Alexandr I. Karađorđević
| Alexandr I. | ||
|---|---|---|
| král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1921) Jugoslávský král (od 1929) |
||
| Král Alexandr I | ||
| Doba vlády | 16. srpen 1921 – 9. říjen 1934 | |
| Narození | 16. prosinec 1888 | |
| Cetinje | ||
| Úmrtí | 9. říjen 1934 | |
| Marseille | ||
| Předchůdce | Petr I. Karađorđević | |
| Nástupce | Petr II. | |
| Manželky | Marie Hohenzollern-Sigmaringen | |
| Potomci | Petr Princ Tomislav Jugoslávský Princ Andrej Jugoslávský |
|
| Dynastie | Karađorđevićové | |
| Otec | Petr I. Karađorđević | |
| Matka | Zorka Černohorská | |
Alexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje – 9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 1921–1929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.
Obsah |
Vláda [editovat]
Alexandr byl až druhým synem srbského krále Petra I., jeho starší bratr Jiří Karađorđević však byl nucen vzdát se následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Alexandr byl od roku 1914 regentem Srbska během první světové války a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce 1921 zdědil trůn mezitím vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během politické krize se 6. ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval.
Atentát a smrt [editovat]
Byl zavražděn v roce 1934 během státní návštěvy Francie. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl zabit na místě činu.
Po jeho smrti se v roce 1934 stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn Petr II. Karađorđević, za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla regentská rada vedená jeho strýcem Pavlem Karađorđevićem, podle královy závěti.
Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Byl také odpůrcem Adolfa Hitlera.
Rodina [editovat]
8. června 1922 se oženil s Marií Hohenzollernskou, která mu porodila tři sny:
- Petr (1923 – 1970), jugoslávský král Petr II. ~ 1944 Alexandra Řecká
- Tomislav (1928 – 2000) ~ 1957 Markéta Bádenská
- Andrej (1929 – 1990)
Galerie [editovat]
-
King Alexander assasination.gif
Zavražděný král
Související články [editovat]
- Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Království Jugoslávie
- Petr I. Karadjordjević
- Petr II. Karađorđević
- Pavel Karađorđević
- Seznam představitelů Jugoslávie
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Petr I. Karađorđević |
Jugoslávský král 1921 – 1934 král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1929) |
Nástupce: Petr II. Karađorđević |