Alexandra Řecká a Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Alexandra Řecká a Dánská (25. března 192130. ledna 1993) byla manželka posledního jugoslávského krále, Petra II. a matka současného nástupce Alexandra, korunního prince Jugoslávie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexandra se narodila pět měsíců po smrti svého otce, krále Alexandra I. Helénského, jeho morganatické manželce-vdově, Aspasii Manos. Jeho otec, král Konstantin I., byl znovuuveden na řecký trůn měsíc po Alexandrově smrti, kdy se navrátil z exilu do Řecka. Jeho vláda oficiálně stvrdila krátké panování jeho pozdějšího syna coby regenta, což znamenalo, že Alexandrova svatba uzavřená bez souhlasu otce byla technicky neplatná; sňatek byl anulován a pohrobek Alexandra se stala nelegitimní.

Na příkaz Alexandrovy matky, královny Žofie, byl v červenci 1922 vydán zákon, který opravňoval krále k uznání platnosti sňatků členů královské rodiny uzavřených bez královského souhlasu, i když se zpětnou platností, třebas nedynastických. Král Konstantin poté vydal dekret, zveřejněný 10. září 1922, jímž platnost Alexandrova sňatku s Aspasií uznal.

Tak se Alexandra stala legitimní členkou řeckého panovnického rodu z pohledu řeckých zákonů. Jí i její matce náležel titul "princezna řecká a dánská" a oslovení Královská Výsost.[1] Tento titul vznikl pro nevládnoucí členy řecké královské rodiny, kteří byli současně členy vládnoucí dynastie v Dánsku. Stále však na ni nebylo pohlíženo jako na rovnocennou členku panovnické dynastie a bylo jí odepřeno následnictví trůnu, na rozdíl od dynastických princezen, jimž podle monarchistické ústavy přináleželo - poté, co zemřel bez potomků starší bratr jejího otce, král Jiří II., její nástupnické právo bylo pominuto a na trůn dosedl otcův mladší bratr jako Pavel I. Řecký.

Jako dcera Aspasie a vnučka Petrose Manose a Marie Argyropoulosové byla ovšem Alexandra jediným potomkem řecké královské rodiny, který měl své kořeny v řeckém národě a v samotném Řecku. Přes svou matku pocházela, mimo jiné, od Fanariotských Řeků z Konstantinopole. Tak jako většina evropských královských rodin, také glücksburská dynastie, do které patřil její manžel, byla převážně německého původu, avšak v jeho linii bylo ve středověku i několik řeckých předků (srov. Byzantští předkové dánských panovníků v Řecku).

Shodou okolností se Alexandra místo první vládnoucí řeckou královnou stala poslední královnou Jugoslávie[2][3]: roku 1944 se odstěhovala do Londýna, kde se provdala za Petra II. Jugoslávského a 17. července 1945 porodila syna, prince Alexandra. Alexander byl vychován svou babičkou z matčiny strany, Aspasií.

Královna Alexandra zemřela na počátku roku 1993 ve Východním Sussexu v Anglii. Pochována v někdejší soukromé řecké královské rezidenci na Tatoi v Řecku.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Marlene Eilers König, Descendants of Queen Victoria

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Montgomery-Massingberd, Hugh. Burke's Guide to the Royal Family. London : Burke's Peerage. ISBN 0-220-66222-3.  
  2. Diesbach, Ghislain de. Secrets of the Gotha. translated from the French by Margaret Crosland. London : Chapman & Hall, 1967. S. 225.  
  3. VALYNSEELE, Joseph. Les Prétendants aux trônes d'Europe. Paris : [s.n.], 1967. S. 442. (French)