Aleksandar II. Karađorđević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr
Александар
srbský korunní princ
korunní princ Alexandr
Korunní princ na oslavách svatby švédské korunní princezny Viktorie a Daniela Westlinga, 18. června 2010
Doba vlády 3. listopadu 1970-dosud
Úplné jméno Alexandr II. Karadjordjević, korunní princ Jugoslávie
Narození 17. července 1945
Londýn, Spojené království
Předchůdce Petr II. Jugoslávský
Hlava rodu Karađorđevićů Dědičný princ Petr
Nástupce Dědic
Manželky Maria da Gloria Orleánská z Bragançy (manželé 1972-1985)
Kateřina, korunní princezna srbská (manželé 1985-současnost)
Potomci dědičný princ Petr
princ Filip
princ Alexandr
Rod Karađorđevićové
Motto Znak Království Jugoslavie
Otec Petr II. Jugoslávský
Matka Alexandra Řecká

Alexandr II. Jugoslávský (srbsky: Александар II. Карађорђевић / Aleksandar II. Karađorđević) (* 17. července 1945 v Claridge Hotelu v Londýně) je současným následníkem trůnu Srbska.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Alexandr se narodil v Londýně jako jediný potomek jugoslávského krále v exilu Petra II. (1923–1970) a jeho ženy princezny Alexandry Řecké (1921–1993), dcery řeckého krále Alexandra I. z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg a jeho ženy Aspasie Manos. Byl pokřtěn ve Westminsterském opatství, a jeho kmotrem byl král Jiří VI. Anglický a jeho nejstarší dcera, princezna Alžběta Alexandra Marie, pozdější královna Alžběta II.

Aby bylo umožněno malému následníkovi trůnu narodit se na jugoslávském území, prohlásil ministerský předseda Sir Winston Churchill (1874–1965) dne 17. července 1945 apartmá 212 v londýnském Claridge Hotelu na jeden den za státní území Jugoslávie. Pod lůžkem byla rozsypána vrstva jugoslávské půdy, aby dítě spatřilo světlo světa na půdě své vlasti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexander strávil své dětství v Anglii, USA, Francii a Itálii. Navštěvoval švýcarský Internat Le Rosey, kde před ním již studovali perský šáh Réza a jeho manželka Soraya, králové Španělska, Belgie a Thajska, Karim Aga Khan IV., vévoda z Kentu a Emanuele Filiberto di Savoia. Poté pokračoval na Vojenské akademii Culver (Indiana, USA), Gordonstoun Scool (Schottland) a Millfield (Anglie).

Po ukončení studií na Millfieldu šel na britskou královskou vojenskou akademii a roku 1966 přestoupil k britské armádě jako důstojník. Sloužil v 16./5. The Queen`s Royal Lancers dosáhl hodnosti kapitána. Byl umístěn na Středním Východě, v Severním Irsku, Itálii a Německé spolkové republice. Roku 1972 se stal dokonce britským mistrem armádních lyžařů. Krátce nato opustil armádu a věnoval se kariéry na mezinárodní scéně, kde může uplatnit své jazykové schopnosti. Hovoří vedle své mateřské srbštiny také anglicky, francouzsky, španělsky, německy a italsky.

Když jeho otec 3. listopadu 1970 v Denveru zemřel převzal dědictví, a s ním spojené následnictví trůnu. Titulu krále však neužívá, neboť v exilu nemá prakticky žádného významu. Ježto však jeho jméno zní "korunní princ Alexandr II. Jugoslávský", je zjevné, že se svého nároku na titul nebo dynastického práva na jugoslávský trůn nikdy skutečně nevzdal.

Poté, co bylo královské rodině odebráno občanství a majetek v socialistické éře byl Alexandrově rodině umožněn návrat z exilu teprve po svržení Miloševićova režimu roku 2000. Angažuje se jako nadstraník na poli demokratizace ve své vlasti a vyjednává pro svou zemi investice. Alexandr rovněž nabídl všem politikům Srbska rozhovor. Strana pro obnovu Srbska ministra zahraničních věcí Vuka Draškoviće (*1946) je myšlence restaurace monarchie nakloněna a chce dědice původní královské dynastie podpořit.

Vedle srbského občanství je držitelem také britského pasu.

Sňatek a potomci[editovat | editovat zdroj]

Alexandr se oženil 1. července 1972 v Seville s princeznou Maria da Glòria Henriette Dolores Lucia de Orlèans-Braganza (* 13. prosince 1946 v Petrópolis, Brazílie), dcerou prince Pedra Gastãa Orleánského-Braganzy (1913–2007) a princezny Maria de la Esperanza Bourbonsko-Sicilská (1914–2005), která je zároveň sestřenicí španělského krále Jana Karla I. (* 1938). Z manželství se narodili tři synové:

Roku 1984 Alexandr poznal svou pozdější ženu, Katharinu Claire Batis, poprvé ve Washingtonu D.C. – 19. února 1985 byli se svou první ženou princeznou Marií da Glória ve Virginii rozvedeni. Jeho exmanželka se 22. října 1985 vdala za španělského vévodu Ignacia de Medina y Fernández de Córdoba, s nímž má dvě dcery, Marii de la Blanca (* 8. srpna 1986) a Lunu (* 8. srpna 1988).

Ve druhém manželství se oženil 20. září 1985 v srbské pravoslavné katedrále v Londýně s rodilou Řekyní Katharinou Claire Batis (* 13. listopadu 1943), dcerou Roberta Batise a jeho ženy Anny Dosti. Mezi účastníky svatby byli například řecký exkrál Konstantin II. Řecký a ženichův strýc, Tomislav Jugoslávský. Pár je bezdětný.

Alexandr Jugoslávský (vpředu, 2. zleva)

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Západ se vmanévroval mimo dění: hraje si svou válečnou videohru a to extrémně nebezpečnou.
— Alexandr Jugoslávský; 1999
Nyní pro Srbsko nadešel skvostný okamžik, učinit pořádek ve vlastním domě – a sice podle našich vlastních měřítek. To měřítko se zve království celého Srbska.
— Alexandr Jugoslávský

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]