Bastila
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bastila (francouzsky Bastille) byla pařížská pevnost postavená roku 1369 na obranu proti Angličanům ve stoleté válce, která se od 15. století používala jako věznice. Dříve byla známa jako Bastille Saint-Antoine. Bastille znamená ve francouzštině hrad nebo pevnost.
Dobytí Bastily 14. července 1789 znamenalo začátek Velké francouzské revoluce. Bastilu napadli a dobyli francouzští občané zejména Pařížané, kteří si mysleli, že z Bastily jsou na Paříž namířena děla, která mohou být použita. Tehdy však už tato pevnost neměla jako politické vězení žádný význam, představovala pouze symbol „Starého režimu“. Dobytí Bastily se slaví jako francouzský národní svátek (franc. Fête Nationale).
Podle jistých zdrojů se dav vzbouřeného lidu vydal do Bastily hledat sudy střelného prachu, který jim chyběl do zbraní k revoltě proti nenáviděnému králi Ludvíku XVI. Při této příležitosti se líčí nelidské útrapy, které tam zakusili královští vězni. Většina historiků se však dnes shoduje, že to není pravda.
Na králův rozkaz se v ulicích Paříže objevilo mnoho vojáků. Dále nechal propustit poměrně oblíbeného ministra financí Neckera, jenž se snažil zastavit nárůst inflace a následného zbídačování. Poté se ulicemi začala valit mohutná řeka rozhněvaných lidí, kteří se snažili ozbrojit. V této dramatické situaci se ke zbrojnici v Invalidovně vypravila delegace pařížských volitelů – samozvaných zástupců lidu. Požadovali vydání zbraní pro právě vytvořenou domobranu. Nedostali však nic.
Lépe to dopadlo 14. července, kdy se na cvičišti u Invalidovny sešel početný dav. Podráždění lidé nehleděli na přítomnost 5000 vojáků, vyrazili dveře zbrojnice a velice rychle se ozbrojili. Bohužel měli jen omezené množství střelného prachu. Proto je zaujala zpráva, že bylo 250 sudů převezeno do Bastily. Dobové zdroje udávaly, že Pařížané vtrhli do královské zbrojnice a ukradli 32 tisíc pušek, 50 tisíc pík, sestavili milice a 14. července 1789 napadli vězení Bastilu – symbol královského útlaku.
Údajně se před vchod do Bastily sešlo přes 1000 lidí což se neshoduje s dobovými informacemi o 32 tisících ukradených pušek. Pařížané požadovali střelný prach který jim ovšem nebyl vydán a tak přesekli lana padacího mostu a vnikli do vnějšího nádvoří. Poté co spustili i druhý most, začali drancovat pevnost. Příliš si ani nevšímali sudů se střelným prachem, pro které se do Bastily vypravili. Při střelbě z mušket zemřelo 83 Pařížanů a obránci byli zabiti jen 3, protože se jich většina vzdala. Bitva o Bastilu trvala 5 hodin. Ludvík XVI. nařídil stažení vojsk z Paříže.
Dobové rytiny ukazují pohublé a zubožené vězně spoutané řetězy. Historikové však zjistili, že lidé po dobití pevnosti s osvobozením vězňů nijak nespěchali. Naopak si stále předávali klíče, než někoho z nich napadlo konečně dveře kobek otevřít. Ovšem v celé věznici se nacházelo pouze 7 odsouzenců. Čtyři z nich byli padělatelé a zbývající také nebyli političtí vězni, jak se říkalo. Dva z nich byli šílenci a třetí byl hrabě z Solages a čelil obvinění z incestu.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Francie |
