Petr II. Karađorđević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petr II.
Jugoslávský král
Petar II Karađorđević.jpg
král Petr v exilu v roce 1944
Doba vlády 9. říjen 193429. listopad 1945
Narození 6. září 1923
Bělehrad
Úmrtí 3. listopad 1970
Los Angeles
Předchůdce Alexandr I.
Nástupce Vyhlášena lidová republika
Manželky Alexandra Řecká a Dánská
Potomci Alexandr
Dynastie Karađorđevićové
Otec Alexandr I.
Matka Marie Hohenzollern-Sigmaringen

Petr II. Karadjordjević (srbsky, chorvatsky, bosensky, srbochorvatsky: Petar II Karađorđević, cyrilicí: Петар II Карађорђевић) (6. září 19233. listopadu 1970) byl třetím a zároveň posledním králem Jugoslávského království, před rokem 1929 označovaného jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců z dynastie Karađorđevićů. Byl nejstarším synem krále Alexandra I. a princezny Marie Rumunské. Dva z jeho kmotrů byli král a královna Spojeného království.

Králem se stal roku 1934 po smrti svého otce, až do jeho plnoletosti ho zastupoval jeho strýc Princ Pavel. Od roku 1941 až do své smrti byl králem v exilu.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Vzdělávání Petra začalo již v královském paláci. Poté navštěvoval Sandroyd School ve Wiltshiru v Anglii.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V jedenácti letech se Petr z dynastie Karađorđevićů po zavraždění jeho otce krále Alexandra I. při státní návštěvě Francie roku 1934 stává jugoslávským králem. Do jeho plnoletosti za něho vládne regentská rada vedená jeho strýcem princem Pavlem Karađorđevićem.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Přestože král a jeho poradní sbor byli proti spolupráci s nacistickým Německem, regent Pavel Karađorđević sjednal přistoupení Jugoslávie k Paktu tří.

Dne 27. března 1941 byl sedmnáctiletý Petr prohlášen za plnoletého a účastnil se na Brity[zdroj?] podporovaném převratu proti Paktu tří. Dne 17. dubna 1941 se Jugoslávie rozpadla na několik celků. Chorvatští fašisté v čele s Antem Pavelićem vytvořili na území dnešního Chorvatska a Bosny a Hercegoviny Nezávislý stát Chorvatsko (NDH; Nezavisna država Hrvatska). Slovinsko bylo rozděleno na tři části, o které se podělilo Německo, Itálie a Maďarsko.

Srbsko obsadilo několik států: Vojvodina (severní část Srbska) byla rozdělena mezi Maďarsko (severozápadní část - Bačka), Nezávislý stát Chorvatsko (jihozápadní část - Srem) a Německo (východní část Vojvodiny - Banát). Území dnešního Kosova, spolu se západní částí dnešní Makedonie a částí Černé Hory bylo připojeno k Velké Albánii - loutkovému státu pod kontrolou Itálie, zbytek Makedonie a část východního Srbska zabralo Bulharsko. Ve zbytku Srbska byla k moci dosazena proněmecká fašistická vláda vedená generálem Milanem Nedićem. V Černé Hoře byl k moci dosazen proitalský kníže.

Exil[editovat | editovat zdroj]

Petr II., jeho vláda a část jednotek opustili Jugoslávii a přes Střední východ se dostali do Londýna, kde byli uznáni jako exilová vláda. Odpor na jugoslávském území však vedl komunistický vůdce Josip Broz Tito.

Král Petr II. ve Velké Británii dokončil studia a vstoupil do RAF.

Dne 20. března 1944 se v londýnském exilu oženil s princeznou Alexandrou Řeckou a Dánskou.

Ač stále v exilu, byl 29. listopadu 1945 jugoslávskou komunistickou stranou sesazen, sám však nikdy neabdikoval.

Po skončení války se usadil v USA. Po mnoha letech bolestí v důsledku cirhózy, po neúspěšné transplantaci jater, dne 3. listopadu 1970 zemřel v Los Angeles.

Jeho tělo je pohřbeno klášterním kostele sv. Sávy v Libertyville, ve státě Illinois, jako jediný evropský panovník pohřbený na americké půdě. Jeho syn, korunní princ Alexandr, je následníkem jugoslávského trůnu.

Dne 4. března 2007 korunní princ Alexandr zveřejnil svůj záměr navrátit tělo svého otce zpět do Srbska. Tento záměr ovšem vzbudil emoce mezi americkými Srby, neboť Petr II. si sám srbský pravoslavný klášter sv. Sávy zvolil jako místo svého posledního spočinutí kvůli tisícům Srbů žijících v okolí Chicaga.[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Marlene Eilers, Descendants of Queen Victoria

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Petar. A King's Heritage; The Memoirs of King Peter II of Yugoslavia. London: Cassell, 1955.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tělo krále z USA možná pocestuje do vlasti
Předchůdce:
Alexandr I. Karadjordjević
Znak z doby nástupu Jugoslávský král
19341945
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-