastie. To podle Anhlatska, zemi které vládli nejdéle ze všech.

Původ rodu[editovat | editovat zdroj]

Državy Askánců roku 1320

Zakladatelem rodu byl hrabě Esico z Ballenstedtu, který okolo roku 1056 připojil ke svým državám hrabství Orlamünde a území v Sasku zděděné po Billunzích. Jeho vnuk Ota zv. Bohatý založil saské město Freiberg a zahájil askánskou kolonizaci slovanských zemí ve středním Polabí (pozdější Braniborsko). Askánskou nadvládu tohoto území dovršil Albrecht I. Medvěd. Dobyl území Severní marky na pravém břehu Labe a vypudil slovanský kmen Havolanů. Na jejich dobytém hradišti zbudoval hrad Špandavu.

Mocenský růst[editovat | editovat zdroj]

V letech 1138-41 byl Albrecht I. Medvěd vévodou saským a dědictvím po slovanském knížeti Přibyslavovi a výboji získal lužickou a Severní marku. Roku 1157 zakládá Braniborské markrabství a stává se jejím prvním markrabětem.

Synové Albrechta I. Medvěda se stali zakladateli jednotlivých linií askánského rodu. Ota I. zdědil Braniborsko, Heřman I. Orlamünde, Albrecht hrabství Ballenstedt a Bernhard III., pozdější vévoda saský zdědil hrabství Aschersleben. Syn Bernharda III. Jindřich zdědil Anhaltsko a jeho druh syn Albrecht Sasko. Ota III. získal Budyšínsko jako věno manželky Boženy (Beatrix), dcery českého krále Václava I. Roku 1180 byl saský vévoda Jindřich Lev sesazen císařem Fridrichem Barbarosou. Saské vévodství pak císař rozdělil mezi hraběte Bernharda III., který tím získal titul vévody saského a kolínského arcibiskupa. Roku 1296 Albrecht II. rozdělil saské vévodství na dvě části. Bylo vytvořeno vévodství sasko-lauenburské, které získali synové jeho bratra Jana I. a vládli v něm společně do roku 1305 a vévodství sasko-wittenberské, kde vládli potomci Albrechta II. a měli kurfiřtský hlas.

Vztahy Askánců a Přemyslovců[editovat | editovat zdroj]

Erby členů askánského rodu[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen Askánců[editovat | editovat zdroj]

Braniborští Askánci[editovat | editovat zdroj]

Erb markrabat braniborských

Sasko-wittenberští Askánci[editovat | editovat zdroj]

        • Ota I. (†1184), markrabí braniborský (větev braniborská)
          • Heřman I. (†1176), hrabě z Orlamünde
          • Siegfried (†1184), biskup braniborský a arcibiskup brémský
          • Jindřich (†1185), kanovník v Magdeburgu
          • Albrecht (†okolo 1171), hrabě v Ballenstedtu
          • Dětřich († od 1183), hrabě z Werbenu
          • Bernard III. (†1212), hrabě z Anhaltu, kurfiřt, vévoda saský (větev saská)

Sasko-lauenburští Askánci[editovat | editovat zdroj]

Anhaltští Askánci[editovat | editovat zdroj]

Vévodové anhaltští (1863–1918)[editovat | editovat zdroj]

Znak Vévodství anhaltského
Podrobnější informace naleznete v článku Anhaltské vévodství.

Od roku 1603 do roku 1863 bylo Anhaltsko rozděleno do těchto hrabství a to Anhaltsko-Bernburg, Anhaltsko-Dessau, Anhaltsko-Zerbst (vytvořeno roku 1544, zaniklo připojením k Anhaltsku-Dessau roku 1796), Anhaltsko-Köthen a Anthatsko-Plötzkau (zaniklo roku 1665, připojeno k Anhaltsku-Zerbst).

V roce 1806 již zbyla jen hrabství Anhaltsko-Bernburg, Anhaltsko-Dessau a Anhaltsko-Köthen. Ty Napoleon povýšil na vévodství. Když v roce 1847 vymřela vládnoucí linie v Anhaltsku-Köthenu, bylo toto vévodství připojeno k Anthalt-Dessau. Situace se opakovala v roce 1863, když vymřela vládnoucí linie v Anhaltsku-Bernburgu a tak opět i toto vévodství připadlo k Anhaltsku-Dessau, to se pak, jako jediné zbylé anhaltské vévodství, přejmenovalo na Anhaltské vévodství.

Hlavy rodu po roce 1918[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]