Alexandr Karađorđević
| Alexandr Karađorđević | ||
|---|---|---|
| srbský kníže | ||
 |
||
| kníže Alexandr | ||
| Doba vlády | 14. září 1842 – 23. prosinec 1858 | |
| Narození | 11. říjen 1806 | |
| Topola | ||
| Úmrtí | 3. květen 1885 | |
| Temešvár | ||
| Předchůdce | Mihailo Obrenović III. | |
| Nástupce | Miloš Obrenović I. | |
| Královna | Persida Nenadovićová | |
| Potomci | Petr I. Karađorđević | |
| Dynastie | Karađorđevićové | |
| Otec | Karađorđe Petrović | |
| Matka | Jelena Jovanovic | |
Alexandr Karađorđević (srbsky: Александар Карађорђевић, Aleksandar Karađorđević) byl v letech 1842-1858 srbským knížetem. Patřil do dynastie Karađorđevićů. Byl druhým srbským vládcem z této dynastie a prvním srbským knížetem této dynastie.
Jeho otcem byl Karađorđe Petrović zakladatel dynastie Karađorđevićů a jeho matka byla Jelena Jovanovicová. Narodil se v roce 11. října 1806. Po sesazení svého otce Alexandra žil v emigraci, sloužil jako důstojník ve francouzské armádě.
Vláda [editovat]
Díky nespokojenosti s protureckou vládou dynastie Obrenovićů, byl po jejich sesazení 14. září 1842 srbským národním shromážděním (Skupišinou) zvolen knížetem. Kníže Alexandr začal reformy a založil řadu nových institucí – například zdokonalení právního systému, budování pošt a telegrafů – s cílem zlepšit mladý srbský stát. Zastával prorakousky orientovanou politiku. [zdroj?]
Během maďarské revoluce ve Vojvodině v roce 1848, kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplívá z národně-politického hnutí v roce 1848, knížeti Alexandrovi šlo o panslavistickou myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "Velkého Srbska".
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđević dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila svoláním Národního shromáždění (Skupštiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci 1858, která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník rodu Obrenovićů kníže Miloš Obrénović.
Alexandr Karađorđević odešel do exilu do Temešváru, kde zemřel v roce 3. květena 1885. Po jeho smrti se stal hlavou dynastie Karađorđevićů jeho syn Petr Karađorđević, budoucí srbský a jugoslávský král.
Související články [editovat]
| Předchůdce: Mihailo Obrenović III. |
 |
Srbský kníže 1842 - 1858 |
|
Nástupce: Miloš Obrenović I. |
