Askánci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Askánci byl německý šlechtický rod švábsko-franského původu. Do roku 1320 vládli v Braniborském markrabství, do roku 1486 v Orlamünde, do roku 1422 v Sasku-Wittenbersku, do roku 1689 v Sasku-Lauenbursku a do roku 1918 v Anhaltsku.

Obsah 1 Původ a mocenský růst 2 Vztahy Askánců a Přemyslovců 3 Erby členů askánského rodu 4 Rodokmen Askánců 5 Rodokmen Askánců (větev sasko-lauenburská) 6 Externí odkazy

[editovat] Původ a mocenský růst

Zakladatelem rodu byl hrabě Esico z Ballenstedtu, který okolo roku 1056 připojil ke svým državám hrabství Orlamünde a území v Sasku zděděné po Billunzích. Jeho vnuk Ota zv. Bohatý založil saské město Freiburg a zahájil askánskou kolonizaci slovanských zemí ve středním Polabí (pozdější Braniborsko). Askánskou nadvládu tohoto území dovršil Albrecht I. Medvěd. Dobyl území Severní marky na pravém břehu Labe a vypudil slovanský kmen Havolanů. Na jejich dobytém hradišti zbudoval hrad Špandavu. V letech 1138-41 byl Albrecht I. Medvěd vévodou saským a dědictvím po slovanském knížeti Přibyslavovi a výboji získal lužickou a Severní marku. Roku 1157 zakládá Braniborské markrabství a stává se jejím prvním markrabětem. Synové Albrechta I. Medvěda se stali zakladateli jednotlivých linií askánského rodu. Ota I. zdědil Braniborsko, Heřman I. Orlamünde, Albrecht hrabství Ballenstedt a Bernhard III., pozdější vévoda saský zdědil hrabství Aschersleben. Syn Bernharda III. Jindřich zdědil Anhaltsko a jeho druh syn Albrecht Sasko. Ota III. získal Budyšínsko jako věno manželky Boženy (Beatrix), dcery českého krále Václava I. Roku 1180 byl saský vévoda Jindřich Lev sesazen císařem Fridrichem Barbarosou. Saské vévodství pak císař rozdělil mezi hraběte Bernharda III., který tím získal titul vévody saského a kolínského arcibiskupa. Roku 1296 Albrecht II. rozdělil saské vévodství na dvě části. Bylo vytvořeno vévodství sasko-lauenburské, které získali synové jeho bratra Jana I. a vládli v něm společně do roku 1305 a vévodství sasko-wittenberské, kde vládli potomci Albrechta II. a měli kurfiřtský hlas.

[editovat] Vztahy Askánců a Přemyslovců

• Albrecht I. Medvěd se zúčastnil tažení německého krále Lothara III. proti českému knížeti Soběslavu I. a v bitvě u Chlumce (1126), kterou Soběslav I. vyhrál, padl do jeho zajetí. Své dvě dcery provdal do Čech, první za Vladislava (předpokládaného Soběslavova dědice) (sňatek okolo 1152) a Gertrudu za Přemyslovce Děpolta I., syna Vladislava I.(sňatek 1155).
• Ota III. Braniborský měl za manželku Boženu (Beatrix), dceru krále Václava I.
• Ota V. Braniborský, syn Oty III. a Boženy, byl nechvalně proslulým správcem Čech po pádu svého přemyslovského strýce. Česká královna Kunhuta, druhá manželka Přemysla Otakara II., po smrti krále pozvala do Čech svého příbuzného Otu V., aby se chopil správy v Čechách a poručnictví nad Václavem, synem Přemysla Otakara II. Ota V. po neshodách s Kunhutou uvěznil kralevice Václava nejprve na Bezdězi a později ho odvezl do Braniborska jako rukojmí. Čechy pak byly drancovány vojsky Oty V., až do vyplacení Václava českou šlechtou.

[editovat] Erby členů askánského rodu

Adalbert I., hrabě z Ballenstedtu	Albrecht I. Medvěd	Jindřich I., hrabě z Anhaltu	Jan I. Sasko-lauenburský
Albrecht II. Sasko-wittenberský

[editovat] Rodokmen Askánců

• Esico z Ballenstedtu († po 1059), hrabě z Ballenstedtu
  • Adalbert II. (†1080), hrabě z Ballenstedtu
    • Ota, zvaný Bohatý (†1123), hrabě z Ballenstedtu, hrabě z Anhaltu, vévoda saský (1112)
      • Albrecht I. Medvěd (†1170), markrabí Severní marky, markrabí braniborský, vévoda saský, hrabě z Ballenstedtu
        • Ota I. (†1184), markrabí braniborský (větev braniborská)
          • Ota II. (†1205), markrabí braniborský
          • Albrecht II. (†1220), markrabí braniborský
            • Jan I. (†1266), markrabí braniborský
              • Jan II. (†1281), markrabí braniborský
              • Ota IV. (†1308), markrabí braniborský
              • Konrád I. (†1304), markrabí braniborský
                • Jan IV. (†1305), markrabí braniborský
                • Ota VII. (†1308), markrabí braniborský
                • Konrád (†1308 ?), německý rytíř
                • Waldemar (†1319), markrabí braniborský
              • Erik (†1295), arcibiskup magdeburský
              • Jindřich I. (†1318), markrabí braniborský
                • Jindřich II. (†1320), markrabí braniborský (poslední braniborský Askánec)
            • Ota III. (†1267), markrabí braniborský
              • Jan III. (†1268), markrabí braniborský
              • Ota V. Dlouhý (†1298), markrabí braniborský
                • Heřman II. Dlouhý(†1308), markrabí braniborský
                  • Jan V.(†1317), markrabí braniborský
              • Albrecht III. (†1300), markrabí braniborský
              • Ota VI. Malý (†1303), markrabí braniborský
        • Heřman I. (†1176), hrabě z Orlamünde
        • Siegfried (†1184), biskup braniborský a arcibiskup brémský
        • Jindřich (†1185), kanovník v Magdeburgu
        • Albrecht (†okolo 1171), hrabě v Ballenstedtu
        • Dietrich († od 1183), hrabě z Werbenu
        • Bernard III. (†1212), hrabě z Anhaltu, kurfiřt, vévoda saský (větev saská)
          • Jindřich I. Tlustý (†1252), hrabě z Anhaltu
          • Albrecht I. (†1260), kurfiřt, vévoda saský
            • Jan I. (†1285), vévoda saský (viz větev sasko-lauenburská)
            • Albrecht II. "Degenerovaný" (†1298), vévoda saský (do 1296), vévoda sasko-wittenberský (větev sasko-wittenberská)
              • Rudolf I. (†1356), vévoda sasko-wittenberský
                • Rudolf II. (†1370), kurfiřt sasko-wittenberský
                • Václav I. (†1388), kurfiřt sasko-wittenberský, hrabě lüneburský
                  • Rudolf III. (†1419), kurfiřt sasko-wittenberský
                  • Albrecht III. (†1422), kurfiřt sasko-wittenberský (poslední wittenberský Askánec)

[editovat] Rodokmen Askánců (větev sasko-lauenburská)

• Jan I. (†1285), vévoda saský
  • Jan II. (†1322), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev Bergedorf-Möllner)
    • Albrecht IV. (†1343), vévoda
  • Albrecht III. (†1308), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev Ratzeburg-Lauenburger)
  • Erich I. (†1361), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev sasko-lauenburská)
    • Erich II. (†1368), vévoda sasko-lauenburský
      • Erich IV. (†1412), vévoda sasko-lauenburský
        • Erich V. (†1435), vévoda sasko-lauenburský
        • Jan IV. (†1414), vévoda sasko-lauenburský
        • Bernard II. (†1463), vévoda sasko-lauenburský
          • Jan V. (†1507), vévoda sasko-lauenburský
            • Magnus I. (†1543), vévoda sasko-lauenburský
              • František I. (†1581), vévoda sasko-lauenburský
                • Magnus II. (†1603), vévoda sasko-lauenburský
                • František II. (†1619), vévoda sasko-lauenburský
                • August I. (†1656), vévoda sasko-lauenburský
                • Julius Jindřich (†1665), vévoda sasko-lauenburský
                  • František Erdman (†1666), vévoda sasko-lauenburský
                  • Julius František (†1689), vévoda sasko-lauenburský (poslední lauenburský Askánec)

[editovat] Externí odkazy

• Familie der Askanier