Řečkovice
| Řečkovice | |
|---|---|
Pohled na Řečkovice přes ulici Vážného |
|
| charakter sídla: | město |
| součást statutárního města: | Brna |
| součást městské části / městského obvodu: | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora |
| historická země: | Morava |
| katastrální území: | Řečkovice (6,6845 km²) |
| zeměpisná šířka: | 49°14' s. š. |
| zeměpisná délka: | 16°34' v. d. |
Řečkovice (německy Rzeczkowitz či Retschkowitz) jsou bývalá obec, dnes (v mírně odlišných hranicích) městská čtvrť a katastrální území o rozloze 668,45 ha, rozkládající se na severu statutárního města Brna, která od 24. listopadu 1990 tvoří nejdůležitější a největší ze dvou částí moderní samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Řečkovice, jimiž procházejí významné silniční a železniční dopravní trasy, mají v současnosti městský charakter. Značnou část zástavby Řečkovic tvoří kvalitní rodinné domy, vedle nich se zde vyskytují i panelové domy. Na východě katastru Řečkovic se za zdejší železniční tratí rozkládá rozlehlý průmyslový areál kdysi významné, avšak nyní likvidované chemické firmy Pliva - Lachema, v jehož sousedství se nacházejí rozsáhlé lesy. Zde v údolí potoka Kubelína se nachází přírodní památka Soběšické rybníčky. V Řečkovicích se nachází také úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá hora.
[editovat] Sousední katastrální území
Řečkovice sousedí na západě s Jinačovicemi a Medlánkami, na jihu s Královým Polem, na jihovýchodě se Sadovou, na východě se Soběšicemi, na severu s Ivanovicemi, Jehnicemi a Mokrou Horou.
[editovat] Historický přehled
První písemná zmínka o Řečkovicích pochází z roku 1277, kdy Přemysl Otakar II. daroval dvůr svatojánské kaple Špilberku. Jádro Řečkovic se rozkládá v okolí dnešního Palackého náměstí východně od dnešní ulice Terezy Novákové. V roce 1422 byly Řečkovice husity vypáleny. Řečkovice velice utrpěly při obléhání Brna Švédy. V důsledku tohoto obléhání Brna pak Řečkovice až do 18. století stagnovaly a nedocházelo k rozšiřování zástavby. Teprve od 90. letech 19. století začíná novodobý rozvoj Řečkovic, na němž se podílelo především nezemědělské obyvatelstvo, jako například dělníci z brněnských a královopolských továren. Před rokem 1918 se začíná řečkovická zástavba rozšiřovat směrem k Mokré Hoře, ale i západním a jižním směrem podél tzv. císařské silnice v linii dnešních ulic Banskobystrické a Terezy Novákové.
Na území řečkovického katastru se v minulosti nacházelo i několik různě velkých rybníků, z nichž největší, zvaný Dolní, se rozkládal na jihovýchodě katastru Řečkovic na místě nezastavených ploch v lokalitě Podhájí. Další rybník se nacházel na Palackého náměstí v jižním sousedství zdejšího kostela sv. Vavřince.
K Brnu byly Řečkovice připojeny 16. dubna 1919. Až do radikální druhé katastrální reformy Brna ze druhé poloviny 60. let 20. století, však měly Řečkovice poněkud jiné katastrální hranice než v současnosti. Na jihu končily nejjižnějšími domy v Banskobystrické ulici; Kuřimská ulice, zrušená cihelna v Podpěrově ulici a zahrádky na severozápadě moderního řečkovického katastru náležely původně k sousedním Medlánkám, zatímco Palackého třída a nejjižnější části ulic Vránovy, Novoměstské, Sportovní a Žitné náležely původně ke Královu Poli. K Řečkovicám naopak původně patřily okrajové části moderního katastru Mokré Hory a některé zemědělské pozemky na jihu moderního katastru Ivanovic.
Koncem 60. let 20. století byla východně od železniční tratě vybudována chemická továrna Lachema. V letech 1970-1977 vzniklo východně od Měřičkovy a Žitné ulice v těsném sousedství se starou zástavbou nové sídliště. V jeho blízkosti pak v 80. letech vznikl východní silniční obchvat.